Ztráta panenství a panictví mladé lidi stresuje. Pro první sexuální zkušenost tak odborníci navrhují nové označení

Sex a lidská sexualita platí za témata, která se v médiích objevují poměrně hojně. Existují však související oblasti, které jsou do jisté míry „šedou zónou“. A jednou z nich je samotný koncept „panenství“/„panictví“. Nejenže je často opomíjen, ale vlastně je v době, kterou se někteří nezdráhají označit ani jako „přesexualizovou“, určitým stigmatem. Ačkoliv věk, kdy se mladí poprvé oddají sexu, v posledních letech roste, je stále možné hovořit o určitém „tlaku“, kterému v souvislosti ze ztrátou panenství/panictví čelí. Možná tedy vlastně není divu, že se již ozývají hlasy, že právě tento koncept „ztráty věnečku“ je dávno přežitý a zasloužil by si i zcela jiné označení…

Pokud člověk něco ztrácí, obvykle to není nijak radostná událost. Ztrácíme iluze, mládí (ale třeba i klíče nebo peněženku...). A úplně stejně ztrácíme i panenství/panictví. Již to z jazykového hlediska předznamenává, že daný „proces“ vlastně nijak extra žádoucí není. V případě žen navíc feministky tvrdí, že vzhledem k tomuto diskurzu je ženská sexualita v podstatě vnímána jako „poklad“, který by ženy měly mužům dát. V horších případech (a pohled do historie to jasně dokládá) si jej muži sami vezmou…a žena tak panenství „ztratí“.  Problémů je ale možné najít mnohem více – nejenže tradiční narativy vztahující se k panenství nezřídka vůbec neodpovídají realitě mezilidské intimity, ale specificky „panenství“ je z hlediska své základní definice např. pro LGBT komunitu jako pojem zcela neaplikovatelné. Jak tedy na klíčový bod v oblasti lidské sexuality (a potažmo její zahájení) nahlížet moderníma očima?

Najdou se na parlamentních toaletách fekální bakterie nebo zbytky kokainu? Aneb netušená fakta o záchodech a koupelnách11. 9. 2021

Zapomeňte na ztrátu panenství/panictví, přichází „sexuální debut“

Ačkoliv mnoho lidí i z řad odborníků se již shodla v tom, že „panenství“ (a jeho ztráta) je model, který dnes již není funkční, v podstatě nikdo nepřišel s žádným náhradním návrhem na vhodné pojmenovíné. A tak vše do svých rukou vzala Nicolle Hodges, Kanaďanka, která se označuje za „filozofku sexuální svobody“. Ačkoliv i Hodges uznává, že lidská sexualita by měla mít nějaký „výchozí bod“, ten tradiční – tedy panenství/panictví a jeho ztrátu – odmítá jako zastaralý. „Stále používáme tato stará, vratká slova, která zapouzdřují to, co by mělo být vlastně expanzivní událostí. Jsou to omezující fráze,“ uvedla. A konstruktivně navrhnula, že první sexuální zkušenost by mohla být označována třeba jako „sexuální debut“.

Možná se to mnohým bude zdát absurdní, ale Hodges poté, co reakce na „sexuální debut“ byly na sociálních sítích velmi kladné, začala za tuto myšlenku docela intenzivně bojovat. Zahájila tak komplexní kampaň zahrnující reklamní předměty, video spoty a také sérii rozhovorů, v nichž se lidé k novému označení různé vztahují. Ačkoliv se objevilo i pár názorů kritických, převážně lze říci, že reakce na tuto změnu diskurzu jsou kladné. Sousloví „sexuální debut“ totiž dává lidem možnost zaujetí nové perspektivy, v níž ti, co jsou účastni sexuálního aktu, neztrácejí svou autonomii (to se tedy týká zejména „ztráty panenství“) a každý má možnost sexualitu prožívat po svém. Vlastně se tak jedná o mnohem více osvobozující a inkluzivnější způsob, jak ranou sexuální zkušenost popsat. A to byl přitom „sexuální debut“ v minulosti užíván jako ryze klinický termín, a to navíc v nepříliš ideálním kontextu…

