Upouštění krve, radioaktivní pudr nebo třeba zvětšování čela. Honba za krásou zaznamenává i v historii podivné slepé uličky
Mastnota půl krásy
Začneme zlehka, než se dostaneme k trendům minulosti, jež mohly člověku dokonce i vážně ublížit. A to vazelínou. Spousta z vás se možná ošije při představě umaštěného obličeje – to je to poslední, co bychom nyní chtěli, no ne? Vypadat, jako by z nás lilo, to není nic moc. Kolik z vás by bylo ochotných namazat si obličej něčím, co se nevpije a zůstane mastné po zbytek dne? Kdykoli se čehokoli dotknete tváří, zůstane po vás mastný flek. A sáhnout si na obličej prsty? Nemyslitelné a patlavé!
Před lety bylo běžné, že se vazelína používala v podstatě stejně jako dnešní rozjasňovače, pomáhala zářit vytlemeným zubům, či dokonce zaujala prostor v líčící rutině místo lesklých očních stínů. Já bych rozhodně dopadla, jako bych celou noc brečela a rozjel se mi zánět spojivek. Ale třeba jsem jen nešikovná: Zdroj uvádí, že si s vazelínou v rámci make-up rutiny uměla poradit i třeba Marilyn Monroe a kdo jsme, abychom tuto krásku hodnotili? Zjevně to někomu vážně dělalo dobrotu…
Moč na zuby
Ano, čtete správně. Jelikož moc obsahuje amoniak, byla tato dostupná „surovina“ často užívána jako prostředek k bělení zubů. Amoniak prý zuby potenciálně vybělil a pomáhal i s desinfekcí a prevencí zubních kazů. Takže až vám příště dojde drahý bělící gel, pasta nebo ústní voda…
Ne, raději to nedělejte. Každopádně antičtí Římané byli spokojeni a amoniak se používal pro zubní hygienu až do sedmnáctého století.
Čelo jako přistávací dráha
Že se dneska snažíme čelo zmenšovat ofinkami nebo konturováním? V minulosti tomu tak nebylo. V šestnáctém století dokonce lékař Juan Huarte napsal:
„Samozřejmě, že žena, která má hodně ochlupení na těle a na obličeji (která je spíše horké a suché povahy), je inteligentní, ale také nepříjemná a hádavá, svalnatá, ošklivá, má hluboký hlas a časté problémy s neplodností.“
No a tak se dámy pokoušely tento trend co nejlépe nahnat. A kromě jiného si i vyholovaly čelo, jak nejvýše to jen šlo. Dneska bychom se podivily, jakých rozměrů čela byly schopny dosáhnout a tvářit se, že už se tak narodily. Co na to říct. Vždycky jsme toužily (i toužili) zapadnout do aktuálních trendů, i když jsou divné…
Pro krásu se musí krvácet
Šesté století by se líbilo bledulím jako jsem já (byť nejspíš jen v tomto ohledu). Čím světlejší a nezdravěji vypadající pleť, tím lépe. Kdo měl červená líčka a vypadal plný života, nepůsobil dostatečně urozeně. Jaké pro toto existovalo řešení? Nejspíše se otřesete, protože bylo opravdu drsné – jednalo se o kontrolované krvácení. Pravidelné „upouštění“ krve dopomáhalo především ženám zaujmout muže, protože jednoduše působily anemicky, a tedy na výši.
Olověné masky
Za královny Alžběty I. se tomu říkalo maska mládí, my nad tím kroutíme hlavou. Toxické bílé olovo bylo totiž běžnou složkou masek na obličej, které měly pomoci s příznaky nemocné pleti a také dopomáhaly k nadpozemské bledosti. A tímto vzhledem byla zrovna tato panovnice známá.
Není nezajímavé, že i přesto se královna dožila 69 let, vládla 45 let a věří se, že měla zemřít na otravu krve. Ale jisté to není. Ať už to je pravda, nebo ne, je neuvěřitelné, jak vysokého věku dosáhla. Otrava bílým olovem může způsobovat i při obyčejném vdechnutí či kontaktu s kůží závratě, třes, ochrnutí končetin, zhoršený zrak, či dokonce kóma. A při pravidelném vystavení otravě olovem vás může čekat samozřejmě smrt.
Některé zdroje uvádějí, že kosmetická rutina Alžběty I. skutečně mohla za její smrt, a tím pádem měla vliv i na celou zemi. Takže až vám bude někdo povídat, že se v tomhle ohledu moc řešíte, Alžbeta I. může být velmi dobrým argumentem, že tak daleko ještě nejste…
Radioaktivita byla cool!
Pokud jste neviděli filmové zpracování života Marie Curie-Skłodowské a nijak zvlášť jste se nezajímali, možná vám unikla informace, že kdysi dávno byla radioaktivita cool! Stejně jako jsme nyní všichni paf z AI a vidíme zmínky o umělé inteligenci na každém rohu, v době objevení radia (prvku, nikoli přístroje) se všude psalo o radioaktivitě jako o něčem strašně novém, strašně super a něčem, co prostě musíte mít. I třeba ve rtěnce nebo pudru. Že to není nejlepší nápad, lidstvu došlo až poměrně dost pozdě. Každopádně když budete šťourat internetem, dodnes dokážete najít kopie letáků, které tuto kosmetiku propagovaly.
Červí hubnutí
Být hubenější, silnější, vypracovanější, menší, větší… Lidé vždycky chtěli vypadat jinak, než jací byli. A tak se před nějakou dobou rozmohl zajímavý nešvar. Aby bylo hubnutí snazší a dál bylo možno pojídat cokoli jste si zamanuli, prostě jste spolkli larvu tasemnice. A ta vám v žaludku ubírala potravu, nenechala vás ukládat nic do těla a i když jste jedli jako Otesánci, hubli jste a hubli.
Asi vás napadá: Sakra, to zní nebezpečně! A taky, že jo. Taková tasemnice dokáže člověku přímo z trávícího ústrojí sebrat vlastně všechno: nejen tuk, kterého jste se chtěli zbavit, ale i ten, který vás udržuje při životě, vitamíny, minerály, prostě a jednoduše vše. A umřete hlady, i když jíte. Fakt výhra. Tak co, dali byste si larvičku výměnou za útlou postavičku?
