Bitcoin jako měna vzdoru aneb Podívali jsme se pod pokličku nejznámější světové kryptoměně
Jak byste bitcoin představil úplnému laikovi?
Úplný laik by měl dostat informaci, že bitcoin je základní jednotka internetového platidla, které obíhá v decentralizované síti Bitcoin. Není tak důležité, jestli je to měna, peníze, aplikace apod., důležité jsou především vlastnosti. Bitcoin je decentralizovaný a na rozdíl od centralizovaných peněz a služeb není řízen z žádného konkrétního místa, nemůže ho nikdo „vypnout“, může ho používat kdokoliv a není možné jej jakkoliv cenzurovat a ovlivňovat.
Jednou ze základních vlastností je, že je bitcoinu již od začátku na rozdíl od běžných měn algoritmem omezené množství, tedy 21 milionů BTC. Kromě dalších vlastností je toto omezené množství a tedy vzácnost (podobně jako u zlata) jedním z předpokladů, proč je bitcoin čím dál více považován za něco, čemu říkáme uchovatel hodnoty. Nemá zatím všechny vlastnosti peněz, ale má dobré předpoklady pro to, aby se jimi mohl stát, jak říká můj kamarád z bitcoinové komunity, ekonom Dominik Stroukal.
Bitcoin byl od počátku koncipován jako určitá „měna vzdoru“, internetové platidlo naprosto odstřižené od dosavadního finančního systému pod taktovkou centrálních bank – nakolik se mu to daří nebo opravdu podaří, je zatím předmětem zkoumání v současném praktickém nasazení do reálného života.
Často můžeme slyšet pojem těžba bitcoinu, co si pod tím mohu představit?
Aby byly všechny transakce probíhající v bitcoinové síti platné, je potřeba, aby byly důvěryhodným a nezměnitelným způsobem zapsané a uchované. Jednou z hlavních součástí tohoto procesu je těžba a těžaři. Jejich hlavním úkolem je, aby z probíhajících transakcí sestavili tzv. bloky, ve kterých jsou uloženy transakce za nějaké časové období (průměrně je to 10 minut). Aby mohli těžaři takový blok sestavit, musí nejdřív uhodnout matematickou hádanku, která je velmi obtížná na výpočet a čím větší má těžař výpočetní sílu (dnes jsou k tomu využívány speciální stroje s tzv. ASIC čipy), tím větší má šanci, že bude první v soutěži, kde může v těch 10 průměrných minutách uspět jen jeden.
Vítěz získává jak právo zapsat všechny transakce, jejichž správnost je kromě toho ověřována globální sítí decentralizovaných a nezávislých uživatelů, tak odměnu – v současné době je to 6 a ¼ bitcoinu za „vytěžený blok“ – tato odměna je zároveň jediným způsobem, jak jsou bitcoiny uvolňovány do oběhu. Je to vlastně forma emise. Tomuto procesu se říká také Proof of Work – je to důkaz toho, že „těžař“ (v dnešní době to nejsou jednotlivci, ale spíše velká těžařská uskupení, tzv. pooly) vykonal práci a spotřeboval k tomu energii, za kterou zaplatil a dostal za to odměnu.
Zaslechl jsem, že těžba bitcoinů může znamenat energetickou hrozbu, protože počítače používané „minery“ spotřebují mnoho elektřiny a pokud se naplní sny podporovatelů bitcoinu a měna bude široce využívána v obchodě, spotřeba energie pro výrobu bitcoinů dramaticky naroste. Co si o tom myslíte?
Toto úzce souvisí s předcházející otázkou. Právě náročnost těžby, pokud se týká nároků a nákladů jak na elektrickou energii, tak na pořízení hardwaru, je zárukou bezpečnosti a nezměnitelnosti transakcí, které jsou v bitcoinové síti zapisovány do blockchainu – v podstatě decentralizovaně distribuované databázi, zjednodušeně řečeno do veřejné účetní knihy, ve které je zapsáno vše od počátku bitcoinu.
