
Pět důvodů, proč propadnout sexy převlekům: „Sám sebou jsem teprve teď, po čtyřicítce!“ užívá si dříve ženatý bisexuální muž
Jak dlouho žijete sám? Říkal jste mi, že jste se rozvedl. Kdy to bylo?
To bylo před osmi lety. Vzal jsem si lásku svého života – takhle jsem to alespoň prezentoval a tehdy cítil. Manželé jsme byli skoro šest let a máme spolu dvě krásné děti. Bohužel od rozvodu se z princezny stala sedmihlavá saň a je teď složité děti vídat. Mladšímu je jedenáct let a starší třináct. Myslí si, že vědí všechno, pomalu jdou do puberty, ale pořád jsou to částečně děti, které jsou ovlivnitelné. Jelikož žijí se svou maminkou, vidí svět více jejíma očima, takže mě vnímají jako padoucha, samozřejmě.
Proč vás vidí jako padoucha? Co jim podle vás vaše bývalá žena pověděla?
Náš rozvod byl jeden z těch méně důstojných. Žádná velká sranda. Obrala mě vlastně o všechno a já se o to nechtěl hádat, takže jsem se nechal. Děti dostala do péče a já jsem s nimi měl možnost být každý druhý víkend. Jenže když pracujete, máte volno pouze o víkendu a já o víkendech chtěl taky něco zažít. Přes všední dny jsem rád, když padnu do postele, takže jen o víkendech můžu vídat svoje známé, a tak. Tím, že jsem několikrát zrušil víkend s dětmi, si to bývalá vyložila tak, že se o ně už nechci starat a samozřejmě to dětem i náležitě odprezentovala.
Po rozvodu mi nic nezbylo. Půjčil jsem si na spoustu věcí, a tak jsem sem tam měl zpoždění s alimenty, ale ona to samozřejmě opět vzala jako nějakou moji schválnost. Je to neustálý boj.
Děti se tedy obávají, že na ně tatínek zapomíná? A není to tak trochu pravda, pokud nějak pravidelněji dostávala přednost jiná zábava?
Svoje děti miluju, jen mám náročný život. Po rozvodu jsem prožil temné období. Byl jsem sám, i když jsem pořád chodil mezi lidi. Vystřídal jsem spoustu ženských, často i profesionálky. Ale upřímně řečeno, sbalit holku v baru vlastně není těžké, takže to vycházelo na stejno. Bylo mi to jedno. Utápěl jsem se.
Zavedla vás tahle temnota na nějakou cestu, které litujete?
Rád bych řekl, že ano, ale ne. Vyzkoušel jsem drogy, ale nejsem idi*t: Samozřejmě, že jsem zkoušel jen některé. Party se s nimi rychleji rozbíhá, mysl uvolňuje a člověk se lépe poznává. Pro mě to byl proces znovuzrození, setkání s vlastní identitou. Je to ono známé freudovské id, které jsem dlouho odsouval stranou. Bál jsem se totiž oddat svým touhám a dopřát si prostě jenom užívání si. Moc jsem přemýšlel, hledal důvody, proč bych něco neměl. Teď jsem konečně svobodný.
Tak jste došel i k otevřenější sexualitě, respektive k uvědomění, že jste bisexuální?
Ono je jedno, jestli potkáte hezkou holku nebo hezkýho kluka. Oba lidi jsou krásní a přitažliví a když se uzavíráme před zkušeností, nikdy se doopravdy nepoznáme. Já jsem se ke zkušenostem dostal až teď. Mrzí mě celý ty roky, kdy jsme s manželkou provozovali sex jednou týdně a skoro jsem se musel prosit. To je úplně špatně, úplně to zabíjí základní lidské potřeby a touhy. Je to jako se neustále nutit k dietě nebo přerušovat spánek. Sexualita je přirozená a je špatné ji tabuizovat. Bohužel, naše společnost není připravená na takovou dávku upřímnosti. Lidi žijí ve lžích. Koukají se na videa, sní o lecčem a pak si připadají provinile a trapně, když je někdo požádá, aby mu sdělili, co by si přáli.
Vy jste se tedy našel? Doopravdy?
Ano. Především převleky jsou něco, co moje žena absolutně odmítala, a přitom je to skvělá věc, která může rozproudit i už mrtvý vztah. Dám vám hned pět důvodů, proč to zkusit.
1. V převleku můžete zažít jakoukoli realitu jste si vysnili.
2. V převleku může každý člověk vypadat jako někdo jiný, mít jiné vlastnosti a být najednou mnohem přitažlivější.
3. Vy sám se cítíte jako byste otevřel nějakou svou tajnou stránku a poznáte o sobě mnohem víc než u stereotypního styku.
4. Je to bezpečné. Nechápu odmítání převleků jako něčeho extrémního. Ano, mohou být hodně výrazné, ale reálně: Kdo kdy umřel na to, že na sobě měl kostým sexy kachny, když to řeknu hloupě? Asi nikdo.
5. Můžete oddělit emoce. Nejste v tom tolik za sebe.
A je třeba ten pátý bod vždy výhodou? Sex bez intenzivních emocí a nějakého propojení?
Sex není totéž, co láska. Nemělo by se to zaměňovat. A láska jako taková je pomíjivá a má mnoho forem.
To úplně neodpovídá na mou otázku…
Tak abych odpověděl, nemyslím si. Emoce do toho můžete dát, když chcete, ale stereotyp o tom, že sex je výrazem hluboké lásky a ničím jiným, to je podobné jako tvrdit, že sex je jenom k plození dětí.
Máte pro začátečníky v této oblasti – tedy v převlecích – nějakou radu?
Hlavně se vykašlat na zábrany. Od toho máme kreativitu. Bez kreativity bychom nežili. Pračlověka by ani nenapadlo postavit si hezčí obydlí nebo si vytvořit zbraň, kdyby nebyl kreativní. Podle mě je otevření se kreativitě důkazem pokroku, takže i otevřený přístup k sexu je známkou vyspělosti.
Nechci naznačit, že je potřeba žít ve dvou – člověk může být šťastný i single –, přesto mě zajímá, jestli máte v plánu najít si nějaký nový pevný vztah?
Nemám. Jeden hnusný rozvod mi stačil. Zkusil jsem si to a už to nikdy nechci. Chci žít sám a co potřebuji, si umím zařídit nebo splnit bez toho, abychom se navzájem s někým omezovali a trápili. Jsem konečně sám sebou.