Otevřený vztah v gay komunitě: Prokletí, nebo důvod k závisti?
Gay komunita má řadu nálepek, některé z nich i dost nepěkné. K těm patří to, že jsme obecně více promiskuitní. Že střídáme partnery jako na běžícím pásu, nebo že si sex užíváme i s jinými, i když máme doma lásku.
Takzvaný otevřený vztah, tedy takový, kdy se dva pánové shodnou na tom, že se mají moc rádi, ale že by to nedokázali existovat bez pohlavních styků i s jinými chlapy, je v naší komunitě rozšířený docela zásadně.
Co říkají výzkumy
Z výzkumu sanfranciského Gay Therapy Center mezi 517 homosexuály vyplývá, že kolem třetiny gay párů je ve volném vztahu. A 42 % jich pro práci uveřejněnou v roce 2021 uvedlo, že partnerům se svými bokovkami svěřuje, zatímco 33 procent dalších respondentů jede model „neptej se, nesvěřuj se“. Studie uvádí, že proti předchozím zjištěním jde o nižší výsledky, dříve se uvádělo, že až kolem padesáti procent gayů si vzájemně s drahými polovičkami umožňuje užít si i jinde než doma. Toto podle Box Turtle Bulletinu zneužili anti-gay aktivisté.
Jenže studií je více a další, The Couples Study, tvrdí, že podle jejich zjištění je překvapivě 86 % mladých gay párů zcela monogamních. U starších homosexuálních mužů jim vycházela podobná čísla jako v dalších výzkumech: příklon k jednomu sexuálnímu partnerovi byl prý mezi 30 a 50 procenty.
Sami interpretují čísla zajímavě.
„Souhlasíme s některými komentáři, že s tím, jak mladší gayové mají možnost uzavřít manželství a homosexualita je stále více akceptovanou, tradiční heterosexuální model monogamie je stále více schůdnou možností.
Mladší gayové mají možnost přijmout normy heterosexuální většiny a začlenit se do hlavního proudu způsobem, který dříve nebyl možný,“ píší američtí autoři.
Pokud bychom jejich teze vzali za své, naznačuje to, že mladé americké gaye hodně ovlivňuje legalita gay sňatků, které nám jsou, i (ale zdaleka nejen kvůli němu) s ohledem na postoj ministerského předsedy Petra Fialy. K tomu si ovšem musíme připočíst vysokou míru religiozita v USA, podle Culture Atlas jsou ateistů ve Státech pouhá tři procenta obyvatel.
Situace v ČR
A jak je to u nás? O sexuálním chování heterosexuálních dvojic se bohužel můžeme zatím jen dohadovat, na žádnou takovou vědeckou práci jsem nenarazil.
Pokud bych to posuzoval čistě podle znalosti své bubliny a bublin v mém okolí, v Praze je volný vztah mezi gayi docela výrazný fenomén. Jeden z přátel mi dokonce tvrdí, že i když je velmi společenský a v gay komunitě se velmi angažuje, nezná prý jediný homosexuální pár, který by neměl otevřený vztah.
Pokud jde o zdravé, sebevědomé rozhodnutí dvojice, které to tak vyhovuje, a ani jeden z páru není k rozhodnutí dotlačený, asi to není nic proti ničemu.
Dva muži se mohou milovat, ale v průběhu vztahu zjistit, že v sexu si neumějí dát přesně to, co navzájem chtějí. Ale přesto o sebe nechtějí přijít, takže potlačí pocity ega, vlastnictví, a otevřou prostor i dalším. Hrozí tu samozřejmě riziko bezhlavého zamilování jinde, podle New York Times je ale spousta podobných párů domluvena na jasně stanovených pravidlech, včetně toho, že někteří sexuální partnery protějšků osobně schvalují.
Jinde se baví úplně o všem, což podle Joea Quirka, autor nejprodávanější knihy o vztazích „It's Not You, It's Biology“ může posílit vztah.
„Rizikem může být to, že i když si stanovíte pravidla a oba je akceptujete, jeden z vás to neunese. My to takhle měli, a můj partner začal strašně žárlit. A měl mindrák i z toho, když jsem po noci jinde působil spokojeně. Bral to tak, že mi to sám neumí dát, a trápilo ho to. Neunesl to a časem jsme se bohužel rozešli,“ řekl LUI třicetiletý Patrik.
Ale máme tu i pochvalu podobně nastaveného partnerství. „Jsou chvíle, kdy jsme jen spolu, a kdy to otevřeme. Protože spolu o všem bez obalu mluvíme a nebojíme se naznačit, že už to trochu přerůstá přes hlavu a že by bylo fajn to okořenit, vážíme si jeden druhého mnohem víc. Kam to kdo z nás strká, už je vedlejší. Vím, že spolu už zůstaneme,“ svěřil se mi můj známý Igor. Je mu 37 a se svým partnerem je už osmnáct let.
Otevřený vztah pomáhá i škodí
Jak jsme v LUI již před časem informovali, psychoterapeut Michael Kimmel, který problematiku gay otevřených vztahů monitoruje, říká, že takové schválené podvádění může páru pomoci i uškodit.
„Pouhé otevření vztahu není řešením krize. Důležité je klást si ty správné otázky. V některých případech je efektivní učinit nějaké základní změny a teprve pak se rozhodnout, jak se vztahem naložit, v jiných naopak funguje otevřít vztah společně – pozvat si domů někoho třetího. Vždy je ale nutné nejprve vše řádně prodiskutovat,“ uvádí.
Partnerství dvou gayů považuje dle rozhovoru pro Erie Gay News za souboj testosteronu, který je někdy těžké zvládnout a vyvážit.
Závěr
Když si to shrneme, i problematika povolené „nevěry“ je dost složitá a jednoduchý návod na ni není. Sám si ji nedokážu představit, jsem majetnický, ale chápu, že pro někoho to může být pravé ořechové. A že nemusí tolik bolet, jako když někdo z potřeby uspokojení bude toho druhého vyloženě podvádět.
Tato problematika je zajímavá i u heterosexuálních dvojic. Vypadá to, že gay model otevřeného vztahu u nich není společensky přijatelný, ale první vlaštovky už se objevují. Ženy možná nepřemýšlejí tolik tím, co mají mezi nohama, a důležitější než pro mnohé z nich jsou spíš city k tomu druhému, ale tvrdit, že žádná to nemá podobně a neschválila by to, že být promiskuitnější je čistě homosexuální záležitost, to se samozřejmě napsat nedá.
