„Scullyová“ vyměnila UFO za sex v seriálovém hitu, v němž si školáci otevřou tajnou sex-kliniku. Jaká je ale realita školní výuky o sexu?

Na otázku, zda by sexuální výchova měla být zařazena do školních osnov, má produkční společnost Netflix jasnou odpověď. Hitová show Sex Education, jejíž třešničkou na dortu je návrat seriálové „agentky Scullyové“ před kamery, dává nahlédnout do (sexuálních) životů středoškoláků a ukazuje, že bez ohledu na „výuku“ sex k životu studentů prostě patří. A když není ve škole nikdo, kdo by v oblasti sexu poskytl adekvátní informace, poradí si po svém...

Autor: Mirka Dobešová / Zdroj: theguardian.com, ew.com, bbc.co.uk / 29. 4. 2019

Seriálová s(S)xuální výchova vs. realita

Zatímco Slovenskem otřásal před pár dny „skandál“, kdy jedna ze škol měla v plánu realizovat projekt, v jehož rámci si studenti a studentky měli prohodit své role (a tedy přijít do školy také v oblečení opačného pohlaví), v Anglii se čile debatuje o tom, zda do škol na formální úrovni sexuální výchova vůbec patří. Do Čech pak sexuální výchova ještě jako povinný předmět nedoputovala, přitom o jejích pozitivních dopadech nemůže být sporu.

Podtrženo – sečteno, sexuální výchově jako školnímu předmětu se poslední dobou dostává hojné pozornosti napříč celým světem. O tom, že jde o skutečně „žhavé téma“, pak svědčí i fakt, že novinka z produkce Netflixu, seriál Sex Education (Sexuální výchova), který dává nahlédnout na první sexuální zkušenosti očima teenagerů, se stal naprostým hitem a Netflix tak již oznámil, že uvede i druhou řadu.

18. 5. 2019Posilování jedné konkrétní svalové partie výrazně zlepší stav vašeho mozku i psychiky

Gillian Anderson, všetečná matka - sexuoložka

Gillian Anderson si pravděpodobně většina z nás spojí s rolí nezapomenutelné agentky Dany Scully, která mnoho let pátrala po nadpřirozených záhadách po boku Foxe Muldera (David Duchovny). Nyní však Anderson vyměnila UFO za sex. V seriálu Sex Education totiž hraje sexuoložku Jean a zároveň matku hlavního hrdiny, sociálně nepříliš obratného Otise (Asa Butterfield). Jean, ačkoliv se možná v některých ohledech vymyká parametrům „běžné matky“, přitom se svým synem naráží na klasické problémy, s nimiž se potýkají i jiní rodiče – ona s ním o jeho sexuálním životě chce otevřeně hovořit a on se jí raději vyhýbá velkým obloukem…

Přesto nakonec Otis usoudí, že praktiky jeho matky by se mu v mnohém mohly hodit – a jelikož sám je docela plachý a nepříliš oblíbený, rozhodne se na popularitě zapracovat právě prostřednictvím svých znalostí v oblasti sexu. Inspirován klinickou praxí své matky se tak rozhodne se otevřít si se spolužačkou ve škole tajnou sexuologickou poradnu. Aby ne, když žije v domácnosti plné sexuálních příruček a nesnesitelně otevřených rozhovorů o sexu…

Premiéru měla osmidílná série Sex Education 11. 1. 2019 a podle Netflixu si jen během prvních čtyř týdnů seriál údajně přehrálo na 40 milionů diváků. Bez ohledu na to, nakolik tato čísla odpovídají realitě, ohlasy na seriál jsou nadšené a pozitivní, snad i proto již Netflix oznámil, že se Sex Education vrátí ve druhé osmidílné sérii.

Učit, či neučit?

Ačkoliv žijeme v moderní společnosti, kde na sex narážíme prakticky na každém kroku, mnozí i v západních zemích mají s ustavením sexuální výchovy do školních osnov docela problém. Někteří rodiče tak hovoří o potřebě „chránit dětskou nevinnost“, jako by sex(ualita) byl/a něčím špatným či nežádoucím. Paradoxně přitom výuka dětí o sexu rozhodně nezapříčiňuje, že by děti měly sex dříve. Ve skutečnosti dochází k úplnému opaku, informovanost vede nezřídka k odložení prvního pohlavního styku.  

I proto, že sexualita proniká skutečně do všech sfér našeho života, např. zástupce UNESCO tvrdí, že „jednotlivé země si stále více uvědomují, že mladé lidi je třeba vybavit dostatečnými znalostmi a dovednostmi, které jim umožní zodpovědně se rozhodovat, zejména v kontextu toho, že jsou sexuálně explicitnímu materiálu vystaveni prostřednictvím internetu i jiných médií.“

22. 5. 2019GALERIE: Jak vypadaly známé divy světa v době své největší slávy?

Jak se děti učí o sexu?

Sexuální vzdělávání se tedy stává čím dál častěji skloňovaným tématem – např. v afrických zemích i kvůli prevenci AIDS a brzkého otěhotnění. Pomalejší však je poskytování informací o sexuálních minoritách, což na druhou stranu odpovídá tomu, že v některých zemích může např. homosexualita vést k zatčení či rozsudku smrti.

Např. v Ugandě pak ruku k dílu přiložila mezinárodní agentura Soccer Without Borders, která děti o sexu učí ve spolupráci s organizací pro sexuální zdraví Tackle Africa prostřednictvím fotbalových tréninků a utkání – tehdy pak i obyčejný „gól“ nabývá poměrně netušených rozměrů…

V Holandsku, jako jedné z nejpokrokovějších zemí v Evropě, jsou i v sexuálním vzdělávání dětí napřed a o sexualitě učí děti již v mateřských školách. Učitelé samozřejmě výuku přizpůsobují věku dětí, ale seznamují je např. s tím, jak přišly na svět. Děti na základních školách pak mají během výuku možnost diskutovat třeba o problémech pojících se k sexuálnímu zneužívání. Učí se však také o stereotypech a je jim vysvětlováno, jak rozmanitá sexualita může být. „Výzkum ukázal, že když se děti učí o vztazích a sexualitě od útlého dětství, stávají se sexuálně aktivním v pozdějším věku a dělají správná sexuální rozhodnutí,“ tvrdí Elsbeth Reitzema z agentury, která sexuální edukaci v holandských školách v rámci vládního programu koordinuje.

Velká Británie pak po poměrně plamenných diskuzích přistoupila k plošnému zavedení sexuální výchovy do škol od roku 2020 – dle nových osnov se povinná výuka bude u mladších dětí týkat zdravých vztahů, puberty a nebezpečí, která číhají v online světě. Středoškoláci se dozvědí také o sexuálním vykořisťování, domácím zneužívání a také sledování škodlivého obsahu online. Británie však jde ještě dál, diskutovat se bude také o poruchách příjmu potravy, drogách, alkoholu, sdílení soukromých fotografií, či problémech v oblasti duševního zdraví.

Zatímco tedy na Slovensku i u nás se bije na poplach, jak genderová ideologie indoktrinuje děti, západní země si uvědomují především pozitivní dopady podobného vzdělávání. Snad by tedy i u nás bylo na čase oprostit se od tradičních pořádků a systém vzdělávání přizpůsobit době...