Je první vydání československé Vogue dostatečně „Vogue“?

Kdo by čekal, že módní bible dorazí i k nám do Čech, ráje funkčního oblečení, kde za ideální obuv do města považujeme goretexové pohorky? Ale stalo se, minulý…

Kdo by čekal, že módní bible dorazí i k nám do Čech, ráje funkčního oblečení, kde za ideální obuv do města považujeme goretexové pohorky? Ale stalo se, minulý pátek vyšla první československá Vogue. Ano, píšu o ní v ženském rodě, tak o ní mluví i samotní redaktoři. Skvělý online marketing budil dojem, že se můžeme těšit na menší revoluci. Jaký byl tedy zážitek z prvního vydání?

Vánoce naruby, nebo alespoň trošku kratší zima – dopřejte si pobyt na Gran Canarii se vším luxusem12. 12. 2021

Vogue je symbolem západního světa, nejvyšší meta fotografů, modelek i návrhářů. S více než stoletou tradicí má americká redakce v čele s Annou Wintour své řemeslo perfektně zvládnuté a přesně ví, jak tvořit nejslavnější módní magazín světa. Očekávání tedy byla obrovská. A kdo doufal, že si československá mutace vezme americký originál jako předlohu, bude trochu zklamaný. Snaha udělat Vogue „naši“ je zřejmá na první pohled.

Matná obálka s lesklým modrým nápisem Vogue působí luxusně, artově. Výrazně se tak odlišuje od ostatních módních magazínů. Čtyři sta stran dělá z prvního vydání pěknou bichli, která si šířkou nezadá s dvěma Ikea katalogy na sobě.

Samotná titulní fotografie Karolíny Kurkové převlečené za Olgu Havlovou vizuálně působí fajn, samotný koncept však budí kontroverze. Těžko říct, proč se na obálce neobjevila raději reálná fotogragie Olgy Havlové. Převlékání celebrit za jiné osobnosti patří spíš do Tvoje tvář má známý hlas, osobně mi to nepřijde příliš „Vogue“. Oko perfekcionisty pozlobí i zavádějící nápis „olga“ v rohu titulní stránky, který ze všeho nejvíc působí jako vodítko pro méně bystrého čtenáře.

Obsah americké a české Vogue se může zdát stejný – móda, kosmetika, lifestyle, kultura a společenská témata. Je tu ale jeden podstatný rozdíl – móda je v americké Vogue na prvním místě, v československé bohužel ne. Přečíst si můžeme text Emmy Smetany o svobodě, v rozhovoru se dozvíte, jaký měl Michal Kocáb vztah s Havlem. Všechna témata jsou poctivě zpracovaná, jen u módy se redakce drží na povrchu.

České módní časopisy jsou si v jedné věci podobné – zážitek z jejich čtení se rovná návštěvě e-shopu. Poměrně významnou část obsahu tvoří módní kousky, které nám redakce vybrala a obšťastňuje nás informací o sumě, kterou si obchody za daný kus účtují. Těžko říct, koho tohle ještě baví číst. Přesto, že v americkém originále najdeme tipy na produkty shrnuté na jedné dvoustránce ke konci vydání, „naše“ Vogue jede v zajetých kolejích a podstatnou část časopisu tvoří právě tento obsah. Kdo čekal módu po vzoru americké Vogue, nedočká se.

Abstraktní make-up mění pravidla hry a dává prostor vaší osobitosti. Na naučená pravidla líčení zapomeňte18. 1. 2022

Světoznámá topmodelka Eva Herzigová se vžila do role novinářky a vede již zmíněný rozhovor s Michalem Kocábem. Těžko říct, proč se nikdo na nic nezeptal samotné Evy. Čtenářům Vogue by česká rodačka měla jistě co říct a módy chtiví čtenáři by rozhovor se světovou topmodelkou ocenili. Rozhovoru se nedočkáme ani s Karolínou Kurkovou, ani s nikým dalším, koho živí módní průmysl. Místo toho ve Vogue dostává prostor například diskutabilní fotostory „Podle tvaru rtěnky lze poznat osobnost nositelky“ – osm fotografií rtěnek, kde většinu plochy zabírá stěna – každá na jednu celou stránku.

Americká Vogue je, co se týče vizuálu, poměrně konzervativní. Československá, zřejmě ve snaze co nejvíce se odlišit od Elle, je naopak rozdivočelá až příliš. Titulky psané pouze malými písmeny, divoká hra fontů, všechny způsoby zarovnání textu dohromady, často nesmyslná prázdná místa na stránkách v kontrastu s titěrným textem. Úsměv zamrzne i skalnímu fanouškovi, když narazí na 26 stránek s označením „Vogue Promotion“, které působí, jako že je grafik začal dělat deset minut před uzávěrkou. Tohle by Anna Wintour rozhodně neschválila.

Stránky Vogue Promotion vypadají, že je grafik začal tvořit deset minut před uzávěrkou

Dělat Vogue v zemích, kde móda většinu lidí nezajímá, je výzva. Československá Vogue není špatná – stojí za ní spousta poctivé práce a najdeme v ní obsah vysoké kvality. Problém je v tom, že ta „naše“ Vogue má s tou americkou společné prozatím jen jméno, jinak je to úplně jiný časopis. Nezbývá než doufat, že tvůrci Vogue vědí, co dělají, a ještě nás v dalších číslech překvapí.

Zdroj: Hynek Toman