Kdyby všichni nosili nanovlákenné respirátory, byli bychom s celou pandemií už úplně jinde, říká Jana Zimová z firmy Respilon

Česko je velmocí v nanovláknech, české ručičky daly světu od začátku pandemie již řadu inovací. Brněnská firma Respilon v listopadu představila samosterilizační nanovlákenný respirátor, o který se není nutné nijak starat, a přitom zaručí kvalitní ochranu po celý týden. Na sociálních sítích však firma schytala řadu negativních komentářů, že se chce na covidu přiživit a že takový respirátor nemůže fungovat. Jak se dá podnikat v době, kdy lidé ztratili poslední zbytky důvěry? Povídali jsme si se spolumajitelkou firmy Respilon Janou Zimovou.

Nanovlákno se stalo často používaným slovem. Vysvětlete, prosím, co to vlastně je?

Říká se, že když indiáni v Amazonii stříleli otrávené šípy namočené v jedu z žab, při letu jed z šípu odkapával ve formě vlákna. Tato vlákna se dají průměrem přirovnat k dnešním nanovláknům. Takže nanovlákno má dlouhou a barvitou historii. Ve své surové podstatě je opravdu tekutina. Ta se nejdřív proměňuje v tenounké, lidským okem neviditelné vlákno pomocí různých nanovlákenných technologií, a pak se vrství tak dlouho, až začne být vidět a dá se uchopit do ruky. Nanovlákno je totiž opravdu titěrné. Ve srovnání s lidským vlasem je to jako zeměkoule a tenisový míček – to je reálný poměr. Pokud si nanovlákno chcete prohlédnout, musíte použít elektronový mikroskop.

Češi mají klíčový podíl na hromadném uchopení nanovlákenné výroby. V 2003 profesor Jirsák v Liberci našel způsob, jak s něčím, co je neviditelné, pracovat a něco z toho vyrobit. Naše firma Respilon se vývoji a výrobě produktů z nanovláken začala věnovat v roce 2013. Dnes máme v portfoliu pestrou škálu výrobků od nanovlákenných membrán a filtrů, které se používají na ochranu dýchacího ústrojí, pro filtraci vody, do tiskáren, klimatizací, do oblečení a bot, do sítí na okna. Moc se to neví, ale sportovní bundy vybavené nanovlákennou vrstvou strčí zavedené goretexy svými vlastnostmi do kapsy. Nanovlákna jsou opravdu budoucnost.

Někdo říká, že opravdu funkční respirátory jsou jen ty z nanovláken. Vláda ovšem doporučuje i ty obyčejné, vyrobené v Česku i v Číně. Jaký je v nich rozdíl?

Nanovlákenná ochrana spočívá v mechanickém záchytu virů, bakterií, prachu, smogu, pylu, alergenů a spór plísní. Síť, kterou z tenoučkého nanovlákna utkáme do podoby membrány, je totiž tak hustá, že jí projde jen molekula vzduchu. Oproti tomu ochrana bez nanovlákna využívá elektrostatického náboje. Používá se například materiál zvaný melt-blown, který se elektrostaticky nabíjí. Jenže co se stane s elektřinou ve vlhkém prostředí? Vybije se. A vzhledem k tomu, že náš dech je vlhký, přibližně za třicet minut se ionty a kationty rozpojí a viry i bakterie začnou vesele procházet do našeho dýchacího ústrojí. Přitom my o tom nemáme ani zdání. U nanovlákenné ochrany se nic takového neděje. S ní můžete třeba zmoknout a díky mechanické bariéře zůstává záchyt pořád vysoce funkční.

Další výhodou ochrany dýchacího ústrojí s nanovláknem je, že chrání oběma směry současně: jak mě před viry z okolí, tak zároveň i okolí před mými viry. Respirátor, v němž nanovlákenná membrána není, chrání pouze svého uživatele před škodlivinami zvenčí.  

