„Nejlepší věci na cestách jsou ty, které jsou zadarmo,“ říká autorka blogu Cestuji za kačku. Zkusíte její tipy na levné cestování?
Rozhovor
Zdroj: AdobeStock
<Path>

„Nejlepší věci na cestách jsou ty, které jsou zadarmo,“ říká autorka blogu Cestuji za kačku. Zkusíte její tipy na levné cestování?

Kateřina Ostrá je cestovatelka a spisovatelka, která skrze svoje příběhy a posty na sociálních sítí ponouká tisíce a tisíce lidí k vlastním zážitkům. Pohodlně se tedy usaďte a nakoukněte pod pokličku jejího způsobu života, který je posledních 7 let zasvěcený hlavně cestování a psaní. A kdo ví, třeba tento rozhovor přesvědčí i vás zvednout se z gauče a konečně někam vyrazit.
Michal Černý Autor
9. 7. 2024

Cestování za kačku. Zní to krásně, ale spíš to vypadá jako symbolicky zvolený název příhodný k vašemu jménu. Je to tak? A cestovala jste někdy tak levně, že to vážně bylo skoro za tu pověstnou kačku?

Co se jména týká, zklamu vás, ale žádná nadsázka v tom není, i když by to bylo vtipné. Ohledně levného cestování dělám maximum pro to, aby to bylo vždy nejlevnější a abych měla co nejvíce zážitků. Ale samozřejmě, někdy mi vítr do cesty přivane nějakou zajímavou nabídku, jako teď jednu pracovní, kdy si užívám luxusní hrady a zámky za ceny, které bych si normálně nikdy nezaplatila. Když se kdokoliv podívá na mé cestopisy, tak na konci každého z nich mám jasně daný rozpočet celé cesty a člověk tak zjistí, že za jídlo neutratím víc, než je nezbytně nutné, vstupy kamkoliv platím jen tehdy, když mám ověřené, že za to stojí.

Osobně stejně věřím v to, že ty nejlepší věci jsou zadarmo a nejsem úplně příznivec prolézání každé pevnosti, takže i na tom docela ušetřím. Církevní stavby jsou většinou zdarma, i když v metropolích je to jinak, ale snažím se spíše vybírat hlavně tato místa a vstupným tak podporovat ta, kde mi to dává vnitřně smysl, což jsou různé zoologické zahrady, sloní sirotčince... zkrátka místa, kde se moje peníze přetaví třeba ve žrádlo pro zvířata. Z toho nemám blbý pocit jako podporovat stavby, které se zlatem třpytí na dálku, to zkrátka nedělám. 

<Path> Zažijte všechny živly (a duhu k tomu) na vlastní kůži – dovolená v Pillerseetalu nadchne každého, kdo hledá aktivní dovolenou s trochou odpočinkuZdroj: Redakce/autorský článek, kitzbueheler-alpen.com, pillerseetal.at

Co se týká samotné cesty do jakékoliv destinace, každý den hlídám levné letenky, prohlížím si aktivně stránky nízkonákladových leteckých společností. Tím, že už to dělám tak sedm let, vím, jaké jsou normální a ty skutečně dobré ceny. To je třeba dneska okolo 1000 Kč tam i zpátky, dříve to bylo 500 Kč. Hranici mám jinak nastavenou na maximálně 2500 Kč za letenku tam i zpět, ale to už je případ ostrovů v Atlantiku, například Madeiry. Co se obecně Evropy týká, tam nechci překročit částku 2000 Kč, spíše to tlačím dolů. 

Cestování je hlavně o tom, že je mi úplně jedno, jestli zrovna zasvítí letenka za 500 do srbské Niše, anebo na Azurové pobřeží jménem Nice... mně se líbí úplně všude a já to beru jako výzvu. 

Před několika lety se mi podařilo sehnat autobusový lístek od hranic Francie a Německa až do Prahy za 5 eur. Existují i dnes takové nabídky, nebo se cestování na takové dálky o poznání zdražilo?

Tyhle nabídky existují pořád, já jsem dokonce za stejnou částku letěla do rumunské Kluže a za necelých pět eur zpátky z Bratislavy a smála jsem se tomu, protože cesta do Bratislavy z Brna byla podstatně dražší. 

V Rumunsku jsem tenkrát projela s kamarádkou všechny hrady a bylo to nádherné. Nicméně tohle vyhledávání mega akcí nechávám spíše na profících a přes ně si to potom koupím. Ať už je to stránka Zaleť si, Honzovy letenky, Cestuj levně apod. Občas se tam objeví takové věci, že člověk žasne. Může to být ale i last minute zájezd, který sám člověk není schopen poskládat. Teď jsem například letěla na 4 dny do Egypta, odlet z Prahy za 5000 Kč, přičemž ta cena zahrnovala úplně všechno. Odlet s odbaveným zavazadlem za 3 noci a 4 dny hodování all inclusive.

