„Celý, i tam dole, voním jako citrusové ovoce“ aneb Co si odborníci myslí o vůních na intimní partie a celotělových deodorantech
Ovoňme si celé tělo…
Jelikož na trhu se již (byť spíš okrajově) objevily i deodoranty určené pro „nevoňavé partie“ a jednoduše oblasti, o jejichž zápachu se příliš nemluví, asi nikoho nepřekvapí, že vznikla myšlenka na produkt ryze všeobjímající – tedy „celotělový“. „Právě nyní jsou celotělové deodoranty jasným trendem. Víme, že na lidském těle jsou kromě podpaží i jiné oblasti, které jsou zdrojem nežádoucího zápachu. Mohou to být třeba třísla,“ potvrdila odbornice na kosmetickou chemii, dr. Marisa Plescia. Jaký však mají celotělové deodoranty smysl? A měli bychom se od hlavy až k patě halit do oblaku vůně?
Jak je to s pocením
Na pocení lze nahlížet z celé řady úhlů. V úplně obecné rovině je ale možné říct, že právě pocení je jistou lidskou superschopností: jen málo jiných druhů dokáže použít pot k regulaci tělesné teploty a zabránění přehřátí organismu. V rovině praktické pak různé části těla produkují různé typy potu – a také různé typy pachů. Přitom platí, že ne všechny poty jsou si rovny. Lidské tělo totiž disponuje dvěma typy potních žláz. Žlázy apokrinní jsou typicky soustředěné tam, kde člověku během dospívání začne růst ochlupení, tedy v podpaží, tříslech a na pozadí. Tyto žlázy vytvářejí voskovou látku, na níž si některé bakterie rády pochutnají. Související pachy jsou tedy výsledkem této „hostiny“.
Zbytek těla je pak pokryt potními žlázami ekrinními, které produkují vodnatější a slanější tekutinu, která již pro bakterie není tolik přitažlivá (ale nás ochlazuje). Ekrinní pot je tedy přesně tím, který se na našem těle objeví během cvičení. A i když i tento pot může mít specifický odér, rozhodně nemá takovou sílu jako pot apokrinní. Jak tedy shrnuje Andrew Best, biologický antropolog, který se problematikou lidského pocení zabývá na akademické půdě, „pot v podpaží je jiný a zcela odlišný od potu, který pokrývá vaše tělo.“ Ať už jde ale o kterýkoliv z potů, jak Best uzavírá, „pocení je téměř vždy dobré.“
Věčný boj s potem
Navzdory tomu, že „pocení je dobré“, my se mu snažíme bránit. A tak míříme do drogerií a kupujeme si buď antiperspiranty, které potním žlázám v produkci potu brání, nebo deodoranty, které zápach potu mění. Vzhledem k tomu, že tělo pomocí potu potřebuje regulovat svou teplotu, je samozřejmě namístě aplikovat antiperspiranty výhradně do podpaží. Přílišné omezení pocení je totiž nežádoucí. Naopak deodoranty opravdu mohou přispět ke snížení celkového tělesného zápachu, aniž by jakkoliv narušily další tělesné funkce.
Své přínosy tedy mohou mít oba typy produktů. Obecně je pak pravdou, že tělesný pach je dominantně spojován s podpažím, chodidly a třísly, ovšem celotělové deodoranty jsou navrženy tak, aby je bylo možné použít na jakékoliv místo na těle, které může být „nositelem zápachu“. Měli bychom tedy do každodenní hygienické praxe zahrnout právě i celotělový deodorant? Odborníci tvrdí, že ani ne. „Naše tělo neprodukuje zápach celé, od hlavy k patě. Nechápu tedy, proč bychom na celé tělo měli používat deodorant. Jen malá část potních žláz na našem těle je zodpovědná za tělesný pach,“ shrnuje dermatolog Chris Adigun.
Zdroj: Giphy
Jak vonět „tam dole“?
A kdybychom měli být ještě specifičtější a zaměřili se na potenciální zápach oblastí intimních partií, podle Besta se jedná o marginální problém, který v podstatě nevyžaduje žádné aktivnější řešení kromě běžné koupele. Ostatně, třísla (a vše jim blízké) jsou obvykle skryta pod několika vrstvami látky. Takže pot produkovaný apokrinními žlázami opravu není něčím, co by druzí mohli vnímat. „O jakýkoliv možný problém by se mělo postarat pouhé koupání. A pokud máte pocit, že váš tělesný mikrobiom potřebuje víc než jen sprchu, pravděpodobně je vaším největším problémem vnímání vašeho pachu, ne pach samotný. Jinak ale přece nechcete druhé přesvědčovat, že jste citrusové ovoce,“ uzavírá Best.
Tak tedy stručně a jasně: určitě existují lepší způsoby, jak osvěžit svůj rozkrok, než je používání deodorantových tyčinek, sprejů apod. Tyto produkty nejsou určeny k užití na genitálie, takže mohou jemnou pokožku zbytečně dráždit. A pokud máte pocit, že „tam dole“ zapácháte, prostě přidejte na hygieně. Podle poradny Columbia Health lze např. v průběhu dne k očistě užívat dětské vlhčené ubrousky, zvýšit komfort a snížit zápach může také vhodné odstranění ochlupení (protože chloupky zachycují pot a pachy). Celotělové deodoranty pak lze aplikovat ideálně z větší vzdálenosti, příp. můžete nanést skutečně minimální množství parfému do oblasti stydké kosti. Hlavně ale nezapomínejte na to, že každé tělo přirozeně produkuje jedinečné a výrazné pachy, které tvoří jeho charakteristickou vůni. Očekávat, že budete svěže vonět celý den, je tak prostě nereálné. Ostatně, nikdo z nás přece není citrusové ovoce…
