Výprasky na zadek mezi gayi: zpověď bitého i bijce půlek. A kdy je lepší na spanking zapomenout?
Toto je druhá část podrobného dvojdílného materiálu webu LUI.cz. První díl jste si mohli přečíst zde.
KAREL: KDO MI CHCE NASEKAT, MUSÍ MÍT PŘEVAHU
V rámci přípravy tohoto textu jsem kontaktoval několik spankerů a spankees, kteří měli podaný inzerát na výprask od jiného muže. Několik odpovědí mi přišlo zpátky, z těch je nejzajímavější asi ta od Karla, který o sobě tvrdí, že je dvaadvacetiletým gayem, sportovcem, co miluje, když si ho někdo přehne přes koleno a dá jeho sedínce rukou nebo bicím nástrojem co proto. A ne pětadvacet, ale mnohem víc.
„Doma mě fyzicky netrestali, nepamatuju si na žádné trauma z dětství, ale odmala mě bůhvíproč fascinovaly výprasky na holou. Nechápal jsem to, dusil jsem to v sobě, styděl jsem se za to a když o tom někdo třeba ve škole něco řekl, třeba ve srandě, vždycky jsem zrudnul. V sedmnácti jsem si to poprvé zkusil. Do té doby jsem se dost bál, četl jsem i dost hororové story, že člověk může narazit na někoho nebezpečného. Ale měl jsem štěstí na zkušeného a rozumného týpka a bylo to přesně tak, jak jsem si to představoval. Spíš lepší,“ napsal mi.
Požádal jsem ho, aby mi popsal, co ho na tom vlastně konkrétně baví.
„Asi nejvíc to, že mě kluk/chlap ovládá. Ani ne to, že mě bije, i když to tam musí být, ale že se před ním musím svléknout, že vidí všechno, musím se přes něj ohnout nebo přes postel a podobně. Že na něj zkrátka vyšpulím zadek, to je nejvíc. Stydím se, ale líbí se mi to. Vlastně se snažím spankery dost měnit, protože před úplně cizími jsou ty pocity nejlepší. Ale i samotnou bolest mám moc rád, patří k tomu. Snesu kupodivu víc, než jsem sám čekal,“ píše.
„Chci dostat rovnou na holou, žádné postupné svlékání, jak je to v některých filmech pro nás. To mi vůbec nic neříká, přes kalhoty nebo boxerky mě to jenom bolí a nic z toho nemám. Když je to na nahou kůži, tak mám občas i samovolný orgasmus,“ překvapil mě jednou z částí jeho e-mailu.
Ideální je pro něj právě přehnout se přes spankerovi koleno. Prý kvůli tomu, že si ho výpraskář může podržet, kdyby mu chtěl při intenzivnější bolesti zdrhnout.
„Aby to mělo smysl, měl bych vždycky dostat víc, než si myslím, že snesu. A když si mě ke konci jako by přikurtuje, moje nohy svou nohou a svou rukou zase chytne tu moji, abych si nemohl krýt zadek, tak je to úplně boží. Jenže to musí mít fyzickou převahu, což u mě není úplně nejjednodušší. Cvičím a mám fyzičku,“ doplnil Karel s tím, že když se najde adekvátní protějšek, na konci je celý propocený a samozřejmě na určité části těla bolavý, ale strašně spokojený. „Baví mě ten pocit, když mě pak pár dní trochu bolí sedět.“
VÝPRASKÁŘ: KDO CHCE KLUKA BÍT, HŮL SI VŽDYCKY NAJDE
Ozval se mi také jeden spanker, nechtěl prozradit ani své křestní jméno. Ale jeho poznatky jsou natolik zajímavé, že stojí za to, aby se objevily v tomto článku.
„Moje základní podmínka je, aby kluk byl štíhlý. Může být i starší, ale musí mít pevný zadek, žádný rosol. A vyholený, chlupy mě na půlkách odrazují. Když přijde v bílých slipech o dvě čísla menších, tak mě potěší (a jsme opět u fetiše – pozn. red. LUI). Pohled na pěkné hýždě v nich jsou k nezaplacení.
Když se pak seznamujeme, chci povyprávět o tom, jak k tomu kluk dospěl, co ho baví, jaké má zkušenosti, co snese, domluvíme se na intenzitě výprasku. Vždycky také trvám na tom, aby se našel důvod trestu. Nechci někoho bít jen tak. A každý nějak zlobil,“ popsal se smajlíkem.
