Fenomén fascinace výprasky: Proč chtějí i gayové dostat na holou a jiní na ni někomu dávat?
Toto je první část podrobného dvojdílného materiálu webu LUI.cz. Pokračování si zde přečtete již brzy.
Jestliže vás příroda zařadila do LGBT+ komunity, ale máte radši klasické milování, zatímco i náznak bolesti vám způsobuje návaly, na první pohled by to mohlo vypadat tak, že toto téma pro vás není. Ale to by možná byl omyl.
Spousta z nás má nějaké skryté touhy, o kterých úplně otevřeně nemluvíme, a divili byste se, kolik mužů má představy aspoň o lehčí bolesti. Třeba i váš dlouholetý přítel je takový, jen si o to bojí říct. Přitom někdy stačí jen pár plácnutí přes hýždě (spanking se týká i jiných částí těla, například chodidel, ale budeme se mu věnovat právě v souvislosti s pozadími). Lehké zarudnutí zadku a intimnosti rázem mohou dostat úplně jiný náboj. Vážně si není potřeba hned představovat půlky rozmlácené na fašírku.
I pokud nejste kluci na kluky, patříte mezi homosexuální většinu, tak nejde o téma, které by vám nutně muselo být úplně cizí. A nejen z důvodu, že řada gay výpraskářů má mezi „trestanci“ i čisté heteráky, jak jsem se s překvapením dozvěděl při přípravě tohoto materiálu.
Na různých webech s pikantními videi patří ty s různými dominami a ponižovanými cápky k nejsledovanějším. A i poměrně „normální“ chlap mohl mít kus života detailní masturbační fantazii o tom, že ho přes koleno, židli nebo pohovku přehýbá jeho učitelka, teta, holka nebo jiná žena. Nebo chlap, ne protože by ho vzrušovali, ale protože mívají větší páru.
Neříkám, že to tak má každý, ale když si vzpomenu, co všechno jsem si v pubertě představoval já, včetně sexu s holkami, i když už jsem dávno věděl, že jsem na stejné pohlaví, ani bych se nedivil tomu, kdyby to bylo hodně časté…
Prostě je to téma, ke kterému může mít blíž mnohem víc z nás, než byste si dokázali představit.
CO JE TO SPANKING A CO NA NĚM KDO VIDÍ
Spanking je stručně řečeno výprask. Nejčastěji bývá na holý zadek a to nejen kvůli pěknému podívání pro toho, kdo bije (u gayů je to s ohledem na jejich rozšířený fetiš týkající se prdýlek dvojnásobné potěšení), ale i z čistě praktických důvodů.
Takzvaný spanker (dominant) má tak lepší kontrolu nad tím, jestli to už s výpraskem nepřehání. Může líp vnímat projevy těla submisiva, vidí následky, které mu páchá na zadních partiích, zvyšuje se tím bezpečnost a snižuje riziko, kdy se potěšení pro oba změní v utrpení pro toho z nich, který je zrovna v podřízené roli.
Z druhé strany spankee (ten, kdo výprask dostává) asi ucítí ještě větší míru zostuzení, což mu na jednu stranu může být hrozně nepříjemné, ale zároveň ho to i pekelně vzrušovat. Pokud přítel bije přítele, tak tohle asi nehrozí. Ale jestliže jde osmnáctiletý klučina poprvé na seřezání k dominantnímu chlápkovi, který se mu navíc líbí, nebo pokud se má hetero muž svléknout do naha před gay spankerem, tyto pocity už mohou hrát velmi intenzivní roli.
Ono totiž celé to výpraskování, jak jsem to pochopil, často není ani tolik o tom samotném bití, jako o všem okolo: hlavě, atmosféře a rituálech.
PONÍŽENÍ A MOC JSOU NEJVÍC
Protože jsme z komunity, jejíž sexuální praktiky byly ještě před pár desítkami let zakázané nebo aspoň tabu, podle mých zkušeností se mezi sebou většinou docela otevřeně bavíme o tom, co má kdo rád. Včetně neobvyklejších věcí. Takhle jsem podrobně poznal i choutky dominantního Martina (zlaté drinky na párty, že…).
„Pro mě je spanking nejvíc o tom, že vím, že mám toho druhého v moci, že mu v podstatě můžu nařezat libovolně, jak chci. Až tak to samozřejmě není, vždycky se napřed domluvím na mantinelech. Sám ale neznám moc hezčí pohled, než když mám někoho mladého ohnutého přes koleno a vidím jeho malý, doruda zabarvený zadek a vnímám, jak odevzdaně čeká na pokračování. A když se mu ještě trošku třese kvůli vstřebávání předchozí bolesti, tak je to pocit, který se nedá ani popsat.
Pro ty kluky je to zase o ponížení, závislosti. Samozřejmě někdy to bývá i o velmi silné bolesti, když to druhá strana takhle chce, pak má řemen, kartáč, vařečka nebo rákoska posvícení, ale často je to prostě lehké naplácání rukou, kdy bolest přejde do pár minut a na zadku po chvíli nejsou vidět už žádné následky,“ řekl mi k tomu muž, který se výpraskům věnuje intenzivně už čtvrt století.