Pokud by někdo chtěl údaje v této účetní knize změnit, musel by disponovat větší než 51% výpočetní silou, než jakou mají všichni těžaři dohromady. Musel by zkrátka vše „přepočítat“ a zapsat jinak – a čím víc by šel do historie, tolikrát víc by potřeboval hardwaru a spotřebované energie. Prakticky je tak zaručeno, že decentralizovaný zápis nelze změnit. Stojí to za spotřebovanou energii? Často opakované argumenty, že roční těžba bitcoinu spotřebuje stejně energie jako např. Argentina, se mi zdají liché a manipulativní. Zkusme někdy spočítat, kolik stojí ročně „obsluha“ běžně používaných peněz – provoz bank, jejich energetické náklady, náklady na práci zaměstnanců, provoz poboček, bankomatů, přenosu a evidence transakcí atd. To jsou nepoměřitelná čísla.
Karel FillnerFoto: Archiv Karel Fillner
Víte, že např. provoz Youtube má násobně větší uhlíkovou stopu než Bitcoin? A vadí to někomu? Co je v tomto případě důležitější – zábava na internetu, nebo obsluha a zajištění bezpečnosti celosvětově využívané platební sítě? Jak si vysvětlit, že např. spotřeba energie na provoz vánoční výzdoby – světýlek na domech je jen v USA větší než celoroční spotřeba Salvadoru, nebo Etiopie?
Větší využívání bitcoinové sítě neznamená samo o sobě větší spotřebu energie, není to tak, že by se dal vztáhnout počet transakcí ke spotřebě. Celou bitcoinovou síť by mohl bez problémů obsloužit a všechny transakce zapsat klidně i jediný počítač na světě, se spotřebou žárovky. Z výše zmíněných důvodů by se dal tento jediný počítač ale jednoduše přehlasovat větší výpočetní silou – a právě to je důvod, proč je celý systém navržen tak, aby byli „těžaři“ motivováni k nákupu efektivního hardwaru a utrácení za elektřinu, čím silnější je tato motivace (souvisí s cenou BTC), tím je síť bezpečnější. Energetická náročnost těžby bitcoinu není problémem, nebo chybou, je to záměrně vytvořená vlastnost. Mimochodem, těžaři si elektrickou energii kupují na trhu a zaplatí za ni stejně jako miliarda lidí, co se na svých televizích každoročně dívá na finále amerického Superbowlu, nebo ti, co si ověsí dům vánočními girlandami. Vidíte v tom nějaký rozdíl?
Nyní mě tedy napadá otázka, zda je lepší bitcoiny nakoupit, nebo vytěžit?
Jednoznačně nakoupit, jednotlivec dnes nemá šanci konkurovat velkým těžebním společnostem, pokud jde o nároky na hardware, spotřebu energie a její cenu.
Kdy je nejlepší měnu nakoupit?
Na otázku „kdy“ není tak jednoduché odpovědět. Můžete zkoušet vychytat nejlepší cenu a počkat si na nějakou korekci, propad ceny, ale to se vám také nemusí nikdy povést a nedočkáte se. Pokud bych měl poradit začátečníkům, doporučuji pravidelné nákupy, ideálně např. každý měsíc ve stejnou dobu a za stejnou částku, jako formu spoření. Jedná se vlastně o průměrování ceny, je to metoda DCA (Dollar Cost Averaging). Nehledáte nejlepší cenu, ona si najde vás. Když je v době nákupu cena bitcoinu dole, nakoupíte za stejnou částku víc bitcoinů. Když cena stoupá, jde nahoru i celková hodnota vaší dosavadní investice. Není to nic nového, podobně se investuje i do akcií, zlata apod.
Stane se z bitcoinu někdy opravdu světově relevantní měna?
Velmi pravděpodobně ano. Jen vám nikdo neřekne, jestli to bude za 5 let, nebo za 20. A jestli to bude měna hlavní, nebo alternativní ke klasickým fiat měnám. V každém případě je bitcoin na dobré cestě, aby byl brán opravdu vážně. Klíčem je především masová adopce, jak pokud jde o roli uchovatele hodnoty, tak o reálné používání.
Co vše si dnes můžeme za bitcoin reálně pořídit?