Ve výsledku to tedy vypadalo tak, že jsem nastoupila v Praze do letadla a vystoupila opět v Praze. Zaplatila jsem za to 5000 Kč a neutratila jsem tam ani korunu navíc, což je za 4 dny u Rudého moře naprostá nádhera. To byl pro mě neuvěřitelný zážitek, protože za takovou částku máte wellness v nějakém hotelu střední kategorie.

Ale není to jen o letenkách, je potřeba probírat všelijaké akce třeba i u vlaků a autobusů, například u Flixbusu. Ten často vyhazuje kódy a vouchery pro uplatnění slev, dokonce pamatuju doby, kdy se jezdilo Brno-Praha za 29 Kč. Takže je potřeba sledovat, odebírat, nebo si dávat do oblíbených podobné stránky na Facebooku a dalších sociálních sítích, včas reagovat a zbytečně nad tím nepřemýšlet.

Je nutné počítat s rizikem, že z toho třeba nic nebude. Wizz Air je třeba pověstný tím, že vyhodí akční letenku na novou trasu půl roku dopředu. Třeba já jsem si teď takto koupila Kuvajt s odletem z Vídně, který nestál ani tisícovku, což byla naprosto neuvěřitelná představa. Ale na druhé straně nikdo neví, zda tu linku na poslední chvíli nezruší, protože se jim letadlo nezaplní. S tím je zkrátka dobré počítat.

Existuje u nás určitě mnoho lidí, kteří cestují po světě jako vy s minimálními náklady. Těch, kteří o svém cestování píší knihy, tvoří web a informují na sociálních sítích, je ale o poznání méně. Jaká je vaše motivace? Nebylo by jednodušší si namísto tvorby textů a příspěvkůvíce užívat samotné cesty?

To, že existuje více lidí, kteří cestují a píší, to je bohudík pravda. Já jsem sama netušila, jak obrovská je tato komunita, protože tím, že produkuji strašné množství textů a cestuji, tak nemám úplně prostor sledovat své „kolegy“, nicméně třeba teď jsem byla v listopadu na obrovském cestovatelském festivalu, kde bylo 5 přednáškových sálů. Dva dny od rána do večera byly naplněné přednáškami cestovatelů a já zjistila, kolik jich vůbec je, kolik lidí píše knihy, dělá besedy a přednášky.

<Path> Za krásami a luxusem nemusíte do zahraničí. Zahrajte si na turisty v Česku!Zdroj: Redakce

No a proč to dělám já? Protože mě to strašně baví, je to splněný sen. Baví mě psát knihy a baví mě, že se jim daří, že jsou všechny vyprodané, že nestíhám dělat dotisky a že sotva vydám jednu knihu, už chtějí lidi další.

Samozřejmě se mi líbí i zpětná vazba. Když se mi přihlásí třeba v přednáškovém sále tři dámy, ťuknou si skleničkou šampaňského a poděkují mi, že díky mně jely samy poprvé v životě do Anglie, že to sice teda nebylo v jejich podání za kačku, ale že s ohledem na jejich věk, kdy jim bude dohromady téměř 250 let, si to můžou dovolit, tak to je krásné. 

Dostávám taky stovky zpráv denně, kdy mi lidi vrací snahu o motivaci a inspiraci a já vím, že to smysl má, že díky mně to spousta lidí opravdu zkusila. Poprvé vyjeli bez cestovky, bez znalosti jazyků, poprvé si prostě na blind koupili někam letenku. A já pak vidím tu neuvěřitelnou hrdost těch lidí, že to zvládli a že to bylo skvělé, že se báli úplně zbytečně.

Vzhledem k zaměření našeho webu se vás jako člověka znalého světa chci zeptat na přístup k LGBT lidem v zahraničí. Máte nějakou zkušenost, o niž se můžete podělit? Padla na to někde řeč?

Mezi mými cestovatelskými parťáky, ale i sledujícími, je řada členů komunity LGBTQI+ a ze začátku se hodně řešilo, která destinace je vhodná. A která ne. Ale myslím si, že tahle doba už je dávno pryč. Nezažila jsem na cestách nikde žádné předsudky, dokonce i v takových zemích, kde by se to dalo obecně očekávat. Třeba Maroko bylo hodně diskutované, ale jak říkám, dnes už neexistuje destinace, kde bych viděla, nebo se přímo setkala s takovým problémem, předsudky či pocitem, že by kdokoliv z této komunity měl být ohrožen nebo nepřijat.

Dokonce si myslím, že jsou destinace, které jsou pověstné tím, že jsou v podstatě pro tuto komunitu určené. Ať už je to Ibiza či Menorca.

