Stud, strach a odpor k vlastnímu tělu: Prudérní výchova zanechala na chlapci následky, které si s sebou táhne i v dospělosti
Rozhovor
Zdroj: Adobe Stock

Stud, strach a odpor k vlastnímu tělu: Prudérní výchova zanechala na chlapci následky, které si s sebou táhne i v dospělosti

Když byl malý, byl to zlatý hoch. Choval se hezky, měl dobré známky, a dokonce si i stlal postel a uklízel pokoj. Na své dětství přesto, že by bylo „papírově“ perfektní, ale vzpomíná nerad. Dodnes jej sužují pocity méněcennosti, odporu k vlastnímu tělu a studu, kdykoli se – byť jen letmo – schylovalo k nějakému intimnímu propojení s jiným člověkem. Svůj příběh chce sdílet především proto, že doufá, že není v těchto pochybách a trápení sám.
Irena Piloušková Irena Piloušková Autor
20. 1. 2023

Říkal jste, že vám velmi záleží na tom, aby váš příběh někomu pomohl. Když se vy máte šanci s někým ztotožnit, pomáhá vám to? Chcete nabídnout čtenáři totéž?

Myslím, že je moc důležité moct se s někým identifikovat. Jako společnost se bavíme o spoustě věcí. Poslední roky se otevírají témata, která kdysi byla čisté tabu. Neumím si třeba představit, že by můj dědeček řešil se spolužáky ve škole, jakou orientaci má. Tohohle si hrozně cením, že doba jde dopředu a lidi se necítí tak na nic, když vědí, že v některých věcech nejsou sami.

Måneskin, Kendrick Lamar a CUPRA Tavascan. Na nejočekávanější hudební festival letní sezony ve Španělsku dorazí kromě těch nejlepších hudebníků i vysněná budoucnost mezi auty1. 2. 2023

Vy přesto máte pocit, že máte málokoho, s kým byste se mohl identifikovat. A nemá to tak úplně co dělat s vaší orientací, nebo ano?

Já jsem gay. To říkám narovinu. Naučil jsem se to normálně sdělovat a je to v pohodě. Ukazuje se, že lidem je to celkem jedno. Nebo na ně mám štěstí, to nevím. Každopádně s tímhle jsem v pohodě. Problém je to, co na to navazuje.

Můžete být konkrétnější?

Jedná se o intimní život. Já pocházím z rodiny, kde všechno bylo v pohodě. Neměl jsem třeba alkoholika tátu nebo nepřítomnou mámu. Všechno bylo v rámci možností v pohodě. Nebyli jsme milionáři, ale ani jsem nikdy netrpěl tím, že bych neměl to, co ostatní, pokud jde o jídlo, hračky nebo cokoli jiného. Problém byl v komunikaci a čím jsem starší, tím víc se to učím chápat.

Rozklíčoval jste nějaké komunikační problémy, které mezi vámi a rodiči byly? Umíte je pojmenovat?

Především šlo o vytváření pocitu studu. Dneska, kdybyste se nad tím hlouběji zamyslela, by se jednalo to nějaké toxické chování, ale tehdy se takové věci vůbec neřešily – že by se děti odněkud učily rozeznávat jakoukoli toxicitu. Prostě věci doma byly tak, jak byly. A někdo se s tím srovnal hůř, někdo líp. Já třeba hůř. Je mi skoro čtyřicet a pořád mám v hlavě matčin hlas a pocity, které jsem měl jako kluk.

Máte partnera?

To jste tnula do živého. Nemám. A nikdy jsem ani neměl na té úrovni, co asi myslíte.

Nikdy jste nepoznal někoho, s kým byste se sblížil?

Na osobní stránce ano, ale z toho většinou pak bylo jen přátelství. Než jsem se k čemukoli odhodlal, byl jsem ve „friend zone“ (zóně přátelství – pozn. red.) a bylo po všem. Pak jsem často ještě byl ve funkci vrby a poslouchal jsem vztahové trable ostatních – i těch, které jsem třeba tou dobou miloval nebo se mi líbili. Neuměl jsem to překonat. A hodně mě to ničilo. V jednom případě, kdy jsem toho kluka opravdu miloval, jsem i přemýšlel, že si sáhnu na život. Tehdy mi bylo devatenáct a byl jsem zamilovaný do o skoro dva roky mladšího kluka. Řekli byste, že díky věku budu mít navrch, ale neměl jsem ani v nejmenším. Vídali jsme se, byli jsme několikrát venku a bylo to skvělé.

