Proč muži po sexu „odpadnou“ a nejsou schopni ani opakované erekce? Výzkum má jasno: jde o mechanismus přežití!
Že jsou muži po sexu (resp. poté, co sami dosáhnou vyvrcholení) unavení a ospalí sice může znít jako hloupý stereotyp, jenže podle vědců má vlastně tahle skutečnost docela rozumné vysvětlení. Dle výzkumu, který realizovali odborníci z New York University´s Science, Health and Environmental Reporting Program, za mužskou postkoitální únavou stojí velmi specifický koktejl chemikálií, k jejichž uvolnění dochází při ejakulaci. Konkrétně se jedná o norepinefrin, serotonin, oxytocin, vasopresin, oxid dusnatý a také hormon prolaktin. Právě poslední jmenovaný je pak prý za ospalost odpovědný nejvyšší měrou, jelikož jak vědci shrnuli: „hladiny prolaktinu jsou během spánku přirozeně vyšší a např. zvířata, kterým byla tato látka injekčně aplikována, byla okamžitě unavena.“ V oblasti zapříčinění únavy je tak tedy již docela jasno – ovšem, proč vlastně tělo o něco takového usiluje?
Aby se pánové „neusexovali“ k smrti…
Pokud je vám známa teorie o po sexu usínajících mužích, pravděpodobně budete srozuměni také s tím, že jakmile muž dosáhne orgasmu, jeho penis ochabne a přimět jej znovu k akci není jen tak (a to jak muže, který tedy usne, tak i penis, který… vlastně také jako by usnul). I pro tuto situaci má věda samozřejmě zdůvodnění, které však jde do jisté míry ruku v ruce s tím, proč muže po sexu zachvátí únava. Unaven je také penis. A pro období jeho „zotavení“ je dokonce užíván termín „refrakterní období“. To je podle dr. Kiena Vuu, který je profesorem zdravotních věd, „fáze zotavení organismu, během níž je pro muže fyziologicky nemožné dosáhnout dalšího orgasmu.“
Refrakterní období začíná záhy poté, co muž vyvrcholí, a může trvat pár minut, ale i několik hodin – záleží totiž na celé řadě faktorů včetně věku a také zdravotního stavu. I tento fyziologický proces byl donedávna spojován s produkcí hormonu prolaktinu (resp. s tím, že koncentrace tohoto hormonu v těle krátce po ejakulaci stoupá), ovšem podle nejnovějších výzkumů je důvodem tohoto stavu něco úplně jiného: jedná se totiž o mechanismus přežití!
Ptáte se, jak by možnost opakovaného orgasmu mohla souviset s přežitím? Poměrně jednoduše. Muži jsou totiž podle některých vědců skutečně nenasytné sexuální mašiny, které by jinak nevěděly, kdy přestat. „Refrakterní období brání mužům v tom, aby se vysílili, možná i smrtelně. Je to vlastně mechanismus, který potlačuje sexuální touhu mužů tak, aby nezemřeli fyzickým vyčerpáním,“ vysvětlila tak autorka jednoho ze souvisejících výzkumů, Susana Valente. Dle její kolegyně, Susany Lima, pak teorií, jež se snaží osvětlit význam refkraterního období, ale vznikla celá řada a vlastně nikdo zatím přesně neví, jaká je jeho pravá příčina. „Existuje i teorie, že refrakterní období má muže omezit v sexu tak, aby měli pro další styk dostatek spermií,“ doplnila také. Další vědci se zase domnívají, že refrakterní období umožňuje muži, aby trávil s partnerkou více času a po ejakulaci mezi nimi mohlo vzniknout bližší pouto. A jsou tu i tací, kteří prostě a jednoduše tvrdí, že se jedná o důsledek synchronizovaného uvolňování hormonů a také tkáňových reakcí.
Samozřejmě, že považovat jednu či dvě nové studie za univerzálně platn úplně nelze. Na to pak upozorňuje i dr. Vuu. „Představa bránění mužům v tom, aby zemřeli fyzickým (sexuálním) vyčerpáním, může být velmi zajímavá. V našem těle jsou ale homeostatické prvky, které umožňují na jednu stranu práci a na stranu druhou zotavení z ní. Bez řádného zotavení není výkon – ať už jde o cvičení, myšlení, dýchání nebo sex,“ shrnul tedy vědec s tím, že refrakterní období skutečně může být zamýšlenou klidovou fází spojenou s fyziologickou událostí potenciálně vedoucí ke stvoření nového života, sám je ale skeptický v případě tvrzení, že by se bez této fáze byli muži schopní sexuálně vyčerpat až k smrti.
Prostě v zájmu zachování lidského druhu…
A tak tedy nezbývá, než vzít v potaz teorii, která (alespoň zatím) platí za tu, která je obecně přijímaná. Dle ní se refrakterní období vyskytuje u mnoha živočišných druhů a primární důvodem je doplnění semenných váčků tak, aby měli muži při příštím pohlavním styku dostatek ejakulátu. „Pokud by pauza mezi stykem neexistovala, šance na oplodnění při rychlém následném koitu by se mohla snížit,“ objasňuje tak urolog, dr. Piete Hoebeke. Tím se ale vlastně v kruhu vracíme k úplnému počátku problému, tedy „záchraně“ lidského druhu před mužským „usexováním“ se. Ačkoliv na této teorii třeba nakonec není ani zrnko pravdy, o zachování lidstva jde nakonec i v případě, že je refraktorní perioda opravdu zcela nudně jen časem pro doplnění spermií…