Na světě přibývá obchodů a služeb, kde lze zaplatit bitcoinem, řádově jde o již o stovky tisíc míst, nejen pokud jde o kamenné prodejny, jsou tu e-shopy, platební brány, pokladní aplikace, atd. U nás je dobrým příkladem Alza, nebo platební brána Gopay, která příjem bitcoinu umožňuje a instalovat si ji může každý obchodník, který prodává po internetu. Kromě toho jsou čím dál rozšířenější bitcoinové platební karty, které fungují jako běžné Visa nebo Mastercard karty, ale jejich vydavatelé vám umožní vést účet v kryptoměně, ze které je možné prostřednictvím karty zaplatit cokoliv, jako byste měl platební kartu vedenou bankou. Já osobně tuto službu (např. karta Wirex, nebo Binance) využívám již řadu let.
Důležité je, že obchodníci, kteří přijímají bitcoin, vůbec nemusí řešit rozdíly v kurzech a volatilitu. V drtivé většině za ně tato kurzová rizika vypořádávají platební brány, které jsou napojeny na kryptoměnové burzy a obchodník za své zboží dostává peníze přesně v té hodnotě, jako kdyby je prodával za koruny, eura apod.
Za co se bitcoiny dnes utrácejí ze všeho nejvíc?
V úplných počátcích bitcoinu platilo, že se daly utratit tam, kde jste z mnoha důvodů nechtěli použít běžná platidla a platební karty, spojené s vaším jménem – darknet, internetová casina, adult weby apod. To je ale opravdu dávná minulost – bitcoin není v žádném případě 100% anonymní, všechny transakce jsou navěky uchované a existuje dost nástrojů, aby se daly dosledovat. Bitcoin je dnes používán naprosto univerzálně jako internetové platidlo a nevím, jestli se dá říct, za co je utrácen nejvíc.
Existují vlastně jen dvě hlavní skupiny uživatelů – jedna bitcoiny používá jako uchovatele hodnoty a řídí se podle tzv. Greshamova pravidla, kdy první utrácíte to, co považujete za méně hodnotné, čeho se chcete zbavit (např. inflačních dolarů, eur a korun). Druhá skupina toto pravidlo sice zná, ale část bitcoinů používá, protože to považuje za správné pro budoucí adopci – k těm patřím i já a snažím se bitcoiny nebo jejich ekvivalentem v bitcoinových platebních kartách platit všude, kde se dá.
Jak jsou Češi v „dolování“ či placení bitcoiny aktivní? Není to stále jen zábava několika málo nadšenců?
Češi patří mezi nejaktivnější a nejrespektovanější bitcoinové komunity na světě. Nejde ani tak o těžbu, ta z mnoha důvodů probíhá v úplně jiných lokalitách, kde je např. kvůli ceně elektřiny nejvýhodnější. Ale Češi jsou především inovátoři – a ne náhodou pochází velká část užitečných služeb a produktů právě od nás.
Hardwarová peněženka Trezor firmy Satoshi Labs je naprosto nejrozšířenějším nástrojem bezpečného uchování bitcoinů na světě. Výrobce bitcoinových bankomatů General Bytes je v počtu vyrobených a instalovaných ATM druhý na světě. Slush pool je historicky prvním bitcoinovým těžařským poolem na světě, jeho zakladatel Marek Palatinus je doslova vynálezce tohoto systému těžby. Koncept Paralelní Polis je prakticky jediným na světě, kde neplatí vůbec žádná běžná měna. Platby za kávu, nájem coworkingu a cokoliv dalšího, probíhá pouze v kryptoměně, včetně platby za vstupenky na každoroční Hackers Congress s mezinárodní účastí stovek hostů. A tak by se dalo dlouho pokračovat.
Bitcoin už dnes rozhodně není jen zábava geeků a nadšenců. Ostatně, svědčí o tom i nedávná investice Elona Muska, jehož Tesla si „do zásoby“ nakoupila bitcoiny za 1,5 miliardy dolarů. A např. bitcoinový investiční fond Grayscale má na svém kontě víc než 650 tisíc bitcoinů v hodnotě 31 miliard dolarů – předpokládám, že tito lidé vědí, co dělají.
