Nechtěný sex a znásilnění v éře Me Too: „Když jsi gay, tak se to prostě stává,“ shrnuje výzkum zkušenosti gayů

Sexuální násilí se bohužel týká všech sociálních skupin. Zkoumání Marka Gaspara a jeho kolegů dospělo v rámci gay komunity k výsledkům, které ukázaly, že i když žijeme v éře Me Too podporující oběti v tom, aby prolomily své mlčení a dopomohly tak sobě i společnosti k uzdravení, homosexuální muži se setkávají se sexuálním nátlakem poměrně často. A mlčí o něm.

Me Too je hnutí, které se snaží bojovat proti sexuálnímu zneužívání, obtěžování a napadání. Lidé se pod příslušným hashtagem na sociálních sítích mohou o své nezáviděníhodné zážitky podělit, čímž mohou dopomoci ostatním obětem k tomu, aby otevřely svůj příběh světu. Cílem je poukázat na společenský problém a na jeho závažnost. Z hashtagu se dle oficiální stránky hnutí stala globální organizace, která pracuje na vymýcení sexuálního násilí změnou kultury, politik a institucí. Ovšem i přesto, že je na světě takto aktivní hutí, o kterém slyšel už nejspíš každý, podle výsledků zkoumání v rámci gay komunity čelí gayové různým formám sexuálního násilí až nebývale často a o svých zkušenostech stále mlčí. 

Jak poznat Hate Crime? I nadávky vyslechnuté v tramvaji jsou předsudečné násilí20. 10. 2021

Výzkum měl kvalitativní podobu, což znamená, že (na rozdíl od kvantitativního výzkumu) nesbíral data od většího množství respondentů, ale vsadil spíše na přesnější informace od menšího počtu dotázaných. Proběhlo 24 hloubkových rozhovorů s muži – gayi, jejichž totožnost byla anonymizována přiřazením přezdívky. Všem bylo mezi 22 a 59 lety. Kromě gayů se dva z respondentů identifikovali jako bisexuálové. Jeden z nich byl transsexuál a jeden uvedl, že se cítí jako nebinární osoba. O výběru respondentů a také o průběhu rozhovorů se můžete více dočíst zde. Všichni zúčastnění dostali kromě jiného tři shodné otázky:

  1. Měl jste někdy sex/byl jste někdy v sexuálně laděné situaci, která vám byla nepříjemná?
  2. Cítil jste někdy tlak nebo byl jste nucen mít sex?
  3. Dostal jste se někdy do situace/měl jste někdy sex, se kterým jste tak úplně nesouhlasil?

Shrneme-li odpovědi dotazovaných mužů do nejjednodušších čísel, pak polovina dotázaných uvedla, že se někdy dostala do sexuálně laděné  a nepříjemné situace. Třetina explicitně popsala sexuální nátlak. A tři muži ze čtyřiadvaceti dokonce prožili znásilnění!

Je složité odmítnout

Jeden z účastníků přišel s porovnáním s kauzou, která odstartovala hnutí Me Too (případ Harveyho Weinsteina). Překvapivě se pokusil situaci vysvětlením odlišit, neměl tedy dojem, že by jeho zkušenost probíhala jako v případě Weinsteinových obětí. Vysvětlil, že v rámci komunity má přátele, které chtěl odmítnout, jelikož mu jejich podbízení nebylo příjemné. Nicméně aktu se nakonec zúčastnil, protože jim nechtěl ublížit. Dopředu přitom věděl, že sex nebude dobrý a že se mu do něj nechce. Úzkosti, které doprovázejí případné odmítnutí ostatních členů komunity, a strach z neuspokojení druhých ale neverbalizoval jen on. Další z respondentů uvedl, že se cítil povinen na sex přistoupit, protože nevěděl, jak ze situace vybruslit, aniž by se ztrapnil. Proto na návrh přistoupil, ale doufal, že vše proběhne co nejrychleji, aby mohl co nejdříve odejít.