Významnou výhodou nanovlákenné ochrany je také to, že je neuvěřitelně prodyšná. Jiné materiály jsou tlustší a je potřeba u nich použít víc vrstev, aby se dosáhlo vyšší úrovně filtrace. Tím se prodyšnost dále snižuje. Přitom v dnešní době, kdy jsme ochranu dýchacího ústrojí nuceni nosit v dlouhých časových intervalech, je uživatelská příjemnost opravdu důležitá. Nanovlákenné produkty tento komfort poskytují a oceňují ho i pacienti, kteří se potýkají s onemocněními dýchacího ústrojí.

Vaše společnost existovala dávno před pandemií. Kdo byl vaším typickým zákazníkem v dobách, než respirátory začala kupovat široká veřejnost?

Já jim říkám „naši pacienti“. Byli to lidé s nízkou nebo nulovou imunitou, kteří potřebují ochranu z důvodu nemoci nebo z důvodu probíhající léčby. Bohužel před covidem vzbuzovalo nošení ochrany dýchacího ústrojí na ulici silné, nepěkné reakce. Sounáležitost zdravých s nemocnými zkrátka nebyla, a to se příliš nezměnilo ani teď. Pacienti se proto mnohdy raději izolovali, než aby se vystavovali stigmatizaci způsobené tím, že měli na obličeji roušku. Aby aspoň trošku splynuli s davem, vymysleli jsme pro ně před pěti lety nákrčník R-shield, kdy jsme nanovlákennou ústenku schovali do látkového tubusu. Přivedli nás na to sami pacienti, diskuse s nimi jsou pro nás vzájemně hodně obohacující. Minimálně v zimě, kdy se lidé přirozeně halí, člověk s nákrčníkem vypadá, že se chrání před chladem. Mělo to obrovský ohlas.

Ovšem když člověk onemocní, ze všeho nejvíc potřebuje informace. Při spolupráci s onkologickými nadacemi i s pacienty s cystickou fibrózou a chronickou obstrukční nemocí jsme si uvědomili, že oni v dobré víře kopírují chování, které vidí u lékařů a sester. Pochopitelně, jsou pro ně autorita. Vídali ovšem lékaře, jak nosí jednorázové roušky pod bradou, nebo sestřičky, jak je mají namotané na zápěstí. Přitom „jednorázové“ znamená, že když si roušku stáhnu, abych se napila, už ji nemám znovu použít. V tu chvíli se má vyhodit. Když nemáte žádnou imunitu, špatné zacházení s ochrannými pomůckami pro vás může být fatální. Proto je potřeba používat ochranné pomůcky podle návodu a měnit je za nové. Je to důležitá hygienická abeceda, protože v jednorázových pomůckách nošených opakovaně se daří bakteriím a plísním, které mohou způsobovat opary, afty nebo nepříjemné pupínky.

Příliš volná výchova je stejné zlo jako přehnaná přísnost. Dítě autoritu potřebuje, shodují se odborníci15. 3. 2021

Takže nemocnice vaše výrobky dřív nepoužívaly?

Technologie, která stojí za nanovlákennou ochranou, samozřejmě nemůže přijít na stejné peníze jako technologie výroby běžné ochranné pomůcky bez nanovlákna nebo chirurgické roušky. Od nás české nemocnice nenakupovaly, protože měly omezený rozpočet a pro každého lékaře stanovený určitý počet chirurgických roušek na týden.

Ale třeba když do nemocnice přivezli dítě s tuberkulózou, sestřičky volaly nám, protože věděly, že náš výrobek je spolehlivě ochrání. Měly vlastní rodiny a odmítaly se v práci vystavovat riziku. K jednorázovým nákupům u nás tedy docházelo, když si to personál prosadil.

Myslíte si, že po covidu už nebude kritériem nákupu ochranných pomůcek do zdravotnictví jen cena? Vždyť my máme skvělé vynálezy, ale jedeme na technologii nižší úrovně proto, že je levnější.

Přála bych si, aby cena nebyla rozhodujícím kritériem, protože tím vyšachuje výrobky z moderních materiálů, jako jsou nanovlákna. Pevně věřím, že český nanovlákenný průmysl dostane příležitost zásobovat nemocnice, ochranné složky a další sektory veřejných služeb, kde jsou lidé vystaveni intenzivnímu kontaktu s druhými. Ale je to těžké. Třeba normy, které definují ochranu dýchacího ústrojí, jsou až 40 let staré. Když se vytvářely, nanovlákno vůbec neexistovalo. Používám metaforu, že my se v současné době chováme, jako bychom doma měli moderní kuchyň nadupanou spotřebiči poslední generace, ale chodili vařit před dům na oheň.