Bitcoiny se dnes dají využít k platbě na mnoha místech na světě, ale i v ČeskuFoto: iStock.com
Jak moc kryptoměna bitcoin změnila zavedené pořádky?
Bitcoin rozhodně přispěl k tomu, aby si lidé uvědomili, jakou ne/hodnotu mají státem a centrálními bankami spravované peníze. Pomáhá všude tam, kde je potřeba obejít, nebo lépe řečeno nevyužívat centralizované finanční produkty a služby. V době, kdy je čím dál víc omezováno přijímání plateb v hotovosti, je to jednoduše použitelná forma digitální hotovosti, kdy k jejímu používání nepotřebujete žádné prostředníky. S bitcoinovou peněženkou – jako aplikací v mobilu, jste svou vlastní bankou, kde si můžete zřídit libovolný počet bankovních účtů. Ten výčet by mohl být mnohem širší, ale vše směřuje k tomu, že díky používání bitcoinu získáváte kontrolu nad svými finančními prostředky a je to jeden ze způsobů, jak si udržet nejen digitální svobodu.
Na světě např. existuje několik miliard lidí, kteří nemají přístup k běžným bankovním službám, nemají bankovní účet. Ale velká část z nich používá mobily. Aplikace bitcoinové peněženky je, jak již bylo řečeno, vlastně privátní bankou s mnoha účty – a toho lze velmi efektivně využít v přímých platbách mezi lidmi, i bez bank. Tzv. P2P – peer to peer, přímé využití od uživatele k uživateli, je v tomto naprosto zásadní. Bitcoinovou platbu vám na rozdíl od běžné platby nikdo nemůže zakázat, zrušit, vrátit, bitcoiny vám nikdo nemůže vzít, exekučně zabavit, pokud z vás tedy nevymlátí heslo k peněžence, ale to už jsme na jiném hřišti…
Nejlepší na tom je, že díky vlastnostem bitcoinu je a bude jeho využití čím dál větší, i samotný bitcoin jako platidlo je vlastně jen jednou z možných aplikací na bitcoinové síti, ale to by bylo na samostatný rozhovor.
Kromě bitcoinu existují i další méně známé virtuální měny. Co stojí za boomem těchto virtuálních měn?
Bitcoin má od začátku otevřený zdrojový kód, je to open source projekt. To umožnilo a inspirovalo spoustu lidí k vymýšlení projektů, které byly na začátku buď jen obměněním a doplněním Bitcoinu v některých jeho vlastnostech (např. rychlost, kapacita, anonymita apod.), nebo k vymýšlení projektů, které nějakým způsobem uplatňují typické vlastnosti kryptoměn – decentralizaci, digitální vzácnost, nezměnitelnost zápisů v databázi apod.
Pravda je, že z těch tisíců tzv. altcoinů (alternativních kryptoměn) je reálně využívaných jen pár, obchodovatelných na burzách jsou jich stovky, ale velká část na čistě spekulativní bázi. Je to hodně široká otázka a nejde na ni odpovědět v pouhých pár větách. Ukazuje se, že většina napodobitelů bitcoinu je postupně odkládána na smetiště dějin, já sám ale nepatřím mezi ortodoxní bitcoin maximalisty, kteří nic jiného než bitcoin neuznávají a nepotřebují.
Pár projektů je koncipováno velmi zajímavě a má podle mého názoru své využití. V poslední době nastal boom tzv. DeFi projektů se zaměřením na decentralizované finance. V zásadě jde o projekty, kde si můžete pomocí kryptoměn zajistit např. půjčku, zajištění majetku, pojištění, spoření, nebo třeba sázku – a to vše na platformách bez prostředníků, kde vymahatelnost a fungování zajišťují tzv. chytré kontrakty, smart contracts. Je to velmi mladé, v mých očích stále dost rizikové odvětví, které dokáže vyprodukovat spoustu užitečných aplikací, ale i spoustu možných chyb, které mohou nezkušené uživatele připravit o peníze.
A popravdě je to také dnes nejrychleji se rozvíjející odvětví, ve kterém je těžké analyzovat a odhadnout, který z projektů bude mít největší úspěch a který propadne mezi konkurencí. V každém případě stojí za pozornost a budoucnost ukáže, nakolik budou DeFi projekty životaschopné.
