Polykání semene jako důkaz odvahy: Římská armáda orálním sexem utužovala nejen sounáležitost
Otázka rovného přístupu ke stejnopohlavním párům i single jedincům, kteří se nehlásí k heterosexuální většině, je u nás diskutovaným tématem. Sňatky, adopce dětí, práva spojená s registrovaným partnerstvím, ale i předsudky, stigmata a pověry. I přesto, že je situace na našem území již přívětivější, než tomu ještě nedávno bývalo, ne všechny ostré hrany byly obroušeny a teprve čekají na chvíli, kdy jim bude věnována pozornost pro uzavření ideálně nějakého win-win řešení. Zda je reálné, kdo ví. Doufejme.
Jak praví nesčetněkrát ohrané moudro: Nelze uspokojit všechny. Nicméně někteří se o to alespoň pokusili. Starověký Řím dle článku na webu MEN´S VARIETY sexuální styk mezi muži nikterak netabuizoval a nevytvářel stigmata. Naopak. Orální sex byl jakýmsi rituálem, který spojoval bojovníky a byl na denním pořádku ještě dřív, než nadešel čas snídaní. Jak je známo, pouto mezi kolegy ve zbrani je nesmírně důležité, a tak nebylo bráno na lehkou váhu. Stát se členem římské armády byla čest, které si vojáci vážili – ochotní obětovat zdraví i život své domovině.
Nejméně zkušení muži, tedy Hastati, kteří vyšli z výcviku, byli jakousi základní jednotkou, často posílanou do první linie boje. Právě tito odvážní mladíci – pěšáci – byli svědky krvavých bojů, proto byly jejich šance na smrt nejvyšší ze všech. Součástí rituálu, který mladého bojovníka přivítal mezi zkušené, bylo i orální uspokojení starších, silných a ve všech směrech velkých kolegů. Přestože se stávalo, že se někteří muži dostávali do sexuálního otroctví, ne všichni takto sloužili nedobrovolně.
Jakožto začínající válečník bylo zapotřebí dokázat okolí svou mužnost, odvahu a schopnosti. K tomu sloužila spousta aktivit: Například mečový souboj, zvedání těžkých břemen, hry zahrnující strategické myšlení nebo páka. A mezi tím vším i orální sex. Polykání semene bylo symbolem mužnosti. Samotné sperma pak mělo reprezentovat sílu bojovníka, z něhož vzešlo.
Všechno to začalo za rozbřesku. Hastatus dostal za úkol postarat se o minimálně pět bojovníků stojících kolem žulových zdí Kolosea. Pouze velitel legie oplýval mocí zvolit „jedlíky“, kteří budou mít za povinnost veškeré tekutiny spolykat. To rozhodně nebyl jednoduchý úkol. Testosteronem nabití příslušníci drsné armády totiž měli před tímto obřadem nařízený přísný sexuální půst, který měl trvat deset dní.
Zdroj: Giphy
Přestože se to někomu může zdát jako extrémně erotická, nebo naopak na výsost nepřístojná záležitost, obecně se dá říci, že nešlo ani tak o vášnivý akt, jako spíše o zkoušku schopností. A to oboustranně. Příjemcem této péče mohli být pouze ti muži, kteří byli opravdu dobře vybaveni. Jejich penis měl měřit alespoň osm palců, což není málo. Většinou šlo o muže ze Sardinie. Proč, to je těžké říct. Snad proto, že byli místní přirozeně více obdařeni než jiní.
Ten, kdo byl zvolen všem pro tento den vybraným dopřát „veselejší start dne“, měl na celou akci pouze několik málo chvil. Vše muselo být totiž hotové dřív, než slunce plně ovládne nebe a rozprostře se světlo. To od rozbřesku zabere možná tak něco málo přes čtvrthodinku. Pokud se polykači úkol splnit nepovedlo, riskoval smrt. Čekalo ho totiž potrestání ve formě setnutí hlavy mečem, a to hned na místě. Jak dobří musíte být, abyste za dvacet minut stihli obsloužit pět mužů, a to včetně spolykání veškerého semene? To je na soukromé úvaze každého zvlášť, ale nejspíš velmi.
Ti, kdo výzvu dokázali splnit, byli samozřejmě odměněni. Získali si respekt, což hodně znamenalo. Zvládli totiž opravdu těžký test a mohli být považováni za odvážné – přeci jen riskovali své životy. Současně získali i dobrý pocit, jelikož věřili, že sperma, které spolykali, jim dodá esenci mužství. Jednalo se o hluboce spirituální akt, který muže skutečně spojoval na více úrovních – nejen té fyzické a emocionální, ale i vírou v nabití dalších sil. Homosexuální styky byly tedy nejen běžné, ale vlastně vítané. Hastati, kteří se stali bojovníky, často v dobách svého výcviku dokonce dobrovolničili v hromadných souložích.
Sex mezi muži se tedy ve starověkém Římě považoval za něco zcela normálního – za součást každodenního života. Jejich homosexuální vztahy sice nebyly vyloženě vystavovány na odiv, ovšem ani tabuizovány. Svým způsobem se jedná o zajímavý paradox. Dnešní Řím, jak ho známe, zaobírá mnohem menší území než Římská říše, avšak jedná se o náboženské centrum – na jeho území leží samostatný stát Vatikán, který jak známo obývá papež, tedy hlava katolické církve.
Současná situace je v každém koutě světa jiná. Rozdíly najdeme nejen mezi kontinenty, ale i v rámci zemí, měst, a dokonce i nejmenších sociálních uskupení. Gay komunita má před sebou ještě řadu výzev – někde menších, jinde obrovských. Jakým směrem se smýšlení většiny, veřejnosti, vlád a jednoduše lidí jako celku bude ubírat, zda někdy všechny zúčastněné strany dojdou k nějaké dohodě a kolik to bude stát snah, to je otázka, kterou si nejspíš klade nejeden z vás. Z římského příkladu lze minimálně pochopit jedno: Čas nezaručuje ani pozitivní pokrok, ani zhoršování situace. Co bude dál, to záleží jen na nás, lidech.
