Očima heteráka: V Nizozemí vyhrála Miss transgender soutěžící. Asi je to budoucnost, ale něco tím končí
Rikkie Valerie Kollé tímto vítězství rozvířila vody světu krásy a módy. Stalo se něco, na co svět není úplně připraven. No tak ale vše je jednou poprvé. Nemusí se to líbit, ale je to tak. Nicméně stejně jako je něco poprvé, tak je třeba říct, že tím asi také něco končí.
Pojďme nejdříve trochu zpět. Do českého rybníčku. V 90. letech a ještě z kraje milénia, všichni si to nějak pamatujeme, byla soutěž Miss soutěží krásy, něčím, co se vyhledávalo. Rodiny se těšily na tu sobotu, kdy se vybrané krásky účastnily boje o tu prokletou korunku. Otcové hodnotili krásu, matky hodnotily charakter. Vítězka Miss byla celorepublikovou hvězdou. Jména jako Monika Žídková, Kateřina Průšová nebo Taťána Kuchařová prostě znal skoro každý.
Speciální byl tento večer pro fotbalisty a hokejisty. Ti měli galavečer jako přehlídku možných budoucích partnerek. Potom si je pěkně rozebrali a na následujících galavečerech už to byly jejich ozdoby. Tenhle model byl obecně něco, co patřilo k sobě. Známý sportovec a vedle něj účastnice soutěže krásy. Nejlépe vítězka.
Postupný pád až na dno
Byla to pro československý národ v této oblasti svým způsobem krásná doba. Jenže nic netrvá věčně. Nota bene, když nic neposouváš, tak to ztrácí lesk. Přicházely problémy. Ztrácela se exkluzivita. Televize už nechtěly soutěž vysílat v hlavních časech. Prime time prostě potřeboval víc. Navíc se od soutěže distancovali hlavní tváře jako Simona Krainová a Eva Čerešňáková.
Vše eskalovalo až do absolutního odmítnutí televize Prima vůbec vysílat soutěž na svém kanálu. Navíc v mezičase, píše se rok 2010, přichází další problém. Taťána Makarenko zakládá novou konkurenční soutěž Miss Czech Republic. Proč? Protože moc dobře věděla, co tam leží a několikrát to připomněla. V Miss se pohybují miliardy korun. No a jak bylo možné vidět, tenhle souboj v malém českém rybníčku ale vůbec ničemu neprospěl.
Po letech strádání, tahání se o peníze, vstupech miliardářů do hry, se teď, jak se zdá, tahle hra mění. Minimálně ve světě kolem nás. A nemusí k tomu nutně přispívat bývalá Miss Universe manželskými problémy se svou Drag Queen.
Vše začalo vlastně už v roce 2018, kdy se Miss Universe zúčastnila transgender vítězka španělské Miss Angele Pondeová. A už tehdy to bylo pozdvižení. Ale byla to první vlaštovka. Většina lidí nad tím mávla rukou, protože to se přece nemůže prosadit. V dalších letech ale vítězství tohoto typu přibývala. Velká Británie, Rakousko, USA, Filipíny. A konečně je tu rok 2023 a máme tu vítězku v Nizozemí. Jenže teď je tu opravdu velké pozdvižení a navíc ne jen v Nizozemí. Instagram je nenávistných reakcí doslova plný.