Zcela absurdní je, že norma, která určuje třídu FFP1, FFP2 a FFP3, vůbec neměří filtraci virů! Měří jen pevné částice, aerosoly a bakterie, a ty jsou mnohem větší než viry. Je to proto, že ta norma byla nastavena před 40 lety, kdy respirátor sloužil dělníkovi jako ochrana v továrně. Proto si výrobci moderních nanovlákenných pomůcek nechávají testovat nanovlákennou membránu ještě zvlášť na filtraci virů. Dělají to navíc, i když jim to norma neukládá.

Existovaly všechny vaše výrobky už před příchodem pandemie, nebo jste některé vyvinuli až v reakci na ni?

Vloni jsme měli v plánu uvést na trh samosterilizační nanovlákenný respirátor a síť na kočárek – ta je báječným řešením nejen pro miminka s cystickou fibrózou, ale i pro ostatní novorozence třeba pro cesty v MHD nebo pro období chřipkové epidemie. Kvůli pandemii jsme síť na kočárek odložili, a naopak se pokusili uspíšit představení samosterilizačního respirátoru VK s aktivní mědí. Dochází v něm k neustálému procesu deaktivace zachycených virů a bakterií. Může se na něj sahat a můžete si ho klidně navzájem půjčovat. Ve velikosti M i L váží méně než arch papíru. Nyní vyvíjíme i velikosti S a XL. Je to naprostá pecka.

Jiné respirátory jsou v jedné variantě pro všechny. Jak to, že vy máte u respirátoru velikosti jak v obchodě s oblečením?

Můžete mít sebelepší filtr, ale když vám respirátor nebude těsnit, žádnou službu vám neudělá. Takže velikost i tvar respirátoru jsou zásadní. Když si vybírám kalhoty, tak sice znám svou velikost, ale stejně si je vyzkouším kvůli střihu. U respirátoru je to vlastně stejné, jen lidé si na to ještě nezvykli.

Vraťme se ale k samosterilizačnímu respirátoru. U něj jste bojovali o důvěru klientů…

Na trh jsme ho plánovali uvést až koncem roku 2020, ale když se začátkem roku začaly dít věci, zkusili jsme výrobu uspíšit. Díky tomu, že se dá nosit opakovaně, to v době naprostého nedostatku ochranných pomůcek dávalo velký smysl. Uspíšení se bohužel nepodařilo, byl to průšvih, který nás velmi vyškolil.

V únoru loňského roku za námi přijel partner z Izraele, s nímž jsme produkt vyvíjeli. Ten patent akcelerované mědi je totiž izraelský. Jenže v tu chvíli nikoho nenapadlo, že se budou postupně zavírat hranice a dojde k zastavení dodávek materiálů i celé logistiky. Vzorky z Turecka, kde jsme měli nasmlouvané výrobní kapacity, nám nakonec na testování do Čech provezl kamioňák v kapse, protože jiná cesta nebyla. 

Klientům jsme v dobré víře nabídli možnost takzvané předobjednávky na nový produkt. To znamená, že výrobek měli dostat do měsíce od zaplacení. Ale z výrobní linky v Turecku jsme zboží do Čech prostě nedostali. Neměli jsme nad situací žádnou kontrolu. Po třech týdnech od spuštění předobjednávkového systému jsme se museli klientům omluvit a začít jim vracet peníze. Samozřejmě to spustilo obrovskou vlnu nevole. Vrátili jsme 60 milionů korun z 22 tisíc předobjednávek během jediného týdne, což byl husarský kousek. To lidi uklidnilo, protože viděli, že o své peníze nepřišli. Jenže druhý rozměr toho průšvihu byl morální. Ti lidé věřili, že jim dodáme ochranu, a mnohdy neřešili žádnou jinou. A najednou zůstali bez ničeho, což bylo hrozné.