VÝPRASK JAKO TERAPIE
Mezi jeho pravidelné „klienty“ ale patří i pár kluků, které spanking nijak nevzrušuje. „Většinou jsou to kamarádi, nebo kamarádi kamarádů. Když na to poprvé mezi námi přijde řeč, kolikrát je to zaskočí, ale řadu lidí to fascinuje. Je to pro ně zvláštní, něco neznámého, tak to kolikrát chtějí zkusit. Já je nijak nepřemlouvám, nejsem loudil. Sami si řeknou. Většinou stačí jednou a konec. Dokonce mi pak jeden kámoš docela dost nařezal zpátky, když ho šokovalo, že to vážně bolí. A to jsem nebyl vůbec rád, nejsem verzatilní.
Ale pár, asi pět, šest, se jich občas vrací zpátky. Ne, že by je to bavilo, bolí je to, ale berou to jako formu terapie. Vidíme se jednou za dva, tři měsíce, nebo za půl roku. Většinou jsou to kluci, gayové i heteráci, co jsou plní testosteronu a průšvihů a když už nevědí kudy kam, potřebují se zklidnit, nebo se za něco potrestat, tak sami přijdou a nechají si zmalovat zadek,“ odhalil mi jedno z dalších nečekaných tajemství svého hájenství.
„Nejvíc mě překvapil jeden můj hodně blízký kamarád, který podvedl svého přítele a tak se za to styděl, že mě poprosil, ať mu nasekám fakt fest. Říkal jsem mu, že to není řešení, ale trval na tom a překvapil mě, že nakonec přišel i s tím podvedeným. Bylo mi jich obou líto. Ten zrazený kluk trpěl, jako by dostával sám. A kamarád na konci brečel jako želva, asi jak bolestí, tak kvůli tomu, kvůli čemu se to dělo,“ vzpomíná.
NÁŘEZY A SEX
On sám tedy patří k těm, kteří mají „bacání“, když na odlehčení použiju dětský výraz, jako životní hobby. Stálého partnera nemá, pro něj je homosexualita především o gay spankingu. Většinou ho provozuje bez přímého spojení se sexem. „I ten výjimečně byl, ale snažím se to oddělovat. Když po mně jeden hetero klučík chtěl po výprasku anál, protože ho vzrušovala představa úplného ponížení od ‚teplouše‘, tak to jsem odmítl. To by mě nebavilo, když ani jeho samotného ne,“ přidal Martin svou zkušenost.
Trochu se znám i se spankingovým párem, který jiné partnery na tyto hrátky nevyhledává. „Svému příteli nasekám někdy třikrát týdně, někdy jednou za měsíc. Jak je chuť a náladu. Většinou potom následuje i klasika sex. Ale ten máme pravidelně i bez výprasků, i když většinou nějaké to plácnutí stejně proběhne,“ uvádí ve výpovědi pro LUI Tomáš.
„Můj kluk přede mnou spanking vůbec neznal, ale když jsem mu o sobě vyprávěl, chtěl si to zkusit. Kupodivu se v tom hned našel, v to jsem ani nedoufal, a teď to sám přímo vyžaduje. Prý mu výprask vždycky úplně vyčistí hlavu, což se hodí, protože má práci docela náročnou na psychiku. A musím tedy říct, že mě až překvapilo, jak silné výprasky chce. Častokrát to končí šlicy a modřinami. Přizpůsobil bych se mu a dával mu mnohem míň, ale jeho to baví tvrdě. Čím víc, tím líp,“ svěřil se mi po troše naléhání Tomáš.
- - -
Spanking z lékařského hlediska
Spanking hýždí je někde na pomezí fetiše (fascinace konkrétní částí těla nebo okouzlení samotným rituálem a průběhem výprasku) a BDSM, i když do této kategorie vůbec nemusí patřit, záleží na okolnostech.
Samozřejmě bývaly doby, kdy způsobování si bolesti mezi dvěma dospělými lidmi, kteří se na tom dobrovolně domluvili, dříve bylo i samotnými lékaři odsuzováno, dnes se na to pohlíží zcela jinak.
„Jedna malá studie zjistila, že účast na dynamice BDSM může snížit stres a zlepšit náladu. Jiný výzkum zjistil, že účast na zdravých BDSM scénářích podporovala pocity intimity mezi partnery,“ uvádí Americká rada sexuologů.
„Ani neobvyklé sexuální praktiky nelze považovat za úchylné, pokud se vztahují na partnera, který je akceptuje, a jsou integrovány do celkového eroticko-sexuálního prožitku,“ napsal zase například německý sexuolog Reiner Gödtel v práci nazvané Sexualität und Gewalt, Sexualita a násilí (Hamburg, 1992, u nás v roce 1994 vydal Český spisovatel).
Zásadní rozdíl mezi sadistou a klasickým dominantem z BDSM vztahu či dominantním spankingovým člověkem totiž je, že dominant si najde partnera, který „to“ chce, zatímco sadista (pokud se nevydává za dominanta) chce prostě ubližovat objektu svého zájmu bez ohledu na jeho vlastní názor. To už jsme ovšem v trestněprávní rovině. Ale i dominant v sobě může skrývat těžkého a nebezpečného sadistu, akorát ho může celý život udržet na uzdě.
- - -
Jaké jsou zkušenosti kluka, který se ohýbá jiným přes koleno? Co nám řekl velmi rafinovaný spanker, který si se svými subíky při spankingu rafinovaně hraje? Jaká jsou rizika pro obě strany? Jakou roli zde hraje role playing? Co říkají výzkumy a jak zmalování sedínek pro potěšení zaznamenala historie?
Již brzy na LUI.cz vyjde druhá a závěrečná část tohoto materiálu.