„Jedu série a začínám s velmi malou intenzitou, to ještě ty půlky v podstatě jen hladím. Ale pak se to pomalu s přestávkami stupňuje až k nesnesení. Hlavně to není nějaké mechanické duc, duc, vpravo vlevo. Mám rád variabilitu. Nečekaně střídám hýždě, místa na nich, dělám to dost rafinovaně a každý můj spankingu byl jedinečný. Někdy naznačím, kluk stáhne půlky – a já jim opravdu neprozrazuju, že díky tomu je to bude bolet podstatně víc, než kdyby je instinktivně nestáhli – čeká bolest, která nepřijde. Objeví se nečekaně až později, když už je v relaxu. A třeba mnohem intenzivnější série, kterou pak prostřídám hlazením zadku, konejšením. Pak zase zvolním, přidám, ještě přidám a tak to různě střídám. Beru to jako trošku zákeřnou hru a neuvěřitelně mě to baví. Ale jak se mi svěřují, je taky, prý to není moc obvyklé,“ rozepsal se evidentně velmi zkušený a vynalézavý dominant.
Zajímala mě i otázka role playingu.
„Většinou jsem sám za sebe. Když po mně ale kluk požadoval, abych mu říkal synu a hrál si na jeho tátu, tak proč ne? Už jsem byl i za dědu, což mě trochu urazilo. Nebo za učitele, to si ten mládenec přinesl i nějakou školní uniformu, ale proč ne, a jednou za policajta, který dal na holou zlodějíčkovi. Někdo to pro splnění svých představ potřebuje,“ krčí pomyslně na dálku rameny.
Jak je vidět, různých variant výprasků a tužeb jednotlivců, kteří je praktikují, je bezpočet.
- - -
BDSM výzkum
Podle americké studie z roku 2016 téměř 47 % žen a 60 % mužů fantazírovalo o své dominantní roli vůči někomu v sexuálním kontextu. Stejná studie zjistila, že BDSM sex byl o něco více převládající u párů v LGBT+ spektru, ale vědci jinak zjistili, že BDSM sex byl praktikován napříč různými věky, pohlavími a etnicitou (zdroj).
- - -
NA CO SI DÁT POZOR
Spanking, byť sebevíc bolestivý, má být hlavně jakousi formou sexuálního uspokojení pro oba. Jsou tu ale také rizika. A to nejen pro submisivní jedince, kteří hledají adekvátního dominantního partnera, ale i pro druhou stranu.
Pojďme se nejprve zaměřit na stranu těch, kteří touží na zadek dostat.
„Když chce kluk najít někoho, kdo mu dá výprask, měl by být opatrný. Inzeráty čtou i vyložení sadisti a úchylové. Už jsem slyšel o řadě případů, kdy je někdo opravdu extrémně ztřískal bez ohledu na nářky a prosby. Nebo ho chtěl znásilnit, i když nic takového nebylo domluvené, naopak se to předem vyloučilo.
Podle mě je dobré si po prvním kontaktu vyměnit řadu e-mailů, popsat svoje tužby a přání, čekat, co ten druhý odpoví. Už styl psaní kolikrát naznačí, jestli ten člověk nebude náhodou psycho. Pokud ucítíte, že je něco divně, nejděte do toho. Nebo klidně i při setkání tváří v tvář odejděte. Ne, pokud vás opustí odvaha, ale pokud vám ten člověk něčím neurčitým nesedne. Instinktu se musí věřit. A setkejte se někde na veřejném místě, až pak, když bude vše v pořádku, jděte k němu nebo k sobě domů.
Zásadní je si taky stanovit safe word – prostě slovo, sousloví, co výprask zastaví, kdyby vám to začalo být nepříjemné, kdyby ten druhý překročil hranici. A důležité je přesně a jasně říct, kde ta hranice začíná a kde končí. Kam až ten druhý může zajít. Pokud si budete hrát na hrdinu a řeknete mu, že vás může seřezat na hromadu, pak se nedivte, když to udělá,“ udílí rady začátečníkům již v předchozím článku zmíněný zkušený dominant Martin.
A co hrozí lidem jeho naturelu?