Sousloví „sexuální debut“ má totiž svůj „literární debut“ za sebou již více jak 40 let, právě tehdy bylo v USA užíváno jako určitý eufemismus pro vaginální sex, a to v sexuálních příručkách pro mladistvé. Jejich cílem přitom bylo zabrzdit masivní nárůst nezletilých těhotných dívek. Od té doby se sice způsob mluvení o sexu velmi proměnil, určité negativní konotace pojící se ke „ztrátě panenství/panictví“ však přetrvaly dodnes. Navíc toto označení dle některých implikuje i jistou míru morálního selhání a v podstatě konec života v čistotě. A tak vlastně není divu, že řada lidí volá po novém označení, díky němuž by se bylo možné od všech těchto nálepek oprostit.    

Sexuální debut zas a znova

Podle Hodges právě změna uvažování o prvním sexuálním zážitku a také změna terminologie, která je v této souvislosti běžně užívána, může přispět k tomu, že se lidé při samotném aktu budou cítit mnohem komfortněji. Sexuální debut je totiž dle jejích slov klidně možné opakovat – např. s novým partnerem, s novým prostředím, polohou, a tak se nejedná o „akci“ s konečnou platností. „Panenství/panictví, to jsou koncepty, které vlastně neexistují, lidská sexuální cesta nikdy nekončí,“ tvrdí přímo s tím, že sexuální debut může mít celou řadu podob. Může se jednat o první polibek (ať už s osobou opačného či stejného pohlaví), sex orální, vaginální, anální, přičemž každá z těchto podob „debutu“ člověka na jeho sexuální cestě posune o kus dál – rozhodně však nelze tvrdit, že by něco „definitivně skončilo“. Díky tomu pak v důsledku dojde k odstranění tlaku, který mnozí mladí lidé se svým „poprvé“ pociťují. Sexuální debut totiž vůbec není „tak velká věc“ – protože je kontinuální a prostě a jednoduše pokračuje dál a dál.

Buďte soběstační – zdražování i hrozící nedostatek potravin vede řadu lidí ke změně stylu života, zkusit jej může úplně každý23. 9. 2021

Přesto je ale k redefinici panenství/panictví možné přistoupit ještě více komplexně – jak upozorňuje odbornice na sexuální vzdělávání Julia Feldman-DeCoudreaux, bez ohledu na to, který termín je užit, vždy je počítáno se zapojením druhého člověka. A to může také mnohé vystavit velké frustraci, a to i proto, že ve společnosti jako by převládala představa, že pro naplnění sexuálních potřeb je protějšek nezbytností (což tak ovšem v reálu nutně být nemusí, ostatně, ženy mají často při sexu problém dosáhnout orgasmu). Jak Feldman-DeCoudreaux dodává, „právě tato představa nás činí velmi pasivními a odcizenými vlastní sexualitě.“ Ačkoliv s žádným jiným alternativním označením nepřichází, souhlasí, že by mělo dojít k celkové změně chápání prvního sexuálního zážitku. Je to nepochybně náročný úkol – ostatně, lidé mají tendenci řadu událostí, k nimž dojde „poprvé“, jednoduše v paměti fixovat a přikládat jim význam. Možná ale právě to je klíč ke změně – jednoduše nedělat ze sexu takovou „vědu“ a neprezentovat první sex jako událost, která člověku změní život. Nezmění. Docela velké řadě lidí se ono „poprvé“ vlastně ani nebude extra líbit, bude to totiž nejisté, upocené a ne zrovna „sehrané“. Raději zapomenout. Anebo odhodlaně pokračovat (a zdokonalovat se), což je ostatně přesně to, co by měl udělat každý, kdo má za sebou nějaký ten debut…

Zdroj: bbc.com, insider.com, independent.co.uk