Ženy jsou „nadměrné“, muži „velcí a vysocí“. Jak v módě vzniklo sousloví „nadměrná velikost“ a proč by se (ne)týkalo i Marilyn Monroe?
Straight friendly
Zdroj: AdobeStock

Ženy jsou „nadměrné“, muži „velcí a vysocí“. Jak v módě vzniklo sousloví „nadměrná velikost“ a proč by se (ne)týkalo i Marilyn Monroe?

To, jak lidé přistupují k vlastnímu tělu (a jak jej hodnotí druzí), se v průběhu času samozřejmě mění. Zatímco v dávné minulosti byla kila navíc atraktivní, jelikož symbolizovala blahobyt, následně se stala nežádoucími. Dnes v rámci tzv. body positivity panuje přesvědčení, že žádný typ těla by neměl být haněn (byť od určité chvíle je nezbytné uvažovat také ve zdravotní rovině). Každopádně je tedy zřejmé, že představy o ideálu se mění. A úplně stejně je to s úzce související módou. Tedy, konkrétně s tzv. plus size fashion, módou v nadměrných velikostech. Protože určit, co je „nadměrné“, nejenže se mění, ale je úzce závislé na tom, jak společnost onu „nadměrnost“ vnímá…
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
26. 9. 2024

Co (ne)říkají čísla?

Dnes se při výběru oblečení běžně řídíme uvedenými velikostmi. Mohou to být velikosti číselné (kdy se liší způsob číselného značení v USA, Británii i Evropě – a zatímco my v Česku užíváme např. velikost 38, v Británii se jedná o velikosti č. 10), nebo velikosti určené písmeny (obvykle od XS až pod XXL). Možná ale máte vlastní zkušenost s tím, že i pojetí téže velikosti se odlišuje s ohledem na výrobce a také zemi jeho původu (a např. v případě italské módy platí, že oděvy jsou obvykle menší, než velikosti určují). Již z toho je tedy možné odvodit, že velikosti v módě jsou velmi proměnlivé, a dokonce i oblečení se stejným velikostním označením se reálnou velikostí může výrazně odlišovat. A ani tím „rozdíly“ nekončí.

Jak uvedla odbornice z Bradley University v Illinois, Carmen Keist, mnozí často užívají citát, že Marilyn Monroe nosila velikost 14. Snad aby poukázali na to, že nebyla dnešním pohledem žádný konfekční ideál. Jenže jak Keist upozorňuje, „to číslo ve skutečnosti vůbec nic neznamená. Velikost 14 v 50. letech znamenala něco úplně jiného, než znamená dnes.“ To tedy znamená jediné – tehdejší velikost 14 zdaleka svými parametry dnešní 14 (u nás by se jednalo o dámskou velikost 42) neodpovídala, během uplynulého století se totiž pojetí velikostí významně rozšířilo. A to doslova. „Dimenzování velikostí je konstrukt, který se postupem času mění s tím, jak se mění představy o tom, jak vypadá plus-size tělo,“ objasnila Lauren Downing Peters, která se v akademické rovině věnuje studiím módy.

Tvrzení Downing pak dokládá i pohled na reálné oblečení z první poloviny minulého století. Většina těchto oděvů je výrazně menší než oděvy ekvivalentní velikosti dnes. V souladu s tehdejšími velikostními tabulkami, které byly běžně užívány mezi lety 1915 a 1920, znamenala „nadměrná velikost“ v případě žen 30palcový obvod pasu a 42palcový obvod přes prsa. Pokud se neorientujete v přepočtu palců na centimetry, tak vězte, že tyto rozměry odpovídají standardní velikosti 36-38. Což dnešní perspektivou zrovna „nadměrné“ skutečně není.

Tipy redakce

I když producenti módy vlastně nejsou nijak vázáni, aby velikosti uváděné na oděvech odpovídaly nějakým specifickým kritériím (což tedy vysvětluje, proč v jednom obchodně člověku padne sako velikosti 36 a v jiném potřebuje i 40), přesto to byli právě oni, kteří s velikostním značením přišli. Konkrétně praxe šití oblečení v určitých velikostech vznikla (pomineme-li šití uniforem, což je jiný příbeh) na konci 19. století, když v důsledku pokroku souvisejícího s průmyslovou revolucí začala být produkována konfekční móda. Zatímco tedy krejčí a švadleny šili doslova na míru, výrobci oblečení se rozhodli, že si „své velikosti“ určí vzhledem k nejobvyklejším tvarům a tělesným proporcím. Už to je samozřejmě problém. Protože ne každý těmto obvyklým standardům odpovídá – zejména ženské křivky pak mohou být velmi rozmanité (a nekonfekční).

„Nadměrní muži“? Takové nemáme!

Je-li řeč o plus-size nebo nadměrné módě, týká se žen. Skutečně. V případě mužské konfekce jsou totiž tato označení obvykle nahrazena těmi, jež odkazují např. k výšce (a v praxi se jedná o oděvy s prodlouženými délkami nohavic, rukávů apod.). V angličtině pak bývá užíváno sousloví big & tall, tedy v překladu „velký a vysoký“. A to, ruku na srdce, rozhodně nemá tak silně negativní konotaci jako „nadměrný“. „Celkově má pánská móda tendenci být mnohem více velikostně inkluzivní než ta dámská. To v praktické rovině znamená, že i větší muži mají poměrně velkou šanci nakoupit i v běžné konfekci nabízející výrazně širší škálu a variabilitu velikostí,“ potvrdila Downing. A závěr je tedy jasný, na dámskou „velikost“ je nahlíženo výrazně jinou (a kritičtější) optikou, v níž klíčovou roli stále hrají určité ideály krásy. Do nich by ženy měly zapadnout. A muži? Ti klidně mohou být velcí. A vysocí. Ale ne „nadměrní“.