Sebepoškozování nutně nemusí spočívat ve fyzické bolesti, možná se psychické „sebesabotáže“ dopouštíte i vy1. 3. 2021

Důvěra lidí ve výrobce ochranných pomůcek je velmi křehká. V poslední době se objevují informace o falešných respirátorech, které jí rozhodně nepomáhají. S nedůvěrou vůči vašim produktům se setkáváte i na vašem Facebooku. Jak se s ní vypořádáváte?

Vzhledem k oboru, v němž působíme, se snažíme být aktivně nápomocni v osvětě a vzdělávání. Máme hodně spoluprací s neziskovým sektorem nejen v Česku. Neznamená to jen poskytování našich výrobků zdarma – během pandemie jsme jich rozdali za čtyři miliony korun – ale třeba z prodeje každého kusu nákrčníku R-shield kdekoli po světě věnujeme spolupracujícím neziskovkám 20 Kč. Tohle jsme dělali dávno před koronavirem. 

Česká společnost má bohužel potřebu neustále odhalovat nějakou konspiraci, protože „ona přece všude nutně je“. Několikaletá spolupráce s pacienty, lékaři a nemocnicemi je pro nás jedním z argumentů, který nám v komunikaci s veřejností pomáhá. Pokud někdo zpochybňuje náš výrobek, ale potom si přečte pozitivní reference od pacienta, který díky své nulové imunitě řeší už dlouhé roky nejen covid, ale každý virus, tak na to se přece už nedá nic namítnout. I když v dnešní době se dějí i takové věci, že představíte certifikát od certifikační autority a někdo řekne: ale tomu já nevěřím. Je to stejně absurdní jako říct neurochirurgovi s několika atestacemi: „Já nevěřím vaší diagnóze, protože Franta od vedle, který viděl všechny díly Ordinace, mi říkal něco jiného.“

V jaké situaci vás zastihl začátek pandemie? Měli jste jako výrobce ochranných pomůcek plné sklady?

Fungujeme mezinárodně, takže jsme situaci intenzivně monitorovali, už když se koronavirus objevil v Číně. Je to jedno z míst, kde máme naše výrobní kapacity. Na začátku loňského roku jsme měli v čínském skladu nachystanou produkci na celý rok 2020. Okamžitě jsme začali dělat kroky k tomu, abychom ji stáhli sem k sobě. K těm výrobkům, které tam byly připraveny, jsme se už nedostali.

Vloni v lednu navíc došlo k výbuchu filipínské sopky a my jsme tam jednorázově poslali vše, co jsme měli v evropském skladu. Doplnit ho z čínských zásob už se nám nepodařilo. 

Když se tady začalo řešit, že je málo ochranných pomůcek, pro všechny výrobce to znamenalo za běhu a na koleni řešit náhlou situaci – jenže všechny výrobní kapacity ve světě byly obsazeny, všichni přemýšleli stejně. Navíc najednou vznikla spousta nových firem, které ještě před měsícem vyráběly turbíny, a najednou začaly dělat masky. Situace byla nepřehledná, vyhrocená, neustále se měnila. Něco jste si s někým domluvili, ale za dva dny to bylo jinak. Tak je to doteď. Neustále se adaptujeme na to, co se nově děje.

Projevila o Vaše produkty zájem česká vláda?

To je úzce spjaté s cenou. Pokud základní rozhodovací faktor je cena, tak výběrové řízení nevyhraje kvalitní nanovlákenná pomůcka. Protože všechny běžné pomůcky bez nanovlákenné membrány jsou logicky levnější. Ale pokud chcete skutečně ochránit sebe a své okolí, volte nanovlákno. Proč nosit něco, co má kvůli navlhnutí po 30 minutách výrazně sníženou účinnost, co chrání jenom jedním směrem a co mi třeba ještě všude podfukuje?

Spolehlivou cestou, jak se konečně zbavit té šílené pandemie, je pouze respirátor, protože přiléhá těsně na obličej, a pouze nanovlákenný, protože funguje zároveň oběma směry, a to i když navlhne lidským dechem. Kdyby se toto plošně zavedlo, tak jsme už někde úplně jinde.

Zdroj: Bohdana Rambousková