Obecně můžu říct, že vidět na cestách jakékoliv jiné než klasické heterosexuální páry je úplně standardní záležitost, která mě absolutně nijak nevykolejí, ani se nad tím nepozastavím a nedovedu si představit, nebo nevnímám ani na lidech kolem sebe, že by to tak někdo měl. Myslím si, že v dnešní době nemá cestování pro nikoho žádnou jinou hranici, než jsou naše vnitřní strachy. Je potřeba udělat jenom ten jeden krok, postavit se jim a zjistit, že 99 % věcí, kterých se bojíme a cpeme si je do hlavy jako možnou překážku, se v reálném životě nikdy nestane.

Dokázala byste poradit lidem z LGBTQ+ komunity to nejlepší možné místo na výlet, kde se budou cítit jako v ráji?

Tak jsou to jednoznačně už zmíněné Baleárské ostrovy, Ibiza, Menorca, ale i Mallorca. Myslím si, že tohle jsou prostě místa, která jsou pro tuto komunitu psychický ráj. 

Úsporná cesta neznamená jen úsporu peněz, ale taky času a energie, což znamená táhnout s sebou co nejméně věcí. Cestujete pouze s batohem, nebo jsou místa a situace, kdy na tomto nelze ušetřit?

Cestovat za kačku znamená cestovat hlavně s příručním zavazadlem, to znamená nepřiplácet za žádné zavazadlo navíc. Myslím si, že každý si je do 7-8kilového batohu schopen sbalit věci na 5 dní někde v Evropě, ale i na týden nebo měsíc, to už je jen o tom naučit se správné techniky, jakými jsou ruličkování, a umět vybrat jen skutečně důležité věci.

Vždy je potřeba projít důkladně zavazadlo a zvážit, co opravdu potřebujeme, aby se nestávalo to, co se stává běžně, že se vrátíme domů a půlka batohu je nepoužitá. Nakonec zjistíme, že točíme dokola dvě věci, které si přepíráme na pokoji. Takže je potřeba tohle si uvědomit a hned se nám bude cestovat lépe.

<Path> Švédsko jako Mekka gay komunity. Co v zemi Tre kronor neminout?Zdroj: Autor

Ihned po výstupu z letadla navíc není potřeba čekat třeba další hodinu na kufr. Což platí i při odletu. Celé to samozřejmě šetří i záda, neboť se taháme jen s minimem věcí. Batoh se základními věcmi nám ve výsledku dá mnohem více svobody, energie a času, také nám ušetří spoustu peněz. Já se opravdu snažím na všechny cesty vozit jen příruční zavazadlo a každý rok věci spíš ubírám. 

Tvrdíte, že lze v pohodě cestovat i bez angličtiny. Jak je to vůbec možné a jak komunikujete na místech, kde mluví buď jenom anglicky, nebo řečí, která je moc náročná i na základní domluvu?

Důležité je se na takovou cestu pořádně připravit. To znamená například neletět někam na blind a nevystoupit náhodou někde v Kostarice. Prostě nečekat, že se cesta nějak zařídí sama – nezařídí. Jazyk je prostě něco jako šestý smysl člověka. To znamená, že když nemůžeme mluvit, jsme handicapovaní. Přistupuji k tomu stejně jako vozíčkář, který si zjistí, které hotely jsou bezbariérové a kam všude se dostane.

Úplně stejně se musí připravit člověk, který neumí žádný jazyk. Nachystáte si přesně osu cesty a vyberete si ubytování dopředu. Třeba si ho zamluvíte přes booking, nebo aspoň tušíte cenový rozsah a máte nachystané body, kterými se budete posunovat kupředu. Prostě víte, co v každém místě nebo městě, kam se dostanete, chcete vidět a zažít. Také zhruba tušíte, kolik stojí vstupné, abyste se nikde nemuseli doptávat. Jakmile tohle všechno máte zařízené, to znamená itinerář, letenku a případně i vlakové a autobusové spoje na daném místě, tak v tu chvíli tolik jazyk nepotřebujete.

Důležitou součástí takového cestování je mít v mobilu nachystaný jakýkoliv překladač, který má v sobě všechny jazyky světa a můžete jej používat i offline. Zabere to jen pár minut. Nicméně doporučuji spíše online verzi a tedy si nějaká data na cestování koupit, pokud letíte mimo Evropu. Ale pokud navštívíte střední Ameriku, Maroko nebo jakékoliv místo mimo EU, je dobré pořídit si místní datovou SIMku, která obvykle nestojí více než 200-300 Kč. Neskutečně moc to ulehčí cestování, pokud neumíte ani slovo. V tu chvíli jste online a můžete s kýmkoliv pomocí toho překladače hezky plynule komunikovat.

Takže si myslím, že cestovat bez angličtiny opravdu jde a vůbec to není problém. Já už si teď vůbec nevybírám destinace podle jazyků. Naopak, vůbec mě nezajímá, jak se v jaké destinaci mluví, jestli španělsky nebo čínsky, protože vím, že mám překladač.

