Matrikářka Lucie Silovská: „Registrovaná partnerství mě baví. Vždy jsem překvapena z toho, jak si stejnopohlavní páry svůj den vyšperkují“

Jak dlouho už se registrování partnerů věnujete?

Registrovaná partnerství v České republice začala platit v roce 2006. Já osobně vedu tuto agendu od roku 2008.

Více v Galerii

Zdroje: Juan Calderón

Pokud se nepletu, máte na starosti registrovaná partnerství pro celou Prahu?

Říkáte to správně. Registrovaná partnerství se uzavírají na krajské úrovni a jelikož je Hlavní město Praha zároveň i krajem, mám na starosti celé město. Dříve to bylo tak, že v Praze mohli uzavírat partnerství pouze partneři nebo partnerky, u kterých alespoň jeden z nich měl/a trvalý pobyt v Praze. Pokud chtěli registrované partnerství uzavřít v Praze páry bez trvalého pobytu, musel příslušný matriční úřad vydat povolení, což s sebou neslo náklady 1000 Kč. Toto se však v zákoně změnilo a nyní je možné registrované partnerství uzavírat nezávisle na bydlišti. V Praze tak nyní uzavíráme partnerství pro celou republiku a ze statistik je zřejmé, že jich z celé České republiky máme nejvíce.

Asi nemá moc smysl ptát se proč…

Je to určitě kvůli symbolice a atmosféře hlavního města, ale hlavně i kvůli tomu, že se zde přijdou registrovat partneři/partnerky takzvaně „utajeně“. Praha je v tomto směru přece jen otevřenější.

Vzhledem k tomu, že pravidelně registrujete páry stejného pohlaví, musíte tomu být pravděpodobně otevřená?

Ano, myslím, že jsem. Tato práce mě opravdu baví.  Troufám si říct, že s jakoukoliv zaujatostí proti homosexuálům se tato práce nedá vykonávat a také si troufám říci, že na matrice Prahy 1 jsme všichni profesionálové.  

Statistika registrovaných párů na území Hlavního města Praha:

2006: 81 párů, muži 65, ženy 16

2007: 79 párů, muži 55, ženy 24

2008: 74 párů, muži 60, ženy 14

2009: 68 párů, muži 53, ženy 15

2010: 62 párů, muži 49, ženy 13

2011: 49 párů, muži 34, ženy 15

2012: 59 párů, muži 46, ženy 13

2013: 66 párů, muži 43, ženy 23

2014: 75 párů, muži 57, ženy 18

2015: 91 párů, muži 62, ženy 29

2016: 94 párů, muži 64, ženy 22

2017: 100 párů, muži 64, ženy 36

2018: 90 párů, muži 58, ženy 32

2019: 100 párů, muži 62, ženy 38     

2020: 81 párů, muži 49, ženy 32

Jaký to byl pocit, když před vámi předstoupili dva muži nebo dvě ženy úplně poprvé?

Přiznám se, že vůbec netuším, kdo byl první a jak jsem na to reagovala. Mám tuto práci velmi ráda a nerozlišuji, zda jde o manželství nebo partnerství. Opravdu si nevzpomenu na konkrétní případ.

Ale musím říct, že spolupracovat s homosexuály je fakt skvělé. Za celou tu dobu, co tuto práci vykonávám jsem se do nějakého menšího konfliktu dostala jen dvakrát. V obou případech to bylo zřejmé hned od začátku, kdy k nám na matriku mladé páry přišly. Měly potřebu hádek a konfliktů, ale s tímto se setkáváme občas i u snoubenců. Jak jsem již zmínila, musíme být profesionálky a každou situaci vždy zvládnout „bez ztráty kytičky“.

Ale jinak je ta spolupráce naprosto úžasná a je to úplně jiná práce než s heterosexuálními páry.

V čem konkrétně je to jiné?

Řekla bych, že gayové ženám hodně rozumí. Opravdu musím říct, že se z 99 % setkávám se skvěle naladěnými páry a přijde mi, že všemu naprosto rozumí, jsou vstřícní a nemají s ničím problém. Nejsou neurvalí, když jim řeknu vysvětlím problematiku s doklady.

U manželství vnímáme, že je potřeba předkládat mnohem více dokladů, a to se pochopitelně párům-snoubencům nelíbí. Nicméně zákon je zákon a ten musíme všichni dodržovat.

