Síla celibátu: když se lidem, kteří se vzdají sexu, uleví a cítí se šťastnější
Sex, sex, sex
Ve světě, v němž je nalezení sexuálního partnera nezřídka snadnější než objednání jídla k domovním dveřím, snad nikdy nebylo jednodušší užívat si sexuálních hrátek. Přesto ale docela překvapivé množství lidí žije bez sexu, ne z důvodu náboženského přesvědčení a ani proto, že by si nebyli schopní najít sexuální protějšek. Důvod je mnohem prostší – díky celibátu jsou jednoduše šťastnější a spokojenější.
„Od svých 16 let jsem až do 35. narozenin prakticky nikdy nebyla bez partnera. Měla jsem pocit, že jsem nekompletní, když jsem neměla onoho pověstného +1. V určitém bodě, když se mi rozpadl poslední vztah, jsem se ale po dobu jednoho roku rozhodla nerandit a nemít sex,“ popisuje Catherine Gray, která své prožitky zpracovala také do knihy. Ačkoliv se bez seznamovacích aplikací zpočátku cítila „jako bez rukou“, následně objevila kouzlo single života. „Místo toho, abych dělala to, co si přál můj přítel, jsem začala objevovat to, co zajímalo mě. Začala jsem cestovat, fotit, cvičit jógu. A začala se vidět jako člověk – spíše než jako přítelkyně a sexuální hračka,“ dodává Catherine.
Život v celibátu přitom samozřejmě mohou vyzkoušet nejen ženy (ačkoliv u nich je tento model častější), ale i muži. Jak popisuje Tom, celibát byl v jeho případě v první fází spíše nutným rozhodnutím při řešení jeho závislosti na alkoholu. „Když jsem pil, byl jsem velmi promiskuitní, proto jsem se rozhodl nemít sex – abych podpořil své uzdravení,“ popisuje. Nakonec ale dospěl k závěru, že příležitostným sexem se snaží řešit svůj pocit osamělosti – proto začal pracovat na zlepšování vztahů a hledání nových aktivit a přátel. „Začal jsem jezdit na horském kole, pomáhám při sezeních anonymních alkoholiků a trávím mnohem více času s rodinou a přáteli,“ tvrdí.
Přestože Tom připouští, že sex mu přeci jen občas chybí, věří, že naplnění příležitostné touhy nestojí za to, aby ohrozil své nově nalezené štěstí. „Sex pro mě bude mít smysl až tehdy, když najdu takový vztah, v němž budu spokojený,“ dodává s tím, že už má za sebou dokonce i půlroční vztah, ve kterém k sexu nikdy nedošlo. „Nakonec bylo hezké, že jsme si oba uvědomili, že náš vztah není úplně ideální, a ukončili ho dříve, než jsme vše zkomplikovali sexem,“ uzavírá.
Vzdání se sexu či život v celibátu samozřejmě není nutné dodržet celý život, ale člověk si skutečně může během doby bez sexu uvědomit, kým je. To v důsledku nabízí zcela nové perspektivy pohledu na partnerské soužití a může také člověku pomoci najít si partnera, který se zcela vymyká „vzorci“ výběru těch předchozích.
Celibát jako životní styl
Zatímco pro někoho je život v celibátu určitou etapou, díky níž si uvědomí důležité věci o sobě samém a vlastních vztazích, jiní mohou bez sexu žít skutečně dlouhodobě. „Sex nikdy nebyl hlavní součástí našeho vztahu, žijeme spolu sedm let a šest z nich jsme sex vůbec neměli. Ulevilo se nám, protože sex se nám vlastně nikdy moc nelíbil,“ popisuje jeden z mužů, který udržuje s partnerkou dlouhodobý celibát s tím, že je oba naplňuje spíše romantické partnerství bez sexu. Podobné vztahové modely přitom nejsou nijak neobvyklé, jen se o nich příliš nemluví – sex je totiž obecně považován za nedílnou součást (partnerského) života.
„V naší společnosti je vyvíjen obrovský tlak na sexuální aktivitu a obecně ´skvělý sex´, ne každý má ale se sexem spojené příjemné pozitivní zážitky. Pokud jde o sex, existuje mnoho toho, co by lidé měli a neměli, stejně jako soudů, jež se k nenaplnění nějaké představy pojí,“ vysvětluje Ammanda Major, která pomáhá lidem s vyrovnanými vztahy v rámci charitativní organizace Relate. Podle jejího názoru si samozřejmě lidé mohou sexu dosyta užívat, zatímco pro jedny je ale např. i příležitostný sex jednoduše zábava, jiným tento model příliš nevyhovuje. Jak ale uzavírá, pravidelný sex rozhodně není základem lidské a ani partnerské spokojenosti. „Většina lidí chce být milována a starat se o svůj protějšek. Existuje ale mnoho různých způsobů, jak tuto představu naplnit, a to i bez sexu,“ shrnuje.