Vzpomínám na večer, kdy jsme spolu zůstali skoro celou noc kousek pod Kyvadlem. Kouřili jsme, pili jsme víno z lahve a hodně jsme si povídali. Byla to nejromantičtější chvíle v mém životě. A já se neodhodlal. Neudělal jsem nic. Ani jsem nic neřekl. Když jsem pak došel domů, mísilo se ve mně hodně emocí. A hodně jsem se nesnášel za to, jak jsem to nezvládl.

Generace „Z“ našla svou novou (anti)hrdinku. Co vše je na cynické Wednesday tak přitažlivé a proč bychom všichni měli chtít být jako ona?19. 12. 2022

Dostala vás nervozita? Neměl jste později šanci to zkusit znovu?

Vídali jsme se i dál, ale to už přišel s tím, že někoho potkal a všechno mi o něm vyprávěl. A já poslouchal, pomáhal a radil. Byl jsem tam, když se rozešli a uklidňoval jsem ho. A taky jsem pak byl zlomený, když se k sobě opět vrátili.

Tahle vaše platonická láska se nikdy nedozvěděla, že jste do ní byl zamilovaný, anebo to věděla, ale nechala to být?

Já nevím. Neviděl jsem ho spoustu let. Přestali jsme se vídat, když jsem to už nezvládl. Úplně jsem se zhroutil a přemýšlel jsem, že už nechci žít. Dál už jsem ho vídat nemohl.

To mě moc mrzí. Co vás ve vztazích blokuje, pokud to pojmenujeme přesně?

Já jsem jako kluk byl fakt hodné dítě. Dělal jsem, co jsem měl. Ale moje výchova směřovala nejen k tomu, že budu dobrý člověk, byla i dost prudérní. Moje máma se třeba nikdy nesvlékla ani do plavek, co si pamatuju. U bazénu vždycky seděla ve tříčtvrťácích a tričku a my jako děti jsme se koupaly, blbly s tátou, ale to je tak všechno. Ona se nezapojovala, a i nás dost peskovala, jak vypadáme, abychom si hlídali odstup od ostatních a tak dále. Měl jsem tak často pocit, že někde překážím, že stojím v místě, kde chtějí být jiní lidé a já tam být nemám.

Později, když jsem dorůstal, jsem měl klučičí „noční nehodu“. Máma ráno svlíkla peřiny a ani se na mě nepodívala. Hrozně jsem se styděl. Bylo vidět, jak je jí to odporné. Od té doby jsem nosil na spaní jak spodní prádlo, tak pyžamo a ráno jsem si ty věci přepíral tajně v ruce a dal to sušit na topení v pokojíčku. Koukala na mě jako bych byl nejodpornější vyvrhel a já se začal stydět na sebe sáhnout nebo se na sebe dívat neoblečený do zrcadla.

Když přijde i na jiné věci, mamka se vždycky ošívala ve smyslu: „Nesahej na mě těma zpocenýma rukama!“ A já si od té doby nevěřím, když mám někomu podat i jen ruku na přivítanou. Mám pocit, že mám opocenou dlaň, a to je nechutné. Často mě posílala, ať se jdu „stříknout sprejem“, že jsem se opotil a jsem cítit. Říkala to i před lidmi. Takových historek mám spoustu.

Toužíte po pohádkové (nejen) zimní dovolené? Řešením může být unikátní rezidenční komplex nedaleko Špindlerova Mlýna nabízející i investiční příležitost22. 12. 2022

Takže váš problém pramení obecně z intimního kontaktu s lidmi, nikoli z toho, že jste gay nebo že se bojíte být zamilovaný…

Ono je to jedno s druhým, nicméně ano, zdroj je u toho, že mám pořád dojem, že jsem prostě odporný, když to řeknu naplno. Neustále bych se sprchoval, cítím se nejistý, když si někde mám sundat bundu, jestli nejsem opocený. Pořád někde přešlapuji a rozhlížím se, jestli nepřekážím. A ke svému tělu jako muž nemám vůbec dobrý vztah. Stydím se za to, jak vypadám. Nerad na sebe sahám. Stydím se i sám před sebou některé věci provozovat.

