Rebelové jsou sexy, ale historie ukazuje, jak snadné je přidat se na špatnou stranu a skončit jako hlupák
Vzdor, který přinesl vavříny
Úspěšným příkladem revolty může být polská Solidarita. Nezávislé odbory, které si v roce 1980 založili dělníci z gdaňských loděnic, nakonec přispěly k pádu komunismu v Polsku. Solidarita pokračovala v podzemních aktivitách, přestože měla po většinu 80. let zakázanou činnost. Když jeden z jejích zakladatelů, elektrikář Lech Walesa, v půlce osmdesátek tiskl s chlapama po šichtě ilegální noviny, jistě mu doma říkali: „Mysli na děti!“ Nenechal se odradit a všechno dopadlo tak, že v roce 1990 přihlížel celý národ jmenování Walesy do prezidentského úřadu.
Pokusy, které nedopadly
V prosinci 2010 se na protest proti nesnesitelné policejní šikaně upálil tuniský prodavač zeleniny. Tento šokující akt nesouhlasu přerost v obrovský oheň, který se přehnal přes řadu arabských zemí. Výsledek Arabského jara je však rozpačitý. Do některých míst se vrátily diktátorské režimy, jinde dosud probíhá válka. Nějakou dobu to vypadalo, že alespoň samotnému Tunisu přinese sebevražda Muhammada Buazízího nějaký pokrok. Jenže deset let po Arabském jaru jsou v těchto dnech Tunisané opět v ulicích a skandují hesla proti režimu a policejnímu násilí…
Do ztracena tak nějak vymizelo i hnutí Occupy, inspirované právě i Arabským jarem a událostmi na egyptském náměstí Tahrír. V září 2011 začaly protesty proti ekonomické nerovnosti v parku nedaleko Wall Street. Z New Yorku se akce Occupy rozšířily do dalších desítek zemí světa, zejména v Evropě. Lidé na svých vládách žádali konec sociální a ekonomické nerovnosti, korupce a prorůstání korporací se státem. Na náměstích se kempovalo, společně vařilo, řečnilo, zpívalo. V listopadu 2011 newyorská policie vyklidila park u Wall Street a postupně se celé globální hnutí propadlo do zapomnění.
Životu nebezpečná revolta
Člověk si musí své vůdce pro vzpouru proti společnosti dobře vybírat. V roce 1978 v Guyaně magor Jim Jones přinutil k sebevraždě devět stovek příslušníků své sekty Chrám lidu. Předtím své následovníky týral, sexuálně zneužíval a bránil jim sektu opustit. Dokonce zavraždil kongresmana, který se přijel do guyanské džungle přesvědčit, zda se americkým občanům v sektě vede dobře. Na audionahrávce sebevraždy šílený vůdce říká: „Nespáchali jsme sebevraždu, spáchali jsme akt revoluční sebevraždy na protest proti nehumánnímu světu.“ Těch pár šťastlivců, jimž se podařilo uprchnout, zatímco Jones do ostatních ládoval kyanid a valium rozpuštěné v limonádě Kool-Aid, to asi vidělo jinak.
Ne že by se lidé poučili. Devadesátá léta byla érou hromadných sebevražd zfanatizovaných členů sekt. Nebyli spokojení se společností, v níž žili, a nechali se ošálit vůdci, kteří jim slibovali lepší svět nebo třeba přenos na hvězdu Sirius.
Pozor na ulhané politiky
Revolta proti Evropské unii v podobě referenda o brexitu se poněkud zvrhla v Británii. Odchod z EU byl odhlasován těsnou většinou 58 %, a to na základě lživých informací šířených v čele s politikem Nigelem Faragem a za vydatné pomoci nechvalně proslulé agentury pro sociální média Cambridge Analytica (stejně kontroverzně zasáhla i do amerických voleb v roce 2016, které vyhrál Trump). Symbolem kampaně za Brexit plné vymyšlených lží je červený double-decker se sloganem, že každý týden členství v EU stojí Brity 350 miliónu liber. Lidé, kteří se nechali naverbovat k tomu, aby svým hlasem vysvobodili Británii z područí EU, skočili na špek manipulantům. Například Farage pak už nechtěl mít s přípravami brexitu nic společného a vyklidil politické pole.