Když konfekce tápe

I když s produkcí módy větších velikostí se pojí samozřejmě i vícenáklady (s ohledem na materiál) a nezřídka tak tyto oděvy bývaly i dražší, mnohé firmy se právě v rámci přijetí těla rozhodly tento rozdíl kompenzovat z vlastní kapsy. V zájmu zmiňovaného konceptu body positivity existují také značky, které na módní přehlídky či do reklamních kampaní najímají modelky, které mají výrazné křivky a jednoduše nezastupují onen velikostní ideál.

Chtělo by se tedy říct, že jsme se možná vydali správným směrem. Jenže mnozí prodejci sice ustupují z kategorie „plus-size“, ale nabízejí módu, která střihem, materiálem či barvou jako by předjímala, že větší lidé jednoduše chtějí svá těla skrýt. Takže ono směřování přece jen bude ještě nezbytné korigovat. Ideálně ale vzhledem k tomu, že lidská těla jednoduše nejsou unifikovaná, což konfekční fast fashion jen stěží zvládne reflektovat. Možná by tedy i v odívání nebylo od věci ohlédnout se zpět – a inspirovat se tím, co bylo běžné dřív. Tedy tvorba oděvů na míru, individuálně a bez bezprostředního poměřování se s „nastavenými standardy“.

Zdroj: laughinghens.com, cnn.com, journals.sagepub.com, getwair.com, marketplace.org, medium.com, vogue.com

Populární
články

Jsem to já?
TĚLO & MYSL

„Takhle (hrozně) přece nevypadám!“ Proč se na fotkách sami sobě nelíbíme, má svůj důvod. Je jím „expoziční efekt“

Autor: Mirka Dobešová
Virální trendy se v posledních měsících točí kolem Římského impéria – v (homoerotických) kontextech, jaké byste nečekali
AKTUALITY

Jak se naučit být mužem? Pánové mají jasno – k získání chlapáctví pomůže římská praxe „ručníkových chlapců“

Autor: Veronika Košťálková
Nová studie popisuje, jak klíčovou roli hrají ženy v udržování sociálních vazeb mužů. Obráceně to však už neplatí
LIDÉ

Muže trápí epidemie samoty. Bez ženské asistence se často „nevyvenčí“, tvrdí nová studie. Na vině je i mužský strach z nálepky gaye

Autor: Veronika Košťálková
Romantický polibek překvapivě není vlastní všem kulturám napříč světem
TĚLO & MYSL

Proč se lidé líbají? Zapomeňte na romantiku. Líbací praxe má docela nechutný (ale praktický) základ, zjistili vědci

Autor: Mirka Dobešová
Robert Čapek je přesvědčený, že naše děti nečeká ve škole nic dobrého. Proto se již mnoho let snaží o zásadní změny celého systému, školením učitelů počínaje
LIDÉ

„I když bude výuka o LGBTQ+ tématech ve školách povinná, většina učitelů to bude stejně ignorovat,“ říká „Líný učitel“ Robert Čapek

Autor: Michal Černý
„Nikdy rodičům neodpustím, že mě nutili studovat ‚smysluplný‘ obor,“ říká muž, který zápasí s každodenností. „Češi ničí dětem sny,“ dodává
LIDÉ

„Nikdy rodičům neodpustím, že mě nutili studovat ‚smysluplný‘ obor,“ říká muž, který zápasí s každodenností. „Češi ničí dětem sny,“ dodává

Autor: Irena Piloušková
Vybíráte si, kam letět v příštím roce na dovolenou? Napovědět vám může aktuální žebříček nejbezpečnějších destinací, který zohledňuje i respekt k LGBT+ lidem
CESTOVÁNÍ

Kde bude v roce 2025 nejvíc bezpečno pro vaši dovolenou? Žebříček vyhrála země, která jde v respektování LGBT lidí příkladem

Autor: Veronika Košťálková
Zakladatele české firmy Potten & Pannen - Staněk naplňuje hrdostí jak prodejna, která na adrese Vodičkova 2 sídlí už 34 let, tak loni otevřená prodejna v Cukrovanickém paláci, která za svůj koncept získala mezinárodní oceněnní
LUI BUSINESS

Od prodejny s vůní oběda až po nejlepší retail na světě. „Naší filozofií jsme se lišili už v roce 1992,“ má jasno Pavel Staněk

Autor: Veronika Košťálková
Jihokorejské feministické hnutí 4B získává v posledních dnech na popularitě i v USA
LIDÉ

„Američanky, je čas se poučit od Korejců a přijmout hnutí 4B“: Trumpovo vítězství vzedmulo novou vlnu odporu k nadvládě mužů

Autor: Michal Černý
Viliam Poltikovič – český dokumentarista, režisér, cestovatel, fotograf a spisovatel, který přes 30 let „nutí“ naši společnost zamýšlet se nad otázkami života a smrti
LIDÉ

„Smrt je zásadní téma, které v naší společnosti velmi chybí. Vyprchala z nás přirozená spiritualita,“ říká režisér Viliam Poltikovič

Autor: Michal Černý

E-Shop