Vyhledal jste pomoc psychologa?

Snažím se, začal jsem s terapií. Nechci být navždycky sám. Jinak funguju dobře a myslím, že partnerovi mám co nabídnout. Jen tohle je pro mě hrozně těžké. Jsem prakticky mimo hru. Nevím, jak na to, a ničí mě to. Věřím ale, že nejsem jediný. A třeba to někomu otevře oči, že taky potřebuje pomoc. Doufám, že to pomůže aspoň jednomu člověku, pak jsem svůj úkol tímhle rozhovorem splnil.

Zdroj: Anonymní respondent, redakce

Populární
články

Více jak 11 let spolu - a v posledních letech bez sexu? Proč ne?
LIDÉ

„Můj vztah s partnerem je homo verze manželství po 30 letech,“ popisuje gay, který s přítelem nemá vůbec sex. Jak jejich soužití funguje?

Autor: Mirka Dobešová
Na velikosti vždy záleží
HOT!

Na velikosti (penisu) vždy záleží. Ale komu víc – hetero mužům, ženám, nebo gayům? A proč je v případě gayů špatně „malý“, ale i „velký“?

Autor: Mirka Dobešová
To, že je vaše váha ok, neznamená, že tomu odpovídá i váš metabolismus
WELLBEING

Štíhlí tlouštíci – na první pohled neviditelný problém, který postihuje stále více lidí. Proč být "skinny fat" není žádná výhra?

Autor: Mirka Dobešová
Mladý František Bloudek
HOT!

„V Praze jsem chodíval do veřejných lázní, kde se ale scházeli především ženatí muži, kterým šlo jen o sex.“ Jak se žilo gayům za socialismu? Vypovídá dnes 74letý František

Autor: Jakub Starý
Miss Petty je první česká drag queen, která drag spojila s vlastní hudební produkcí
AKTUALITY

Česká drag queen vedle Sama Smithe. „Ten song je vzkaz pro mé dětské já,“ říká Miss Petty o písničce, která se dostala do nového playlistu Spotify

Autor: Martin Lyko
Prezident má vetovací právo, proto bude rozhodovat o tom, jaké zákony týkající se LGBT+ lidí budou nakonec v ČR platit
LIDÉ

Pavel vs. Babiš a LGBT+ práva: Co si myslí o adopci dětí gay/les páry, manželství pro všechny a 50 pohlavích?

Autor: Martin Lyko
Gay na moravské vesnici? „Takovou reakci sousedů jsme opravdu nečekali,“ shrnula maminka dospívajícího syna těžké rodinné období
LIDÉ

Gay na moravské vesnici? „Takovou reakci sousedů jsme opravdu nečekali,“ shrnula maminka dospívajícího syna těžké rodinné období

Autor: Irena Piloušková
Lékař a expert ze společnosti ViiV Healthcare Andrew Clark se na léčbu HIV zaměřuje již od 80. let minulého století.
WELLBEING

„Léčba HIV prošla velkým pokrokem. Oblastí, v níž se zatím nepodařilo pro lidi s HIV moc udělat, je stigmatizace,“ říká Andrew Clark z ViiV Healthcare

Autor: Redakce
Soutěžící Vašek
AKTUALITY

V Survivoru zasahoval lékař i zlomyslnost osudu a soutěž má první oběť. Na ostrov ale dorazily i nové (sexy) tváře a intriky se rozjíždějí naplno

Autor: Martin Lyko
Zničená budoucnost: Muž přišel o snoubenku kvůli své minulosti
LIDÉ

Zničená budoucnost: Muž přišel o snoubenku kvůli své minulosti. Na střední škole zažil více než mnoho lidí za celý život

Autor: Irena Piloušková

E-Shop