Chlapácké drsňáctví

Třicetiletý respondent, který dostal přezdívku Michael, se svěřil s tím, že i přesto, že se sexem původně souhlasil, celý akt se velice rychle změnil spíše na wrestlingový zápas, ze kterého vyšel s modřinami. Dle jeho slov se dostal v tu chvíli do situace, ve které být nechtěl, ale nemohl by z ní odejít, ani kdyby se o to pokusil. Podobnou zkušenost přestál i čtyřicátník Harry, který výzkumníkům svěřil svou zkušenost s agresivním sexuálním partnerem. Toho nezastavil jen proto, že se necítil být dostatečně asertivním. A to i přesto, že se jednalo o veskrze bolestivou zkušenost. Stejně starý Alberto pak vysvětlil, že i on se pere s očekáváním druhých. Vycítil, že jej lidé rádi vnímají jako drsňáka, a tak se jím snaží být, byť se tak doopravdy necítí. Všechny respondenty pojilo právě to, že nechtěli zklamat, ozvat se a přiznat, že o nálepku drsňáka, chlapáka nebo agresivního milence nemají zájem. Báli se, že se zesměšní.

Drogy a souhlas

Jeden z respondentů uvedl, že dle jeho zkušeností nejsou gayové nejlepší v domlouvání souhlasu. Vzpomněl také na dobu, kdy měl sex pod vlivem drog – tedy nejspíš. Na moc detailů si nevzpomínal, ale něco se dle jeho slov stalo. A nebyl v tom sám. I další dotázaní potvrdili zkušenost s podezřelým stykem pod vlivem omamné látky. Jeden z nich, přestože si pamatoval, že do soukromí s cizím člověkem odešel dobrovolně, to, co se stalo poté, popsal jako ošklivé a násilné. Jeden z mužů se svěřil s historkou o „špatném rande“, které skončilo znásilněním v lázních. Poté byl v šoku a několik dní nebo týdnů přemýšlel nad tím, co se mu to vlastně stalo. V onen osudný moment totiž nebyl schopen ani přemýšlet o tom, čím vlastně zrovna prochází. Jelikož je ovšem tento respondent HIV pozitivní, rozhodl se napadení nenahlásit, aby se vyhnul případným problémům plynoucím z toho, že svou nemoc násilníkovi neprozradil předem.

Když jsi gay, stává se to

Výzkumníky zarazil přístup dotázaných, ze kterého vyčetli mrazivě jednoduché shrnutí: Když jsi gay, tohle se prostě stává. Normalizace sexuálního nátlaku nebo dokonce znásilnění v gay komunitě se odráželo hlavně ve výpovědích o mužnosti, strachu ze zesměšnění při odmítnutí, v obavách vyjádřit svůj postoj a ve volbě raději mlčet a přetrpět nechtěné než se dostat do sporu.

Zdroj uvádí, že homosexuální styk byl historicky považován za riskantní, zvláštní, nebezpečný, ilegální, ohrožující, nechtěný a náchylný k přenosu pohlavních chorob. Sociálně a kulturně definovaný jako „jiný“, fundamentálně odlišný od „normálního“, tedy „bezpečného“ heterosexuálního intimního tělesného spojení. Taková očekávání od homosexuálního sexu jsou postavena na homofobním diskurzu, přesto stále mohou rezonovat v myslích jak většinové veřejnosti, tak samotných gayů. Ti mají strach projevit se zranitelně, anebo později napadení nehlásí, aby se ušetřili dalšího ponížení, kterého se obávají i oběti heterosexuálních sexuálních útoků. Zde ovšem hraje roli právě i strach ze stereotypizace, a tím pádem bagatelizace události, pokud by se někomu (případně rovnou institucím) tyto oběti svěřily. Oběti navíc často obviňují samy sebe, jelikož selhala jejich schopnost být asertivní, a cítí, že udělaly chybu, když se rozhodly například dobrovolně vstoupit do prostoru, na kterém se napadení událo. A to i přesto, co hlásá hnutí MeToo.

Masturbace prospěje imunitě i celkovému zdraví více než kila vitamínů. S čím vším může pomoci?11. 11. 2021

Podobně, jako ženy byly socializovány k přijetí frází jako: „Muži jsou muži,“ které ospravedlňují sexuální útoky a nevhodné chování vedené muži směrem k ženám, spousta gayů přijala, že „gayové nejsou nejlepší v [utváření] souhlasu“. Tím je ovšem směrem ke gayům znovu vysílána zpráva, že není potřeba vysloveného, nebo zjevného souhlasu k sexuálnímu styku – a to jak na straně toho, kdo styk navrhuje, či přímo vyžaduje – a tedy neočekává dohodu –, tak ani na straně obětí, které se proto rozhodnou raději mlčet, situaci přijmout a nějak ji přestát. A to je rozhodně přístup, který je potřeba změnit.

Zdroj: The Journal of Sex Research Volume 58, 2021 - Issue 9, Instagram metoomvmt