„Znám kolegu, který měl u sebe přes inzerát o třicet let mladšího klučinu. Skvěle si sedli, kluka jeho výprasky okouzlily tak, že ho okamžitě sbalil. Kamarád byl unešený, prý nikdy nezažil hezčí sex. Jenže postupně se ukázalo, že ten klučík je ve skutečnosti heterosexuál, který si tímhle vším jen kompenzoval silná traumata z dětství, z rozvodu rodičů, z toho, že táta podstoupil změnu pohlaví. A dokonce se mu svěřil, že sám nejčastěji onanuje nad tím, že naprosto sadisticky ubližuje nějakým ženám. Asi za tím byla nenávist k vlastní matce. Zkoušel mu pomoct, ale marně. Odborníci kolegovi řekli, ať se ho rychle zbaví, že to nemá budoucnost, že tady nepomůže ani mnohaletá terapie,“ vyklopil na mě drsný příběh.
Jak ale dát pozor na to, aby dominantní muž neprohluboval traumata psychicky silně zdeptaného člověka? „Málokdy se to pozná hned. Asi se tomu nedá zabránit. Při pravidelném kontaktu by něco takového ale už vyplulo na povrch,“ dodal můj známý spanker.
SPANKING VE VZTAHU A TAJENÍ ZÁLIBY
I z toho ale plyne, že nejbezpečnější bude tuto zálibu provozovat v klasickém partnerském vztahu. Podle mých informací takových dvojic není zrovna málo, takže i pro ty gaye, pro které je spanking alfa a omega jejich životů, je poměrně vysoká šance, že najdou někoho ze svého ranku.
Na druhou stranu se prý moc nevyplatí provozovat spanking tajně, když jste ve vztahu s přítelem, který na to není. „Měl jsem neuvěřitelně žárlivého přítele, který o mně věděl, že dávám rád klukům na zadek, ale bál se, že po tom budeme hned mít i sex. Marně jsem mu vysvětloval, že ten chci mít jen s ním. Pak jsem to dělal potají a samozřejmě jednou přišel domů, když to zrovna probíhalo. Tu scénu bych někomu nepřál,“ reagoval v e-mailu další dominantní muž, podepsal se jako David.
„Ale my to máme snazší. Horší to mají mí bití kluci, kteří mají holku, kluka, ale neřeknou jim to. Nemůžou si to dopřát tak často, jak by chtěli, protože rozbitý zadek ve vztahu asi moc utajit nejde. Ani v heterosexuálním.“
- - -
Historie vzrušujícího bití
Již v Kámasútře (vznikla někdy mezi 4. a 6. stoletím našeho letopočtu) je celá jedna kapitola o tom, že bití vede ke zvýšení prožitku při samotném milostném aktu.
Že fyzická bolest u některých osob zvyšuje nebo probouzí sexuální prožitek, má dokazovat i to, že v roce 1514 veřejně zmrskaná žena pláteníka Matěje z Hradce Králové, Magdalena, s úžasem konstatovala, že „...do tý doby žádnýho štěstí nepoznala, a kdyby toho věděla, pro svý štěstí sama sobě šilink (trest mrskání) dáti by kázala“.
Za celou lidskou historii zaznamenáváme spousty rytin, obrázků a literárních zmínek o bití, které naznačují fascinaci výprasky a potěšení z nich.
Zdroj zde.
ZÁVĚR
Pokud jste dočetli až sem, gratuluji, téma vás evidentně zaujalo. Ukazuje se opět jen to, jak je lidská sexualita zajímavá. Jde ale vážně o obsáhlé téma, dalo by se v něm pokračovat dál.
Třeba někdy budeme, protože i celé příbuzné téma BDSM stojí za to podrobněji prozkoumat.
V diskusi, jak je tu obvyklé, gay milovníky spankingu možná opět odsoudí heterosexuálními muži, kteří rádi navštěvují LGBT+ server LUI, ale naše názory, naše samotná existence a naše praktiky jim přijdou odporné. Něco tak „zvrhlého“, jako jsou výprasky s dospělým protějškem, by nikdy nepraktikovali (řada heterosexuálních dvojic to přitom ke své plné spokojenosti provozuje).
Třeba pánové ve skutečnosti dělají hanbatější věci. Nebo se naoko pohoršují a kdo ví, co se děje právě teď pod deskou jejich stolů…