Tipy redakce

Stalo se vám někdy něco tak hrozného, že jste chvíli váhala o jiné zálibě? A naopak, něco tak pozitivního, že vás to namotivovalo k dalším cestám a novým zážitkům?

Tenhle koktejl obojího zažívám posledních 6 let a na každé cestě se stane něco, co člověka srazí, nebo povzbudí. Někdy více, někdy méně, ale děje se to pořád. Ten hlavní důvod, proč mě cestování baví a naplňuje, je pocit, že mohu všechno, že to, co chci, je jenom v mých rukách. Ten, kdo se narodil v době jako já, což znamená do nesvobodné země, musí si vážit doby, ve které žijeme teď. Obzvláště po době s covidem, kdy byla spousta lidí uvězněna doma. Myslím, že jsme dostali všichni lekci, že život je potřeba žít naplno, protože se může kdykoliv cokoliv podělat. A pak budeme zbytečně litovat toho, co jsme nestihli. 

Mohla byste na závěr dát našim čtenářům nějaké základní rady rady, které jim ulehčí cestování jednou provždy?

Mohli by sledovat moje stránky, občas si přečíst nějaký můj příspěvek nebo cestopis... (smích) Ale vážně. Měli by s sebou vždy mít telefon, mít v něm internet a chystat si cesty dopředu. To je alfa a omega úplně všeho, protože když vím, co chci ve své destinaci vidět, a mám jasné cíle, tak si za nimi jdu. To jsou za mě asi nejdůležitější body. 

Zdroj: Kateřina Ostrá/Cestuj za kačku

Populární
články

Ne každý podpatek musí úplně škodit
TĚLO & MYSL

Skutečně podpatky nohám i zádům jen škodí? Vědci nově doložili, že jeden typ podpatků zdraví prospívá. A nosit by je měli i muži

Autor: Mirka Dobešová
Užívá si, že nemusí nervózně čekat u telefonu, oba preferují aktivní udržování neustálého kontaktu
LIDÉ

„Potřebujeme vidět a slyšet, že nás ten druhý taky chce,“ říká v rozhovoru o lásce muž, který roky bojoval s ghostingem

Autor: Irena Piloušková
Zbiroh je krásné malé městečko vzniklé už ve 13. století. I díky Jamisonovi Youngovi má opět šanci vejít do většího povědomí celé republiky
LIDÉ

Australan spravuje bývalou vlakovou stanici ve Zbirohu. Chce z ní vytvořit velkolepé regionální kulturní centrum

Autor: Michal Černý
Štěpán Ježek alias DJ Tokátko a Matyáš Sichrovský – duo, které se posledních několik měsíců snaží dát Radosti FX novou tvář
KULTURA

„Aby k nám lidi chodili jen proto, že jde o Radost, to je musíme zase naučit. Tentokrát chceme jít spíše komunitní cestou,“ shodují se majitel hudebního klubu Radost FX Matyáš Sichrovský a produkční Štěpán Ježek

Autor: Michal Černý
Těžko říci, zda změnit přátelství v přátelství se sexem, je zrovna výhra
LIDÉ

Je „přátelství s výhodami“ skutečně výhodné? Podle odborníků nejsou nezávazné vztahy pro každého a často končí špatně

Autor: Mirka Dobešová
Suvenýry si na dovolené raději kupte...
SUMMER VIBES

Bačkory, župan, fén či ručníky – co si lze při odjezdu z dovolené vzít z hotelového pokoje a co je už přes čáru?

Autor: Mirka Dobešová
Ikonické boty, které se pro mnohé staly životním stylem
STYL

Měsíc hrdosti je vždy bohatý na nové kolekce, ani výrobce ikonických tenisek letos nezahálel

Autor: Michal Černý
I lenoši mohou být výkonní, jen musí vědět, jak na to
TĚLO & MYSL

Pět snadných triků pro lenochy, jak zvýšit vlastní výkonnost. Odkládání úkolů „na potom“ už nebude mít šanci

Autor: Mirka Dobešová
Plavání bez plavek je oblíbená kratochvíle, ovšem pobyt na sluníčku bez plavek není bez rizik
SUMMER VIBES

Chystáte se vyrazit opalovat „na ostro“? Nezapomeňte věnovat potřebnou péči vašemu nádobíčku, jedině tak se vyhnete velkému utrpení

Autor: Mirka Dobešová
Batoh z řady Thule Subterra 2 je stylový a praktický
LUXURY TRAVEL

Nejlepší parťáci na cesty? Jeden je malý, skladný a má čtyři kolečka a druhý se vám „usadí“ na zádech, aniž byste si všimli

Autor: Mirka Dobešová

E-Shop