Sexuální fluidnost: Když žena vymění partnera za jinou ženu. Překvapivě častá praxe nijak nesouvisí se změnou orientace
I když pro někoho může být poměrně nepochopitelné, že se žena po části života prožitého s mužem rozhodne vyměnit jej za jinou ženy, pravdou je, že se nejedná o jev nijak ojedinělý. Jak naznačuje aktuální výzkum, za vším stojí tzv. sexuální fluidnost. Lidská sexualita jednoduše prochází určitými vývojovými etapami, což může zahrnout i výměnu partnera za partnerku. Podle odborníků se tento jev častěji týká žen a jednoduše nelze předpokládat, že každá žena stráví celý svůj život po boku muže.
„Nemluvíme v žádném případě o bisexualitě. Bez ohledu na sexuální orientaci je tu totiž koncept tzv. sexuální fluidnosti. Ženy tak mohou být v jednu chvíli zcela zamilované do muže a pak – v jiném časovém období – zase do ženy,“ tvrdí Sheryl Kinsberg, vedoucí divize behaviorální medicíny v clevelandských fakultních nemocnicích. Podle Kinsberg navíc k podobné změně může dojít jednou za život, ale klidně i vícekrát. „Zachytili jsme případy mnoha žen, které byly dokonale šťastné v manželství s muži, vychovávali společně děti a pak – zhruba v nějakých 40 letech – přišel zlom. Zamilovaly se do ženy, aniž by si kdy myslely, že je to možné,“ dodala Kinsberg.
Orientace se nemění
Je přitom třeba zdůraznit, že odborníci tento „obrat“ rozhodně nevysvětlují tím, že by bylo možné v průběhu života změnit sexuální orientaci. Ženy, které se během života rozhodnou vyměnit partnera za partnerku, tak nejsou „skrytými lesbami“, které po celé předcházející období skrývaly své pocity. „Tyto ženy jednoduše v určité chvíli začnou vidět a cítit věci jinak,“ dodává Kinsberg.
Odborníci se také shodli v tom, že výměna muže za ženu může do jisté míry souviset s evoluční adaptací. Ve chvíli, když již žena nemůže mít děti, soužití s mužským sexuálním partnerem již pro ni není po stránce reprodukční nijak důležité. Podle některých teorií je dokonce i pro výchovu dětí lepší, když je v případě ztráty mužského protějšku vychovávají dvě ženy než matka s novým – mužským – partnerem.
Podle Lisy Diamond, profesorky vývojové psychologie, pak tzv. sexuální fluidnost může být způsobena také „komplikovanou dynamikou mezi hormonálními změnami, fyzickými zkušenostmi a samozřejmě i sexuálními touhami.“ Kategorizace lidí dle sexuální orientace se tak zdá být o to nesprávnější. Protože jak se odborníci shodují, právě sexuální orientace zahrnuje mnoho aspektů – včetně toho, kým se cítíme být přitahování, s kým máme sex a jak se identifikujeme. Přitom k zařazení do jedné ze škatulek (hetero, homo, bi) byl obvykle užíván jen jeden z nich. To je ale velmi zjednodušující přístup – protože i člověk identifikující se jako heterosexuál za sebou může mít homosexuální historii. A jak naznačují i aktuální data, v životě žen projevující se sexuální fluidnost je toho důkazem.