Řekla bych, že spolupráce s gay páry je uvolněnější a bezproblémová. Není to tak, že by páry přišly a řekly, že chtějí partnerství tehdy a tehdy a vy mi to zařiďte…

Jsou samozřejmě páry, které si přejí konkrétní datum a pokud je to v našich silách, snažíme se jim vyhovět, ale u manželství s námi občas komunikují stylem, že jim nebudeme diktovat, kdy se budou brát. Je však nutné počítat s tím, že Praha 1 je výjimečná a jsme většinou maximálně vytížení. Nicméně když to jde, snažíme se přizpůsobit a nevadí nám cestovat po celé Praze.

Tohle platí i pro registrovaná partnerství?

Přesně tak. Po Praze můžeme vyjet kamkoliv. Když nás nějaký pár poprosí, že má registrované partnerství někde na zámečku nebo v restauraci, můžeme tam dorazit. Navíc pro registrovaná partnerství není stanoven další správní poplatek. Ať už se jedná o místo na úřadě v kanceláři nebo na Staroměstské radnici nebo na jiném vhodném místě. Musím říci, že partneři i partnerky jsou velmi ochotní a když se jedná o místo, kam je náročné se dopravit, většinou nás nějakým způsobem přiblíží k MHD.

Dá se se říct, že téměř nic není nemožné a snažíme se, aby na uzavření partnerství měli hezkou vzpomínku, protože je to v tom nejlepším případě jen jednou za život a pokud je to v našich silách a můžeme vše skloubit s naším harmonogramem, většinou se snažíme vyjít vstříc. Samozřejmě někdy musíme i odmítnout, protože se stane, že trvají na termínu, který už je definitivně plný.

Proslov matrikářky k registrovanému partnerství dvou mužů:

Milí partneři,

Dnes prožíváte výjimečný okamžik Vašeho života.

Rozhodli jste se spojit svůj život do svazku partnerského a vykročit na společnou cestu. Od dnešního dne budete na všechno dva. Jeden druhému svěřujete své naděje a životní štěstí. Jen na Vás bude záležet, jaký ten život bude!

Věřím, že oba vstupujete do partnerství plni krásných předsevzetí a přání. Přišli jste sem jako dva muži, každý se svými ideály a sny o budoucím životě, a odcházet budete jako partneři, kteří mají ve svých rukou splnění všech svých snů a představ, jenž mohou uskutečnit společně jeden pro druhého.

Láska je přání něco dávat nikoli dostávat. Radost a spokojenost Vašeho partnerství je plně závislá na tom, jak spolu dokážete čestně jednat, vážit si jeden druhého, být ohleduplní, tolerantní a to nejen k sobě, ale i ke všem těm, které k Vám život připoutal a v budoucnu ještě připoutá.

V každém životě se střídají dny radostné, úspěšné a šťastné s těmi docela obyčejnými.

Pak přicházejí i dny takové, které doprovází neúspěch a někdy i bolest. Tehdy určitě nejvíce oceníte skutečnost, že jste dva, protože je velká pravda, že ve dvou je radost větší a bolest menší.

Při svém putování životem nikdy nezapomínejte na své blízké a hlavně ani jeden na druhého.

V budoucnu určitě přijdou i chvíle, kdy bude potřeba velké dávky tolerance a pochopení. Bude důležité, abyste byli jeden druhému oporou a tím nejlepším přítelem.

Tento dnešní obřad je pouhým úředním aktem, to opravdové a krásné musíte dát svému partnerství pouze Vy sami!

Přeji Vám, aby Váš společný život byl plný lásky, pochopení, vzájemné úcty, se smyslem pro vše krásné, co život přináší.

Prožijte spolu krásný a spokojený život.

Byla byste pro, aby se zavedlo manželství stejnopohlavních párů?

Omlouvám se, ale k této otázce bych se nerada vyjadřovala. Jako zaměstnankyně úřadu musím vystupovat vždy nestranně. Jediné, co bych k této otázce mohla říct je doporučení, že veškerá přání, trápení či názory by měly stejnopohlavní páry sdělovat Ministerstvu vnitra, jako předkladateli zákona. Vím, že Ministerstvo vnitra všechny podněty vítá.

Jaká jsou z vaší zkušenosti nejčastější trápení stejnopohlavních párů?