V současné chvíli podporovatelé brexitu vidí důsledky, o kterých probrexitoví politici nikdy nemluvili: firmy bojují s nárůstem byrokracie, začala výstavba celnic, stěhování skladů na kontinent, ryby a plody moře hnijí kvůli zdlouhavým celním kontrolám, finanční obchody se přesunuly do Amsterdamu a New Yorku… a hlavně nám zavřeli potraviny v Marks&Spencer!
Zdroj: Giphy
Celý národ v chaosu
Pod označením Q začal kdosi v roce 2017 psát příspěvky na internetové fórum 4chan. Oznamoval, že prezidentská kandidátka Hillary Clinton bude zatčená a půjde pykat za své satanské skutky. Sebevědomý tón příspěvků vytvářel dojem, že tajemný Q musí být insider z bezpečnostních složek. K revoltě proti tzv. deep state, který tvoří spletité sítě demokratů zneužívajících své konexe a děti, se postupně nechalo strhnout obrovské množství lidí. Očekávají příchod Nového řádu pod vedením Donalda Trumpa. Ten dost možná přišel ke QAnonu jako slepý k houslím, ale nerozpakoval se ho využívat ve svůj prospěch. Nejspíš se mu i líbilo, když stoupenci Q v jeho projevech hledali tajné vzkazy, které k nim měl vysílat pomocí morseovky. Způsob, jímž Trump poslal dav vyrabovat sídlo Kongresu, je pěkným příkladem toho, jak se původně nejspíš dobře míněná revolta zvrhne v něco šíleného.
QAnon vnímá pozitivně 30 % lidí považujících se za republikány, ukázal lednový průzkum YouGov. Jejich počet dramaticky narostl během druhé poloviny loňského roku. Po útoku na Kapitol 6. ledna řada médií odstranila zmínky o QAnonu ze svého obsahu, např. Twitter smazal přes 70 tisíc účtů podporovatelů QAnonu. Snad tato horečka, jíž podlehly statisíce lidí, s odchodem Trumpa z politické scény skončí. I když zfanatizovaní stoupenci se nevzdají tak snadno. Když nevyšlo proroctví, že Joe Biden a jeho lidé budou zatčeni při inauguraci a v zemi nastane celonárodní výpadek elektřiny, nenechali se zviklat – ve facebookových skupinách vyznávajících QAnon se okamžitě začalo mluvit o novém datu, a to 4. březnu 2021.
Chcípl pes i rozum
Příkladem nepovedené revolty z naší země by mohly být protestní akce iniciativ Chcípl pes, Jsme lidi, nás nevypnete apod. Účastní se jich lidé, kteří jsou kvůli koronaviru opravdu v osobní tísni. Přišli o práci, o podnikání, cítí se zrazeni vládou, nezbývají jim síly pokračovat. Jejich účast je v mnoha ohledech pochopitelná.
Bohužel na těchto akcích řeční například dezinformační aktivistka Jana Peterková nebo poslanec Lubomír Volný, který se proslavil fyzickým útokem v parlamentu a větou neotřelé syntaxe „Jestli tady pudeš, dostaneš flákanec“. Lidé revoltující proti neúspěšným pokusům vlády vyřešit covidovou krizi jsou zneužiti osobami s vlastními politickými zájmy, navíc špatné jméno těmto akcím dělá i násilí ze strany fotbalových fanoušků. Ideální by bylo, kdyby vláda podpůrnými opatřeními podržela lidi v zoufalé ekonomické situaci, a tím je extrémistům sebrala z udice. Jak se to povedlo, uvidíme při podzimních volbách.
