Neodpovídá váš sexuální život vašim očekáváním? Sexuální frustrace postihuje single lidi, páry i gaye

Se sexuální frustrací je to vlastně velmi podobné jako s depresí, mnozí o ní hovoří, ale k podstatě problému dospějí jen ti s vlastní žitou zkušeností. Ovšem na rozdíl od deprese, která (naštěstí) ve své klinické podobě nepostihuje jen tak každého, v případě sexuální frustrace je situace jiná. Alespoň jednou v životě se s ní totiž potká v podstatě každý. Velkou měrou však postihuje nejen single lidi a heterosexuální páry žijící v dlouhodobých vztazích, ale i gaye…

Když nahlédnete do odborné lékařské literatury, nejčastěji se s tématem sexuální frustrace setkáte v kontextu různých poruch a postižení, tedy tehdy, pokud člověk není svou sexualitu schopen naplnit. Jenže pravdou je, že sexuální frustrace není zdaleka jen problémem osob s handicapem. V podstatě se totiž jedná o poměrně přirozenou lidskou reakci na nerovnováhu mezi tím, po čem člověk sexuálně touží, a tím, čeho se mu reálně dostává. Mezi klasické projevy se pak řadí hněv, ale i pocity úzkosti. Myslíte si, že vás nikdy nic podobného postihnout nemůže? Omyl. „Bez ohledu na pohlaví a sexualitu se téměř každý v nějakém období svého života se sexuální frustrací potýká,“ tvrdí klinický poradce Eric M. Garrison. A rozhodně se nemusí jednat jen o období, kdy je člověk sám – tedy bez partnera.

Proč se tak bojíme třetího pohlaví, když spousta kultur ho má už dávno?29. 9. 2020

Vztahová sexuální frustrace

Je to vlastně docela logické. Pokud spolu lidé žijí delší dobu, sexuální touha se může vytratit. A tak není žádný div, že sexuálně frustrovaní mohou být docela snadno i lidé žijící partnerským životem. Jednoduše marně touží po sexu, který jim protějšek odpírá. A nebo se jim nedostává takového typu uspokojení, který by si přáli. Stručně řečeno, zejména v dlouhodobých vztazích je sexuální frustrace docela běžným problémem. Jeden si může přát sex častěji než druhý, zatímco pro jednoho je důležitá předehra, druhý by raději hned skočil na věc. A nebo by rád vyzkoušel nové polohy či prostředí.

„Na začátku vztahu jsme s přítelem byli schopní rozdat si to prakticky kdekoliv. Ale když jsme se sestěhovali a začali spolu normálně žít, na sex začalo být čím dál míň příležitostí a taky času. Přítel byl nejradši, pokud jsme zvládli třeba jednu ranní rychlovku, já jsem ale chtěla hezkej dlouhej sex, kterej jsme mívali. Až jsem ho začala podezřívat, že mi ho dopřával jen proto, aby mě uhnal (smích). Nakonec mě to ale přestalo bavit, protože jsem si začala připadat jen jako nějaká věc, kterou on má doma na to rychlý uspokojení,“ popisuje Irena, která vztah, který ztroskotal právě na sexuální frustraci, nakonec ukončila.

Zejména v partnerských vztazích je přitom docela běžná také jistá ztráta libida – ovšem zrovna tento problém je docela snadno řešitelný. Základem všeho je v každém případě komunikace – protože bez ohledu na délku společného soužití, nikdo nebude mít nikdy zcela sensynchronizované své sexuální touhy se svým protějškem. Na druhou stranu ale není nic jednoduššího než prostě „vyložit karty na stůl“ a celou situaci probrat.

„Myslím, že tohle asi znají všichni chlapi, jenže se o tom moc nemluví – když žena otěhotněla, zrovna sex jí fakt nezajímal. Soustředila se na dítě a všechny související propriety. Bylo to dlouhých několik měsíců. A pak přišel porod, po kterém o sexu nechtěla slyšet už vůbec. Byl jsem bez sexu v součtu přes rok a pak jsem se přistihl, jak začínám uvažovat, kde jinde sex najít. To mě tak vyděsilo, že i když jsem kolem tématu sexu chodil fakt po špičkách, nakonec jsem ženě řekl, jak moc blbě se cítím. Nejenže se mi dost ulevilo, ale taky ona mi konečně řekla, co ji trápí, že se bojí, jaký to po porodu bude a tak. A nakonec jsme to vyřešili a dnes je zas všechno v pohodě. Stačilo přitom málo a oba – ale každej sám – bychom se tím užírali a těžko říct, jak by to dopadlo,“ vzpomíná Mirek.

Komu hrozí sexuální frustrace?

Někdy to ale se sexuální frustrací není tak jednoduché, aby pomohl „jen“ otevřený dialog. Pokles libida, a tedy i sexuální chuti, totiž rozhodně není jen problémem dlouhodobých vztahů. Na vině může být nemožnost dosáhnout orgasmu (v tomto případě by především ženy mohly vyprávět…), která ústí prakticky v nechuť vůbec sex „provozovat“, ale také různé typy léků, které jsou tím, že libido snižují, známé – klasicky se jedná o antidepresiva, tzv. SSRI (také součást medikace na deprese), ale i antikoncepci nebo betablokátory.  

K sexuální frustraci stále více lidí však svou měrou přispívají také mainstreamová média – ta vlastně jako by člověka nutila myslet si, že sex je tak nedílnou součástí života, že je třeba oddávat se mu v každém volném okamžiku. To ve výsledku může mnohé přimět k tomu, aby propadali zoufalství, pokud se denně nezmítají v sérii fantastických orgasmů. Toto tvrzení pak nejvíce dopadá na gay komunitu, na kterou je nezřídka nahlíženo právě perspektivou určité hypersexuality a promiskuity. Mnozí gayové, kteří tyto představy nenaplňují (a že jich je…), pak mohou dospět k závěru, že je s nimi jednoduše něco špatně, když jejich sexuální život není jedna velká duhová jízda.

„Rozhodně nechci nijak popírat, že mezi náma gayema nemá sex dost často podobu klasické jednorázovky. A jo, seznamujem se v klubech, online, vlastně jen kvůli sexu. Jenže je otázka, proč vlastně. Sám ani tak nejsem přesvědčenej o tom, že po tom sexu tak moc toužíme, ale spíš se snažíme nějak naplnit tu představu, že je to tak běžný. Ale když chlap překročí určitej věk, vlastně se stává i jen na ten sex nepoužitelnej. Takže pokud bych měl říct, co je podle mýho sexuální frustrace, je to přesně tenhle stav, kterej si myslím, že zažívá velký množství gayů po čtyřicítce,“ shrnuje specifickou situaci v gay komunitě Radek.

Dominikánská republika Čechy stále vítá, a to i bez negativního testu na Covid! Cenově je pobyt dostupný všem14. 9. 2020

A tak by jistou cestou, jak v některých případech frustraci vůbec nepropadnout, mohlo být jednoduše odložení očekávání – svých i těch, která mají ostatní. Pokud má ale sexuální frustrace objektivní příčinu, samozřejmě je v zájmu každého pokusit se situaci napravit. Pak je tím hlavním nástrojem komunikace (v případě dvojic), ale klidně i hledání různých typů náhrad (sexuální hračky apod.). Vždyť v sexu(alitě) by nemělo být prakticky nic tabu – je-li to konáno s vědomým souhlasem (obou stran). V každém případě jsou pak cesty, jak se zbavit sexuální frustrace, mnohem jednodušší (a příjemnější) než způsoby, jak se zbavit v úvodu zmiňované deprese...