V čem je bitcoin lepší než tyto ostatní kryptoměny?
Bitcoin má jednak výhodu „prvního hráče“, ale hlavně největší síťový efekt, nejsilnější a nejbezpečnější decentralizovanou výpočetní sílu k zajištění vlastní bezpečnosti, nejrozšířenější infrastrukturu (bitcoinové peněženky, bankomaty, burzy, směnárny atd.) a stojí za ním také ti nejzkušenější a nejchytřejší mozky – bitcoinoví vývojáři. Bitcoin je díky tomu dnes nejjistějším a nejbezpečnějším projektem s prakticky nenapadnutelnou strukturou – a o to jde v případě uchování hodnoty a platebních schopností především.
Nejde o cenu, ani o tržní kapitalizaci. Nejde ani o počet aplikací nebo služeb, které můžete s bitcoinem spojit. Jde o způsob, jakým je zajištěna decentralizovaná shoda na zápisu transakcí s praktickou nezfalšovatelností čehokoliv, co na této platformě probíhá. Takovou sílu žádná jiná kryptoměna ani teď (a s velkou mírou pravděpodobnosti ani do budoucna) nabídnout nemůže. A to říkám i s vědomím toho, že je v očích mnoha odpůrců bitcoin pomalejší, energeticky náročnější a méně škálovatelný než mnoho jiných kryptoměn. Jak už jsem jednou zmínil, nepatřím mezi fanatické bitcoin maximalisty, ale jedinečnost bitcoinu v těchto vlastnostech a využití určitě nepopírám.
Takže do budoucna to s bitcoinem vypadá opravdu dobře?
Bitcoin je podle mě už dnes nezastavitelný. Netroufám si tvrdit, že v dohledné době zcela nahradí běžně používané peníze, ale má na to, aby se stal jejich důstojnou alternativou a jeho další vývoj si netroufám odhadnout. Je to velmi mladý projekt, který si ale za těch 12 let existence prošel mnoha problémy, které ho ve skutečnosti vždy spíš posílily, než aby byl sražen k zemi.
Jeho využití a uznání stále a v podstatě exponenciálně narůstá, což jde ruku v ruce i s jeho cenou. Ta sice není v samotném fungování bitcoinu rozhodující, ale o lecčems to vypovídá. Já osobně bych byl velmi rád, kdyby se v budoucnu stal bitcoin samostaně účtovatelnou jednotkou, aby pro nás bylo přirozené v bitcoinu počítat cenu zboží a služeb a aby bylo jeho používání naprosto běžnou věcí. Bude to za dva, tři, nebo 10 let? Těžko říct, ale bitcoin k tomu směřuje.
Co bitcoin znamená pro vás? Na svých stránkách máte napsáno, že objevujete stále více možností spojených s rozvojem infrastruktury bitcoinu a dalších kryptoměn? Co si pod tím mohu představit?
Bitcoin a i ostatní kryptoměny jsou fenoménem, který ke svému rozvoji potřebuje infrastrukturu. Burzy, směnárny, platební brány, bankomaty, aplikace, decentralizované služby, těžbu, informační weby, edukační portály, jsou to desítky a stovky projektů, které se buď rozvíjejí, nebo budou teprve vymyšleny. Pro mě je současná situace na úrovni prvních let fungování internetu – a u toho chci být. Sám jsem součástí několika takových projektů, ať už investičně, nebo v roli konzultanta, poradce apod. Posledních 7 let se vlastně ničím jiným než světem bitcoinu a kryptoměn nezabývám, stěžejní je pro mě portál btctip.cz, který jsem v r. 2014 založil a snažím se na něm přispět k edukaci začátečníků a všech zájemců o informace spojené s bitcoinem a kryptoměnami.
Díky bitcoinu jsem za posledních 7 let potkal řádově víc chytrých a zajímavých lidí, než za celý dosavadní život, a to je jedna z věcí, za které jsem vděčný a je to pro mě víc než současná cena bitcoinu, která přesáhla hranici 50 tisíc dolarů, o které se nám před pár lety nezdálo ani v nejdivočejších snech.