Názory na Instagramu
Například Andrea Bezděková, česká modelka, vítězka České Miss v roce 2016 a reprezentantka České republiky na Miss Universe se pro ocko.tv vyjádřila následovně: „Myslím si, že to je tak specifická kategorie. Dokázala bych to pochopit, kdyby to bylo všechno transgender, kdyby to byla samostatná soutěž. Ale tenhle průsečík mi přijde hrozně těžký. Protože tam to samozřejmě hodnotí lidský faktor, a když se tady postaví do řady 10 holek, tak každému se bude líbit nějaká jiná. Nechtěla bych sedět v porotě. Myslím si, že by to stálo za to, aby měly vlastní soutěž.“
Výrazně ostřejší byl přední český sběratel raritních vozů, okruhový závodník a podnikatel Richard Chlad: „Kladu si otázku, komu a k čemu tyto společenské excesy, konané ve jménu jakési pokřivené korektnosti, slouží? Jistotou je, že prudce klesne zájem o tyto druhy tradičních soutěží! A to jak ze strany soutěžících, tak sponzorů! Soutěže tohoto typu se stanou výsměšnou karikaturou, zaměřenou proti majoritě. Nebudou diváci ani vysílací časy, o modelky z této líhně se po reklamních debaklech nadnárodních firem nikdo prát nebude. Organizátoři a majitelé těchto soutěží by měli při náborech sami upozorňovat, kdo může být soutěžícím! Ve sportu to platí dvojnásob.“
Pod jeho příspěvek se vyjádřila i bývalá Miss Slovenska, modelka, herečka a moderátorka Andrea Verešová. Ta za svou kariéru získala kontrakty s věhlasnými módními domy a značkami jako Roberto Cavali, Alberta Ferreti, Channel a Armani. Sama se pod příspěvek Richarda Chlada vyjádřila pouze smajlíky (viz. Fotogalerie). Její obrazové vyjádření by se tedy možná dalo prezentovat slovy: „Bože, jakou máš pravdu Richarde, strašně se směju.“
Reakci na ženství přidal také instagramový profil tomasuzii: „Přijde mi to jako strašná neúcta k ženám. Každé ze dvou pohlaví má něco speciálního, co je dělá výjimečnými. To, že se tady nějací hlupáci snaží o takové věci, je jako říkat jim, že jsou zbytečné, že muži můžou být ženy. Tím pádem ztrácí tu svoji výjimečnost.“
Řešení nabídl příspěvek profilu monika.menky: „Ať si každý zvolí, čím chce být, ale ať si udělají vlastní soutěž pro tyto skupiny J. Ale ať to necpou do tradičních soutěží, sportovních konání. Ať mají vlastní soutěže, disciplíny a bude klid.“
Je to byznys a může zaniknout. Sport ne!
Do jisté míry se dají zmíněné výroky pochopit, ale je tu krutá realita. Svět tohoto typu se vyvíjí. A s upadající slávou, odchodem sponzorů, ústupem z televizního vysílání a vlastně úplným nezájmem veřejnosti, pochopili majitelé a pořadatelé soutěží krásy, že je třeba najít způsob, jak být zajímavý. Jak zaujmout širší publikum, nové televizní stanice, třeba internetové a s tím spojené potenciální sponzory. Tak to, možná bohužel, u upadajících podniků bývá. Musí se přizpůsobit, jinak zaniknou.
Já i chápu určitou nevraživost vůči transgender účastnicím soutěží krásy, ale na rozdíl od sportu, kde to je nyní velké téma, soutěž krásy může zaniknout. Sport nezanikne. Je to globální fenomén, je v něm až moc peněz a hlavně zajímá mnohem, mnohem, ale opravdu mnohem víc lidí. Miss, nikdo se neurazte, v Česku asi teď nezajímá vůbec nikoho. Malý test právě vašeho zájmu.
Jmenujte jednu vítězku jakékoli soutěže Miss v Česku za posledních 13 let, tedy od roku 2010.
…
…
…
Co? Asi nic, že ne?
Soutěž krásy bez krásy
Na závěr přidám ještě jeden osobní pohled, ačkoli si myslím, že nebudu lhát, když řeknu, že prezentuji názor většiny mužů. Je tu totiž jeden neopomenutelný aspekt. A tady ať se na mě nikdo nezlobí, zvlášť transgender komunita, ale pro muže tímto krokem ztrácí soutěže krásy svou atraktivitu. Ta krása se odchází a opravdu myslím, že tento názor nesdílím sám. Není to stěžování nebo urážení. To je prostě fakt zohledněný z pohledu muže.
Na druhé straně právě tento vnik transgender soutěžících zase může přilákat nové publikum. Ke sledování, fandění a podpoře své favoritky si najde svou cestu nová sorta fanoušků.
Jak se říká. Něco končí a něco nového začíná.