Kromě dětí je to například změna příjmení, kdy u registrovaného partnerství nemohou v souvislosti s uzavřením partnerství převzít příjmení partnera či partnerky. Změnu příjmení na společné pak musí řešit jako samostatnou žádost ve správním řízení na matrice podle svého trvalého pobytu. Tato žádost je pak zatížena správním poplatkem ve výši 1000,- Kč. Toto jsou asi dvě největší trápení, která slýcháme.

Máte nějaké zajímavé zážitky z uzavírání partnerství? Co vás například překvapilo a zarazilo na svatbách stejnopohlavních páru?

Zážitků mám určitě spoustu, ale rozhodně je nemohu specifikovat nějak detailně, protože jsem vázána mlčenlivostí. Registrovala jsem spoustu známých osobností a zažila jsem opravdu nádherná partnerství. Vzpomínám například na nádherné partnerství na Žižkově, nebo také na lodi, kde bylo až 250 lidí. V tom okamžiku se mi dost roztřepala kolena. Ale vůbec nejvíc ve stresu jsem byla, když jsem registrovala v jednom divadle, kde bylo zhruba 100 lidí a jedna známá osobnost vedle druhé. Měla jsem v ten okamžik obrovskou trému. Moc mě také těší, že se spoustou párů jsme dosud v kontaktu.

To znamená, že mezi vámi vznikl nějaký kamarádský vztah?

Ano. Já například nepoužívám sociální sítě jako Instagram apod., ale moje dcera ano. Před pár lety jsem registrovala dvě známé osobnosti a k příležitosti jejich výročí sdíleli nějaké vzpomínky právě na Instagramu a moc hezky se zmiňovali o matrice. Zahřálo mě to na srdci, protože je pravda, že dnes vás jako úředníka málokdo pochválí. Občas partneři pošlou přání, vzkaz, fota. V té chvíli si uvědomíte, že jim to opravdu není lhostejné a fakt mě to těší.

Matrikářka Lucie Silovská
Foto: Juan Calderón

Kde jste prozatím zažila vůbec nejpůsobivější partnerství?

Byla jsem na spoustě krásných místech. Moc hezké to bylo na Žižkově, přímo u památníku na Vítkově. Byla to pro mě asi největší srdcovka, co se páru týče, ale dorazit na samotné místo bylo docela vražedné. Nedá se tam totiž dostat jinak než pěšky a já si pamatuju, že jsem celý den chodila po svatbách a pak jsem v horkém srpnu musela vystoupat až na Vítkov. Vzpomínám si, že po výšlapu jsem se asi třicet minut vydýchávala. Ale bylo to kouzelné v tom, že se jednalo o utajené partnerství a všichni známí dorazili „jakože“ na večírek. Bylo to dojemné pro všechny.

Takže můžete říct, že v drtivé většině máte především pozitivní zážitky?

Ano, určitě. Jednou, za dlouhou dobu mám sen, že jsem na něco zapomněla, ale naštěstí je to jen sen, který se doufám nikdy nestane.

Vzpomínám si pouze na jeden zážitek. Nevěděla jsem totiž, jak mám reagovat. Nebylo to tak dávno, co jsem uzavírala partnerství dvou mužů, kdy jeden z nich byl Čech a druhý cizinec. Cizinec byl muž, který byl komplet oblečený za ženu. Naštěstí všude v dokladech měl oslovení „pán“, ale nebýt těchto dokladů, nepoznal byste to. Měla jsem trochu problém s tím, jak mám oslovovat. Bylo to dost nekomfortní.

Když se partnerství koná přímo na Staroměstské radnici, jak na to reagují kolemjdoucí? Pokud vím, páry vycházejí přímo z dveří vedle orloje, kde je vždy strašně moc lidí…

Myslím si, že ti lidé jsou většinou zaražení, protože mnoho registrovaných párů to má daleko více vyšperkované než běžné svatby. Zde bych opět zmínila především muže. Téměř každé partnerství je připravené a promyšlené do nejmenšího detailu. Většinou přijedou v nějakých hezkých starých vozech, nebo mají koně, jsou stylově oblečení a vypadá to nádherně.

Je pravda, že nemáme šanci dostat se ven a vidět, jak na ně okolí reaguje, protože za plného provozu zde máme jednu svatbu za druhou. Ale je vidět, že turisté se většinou v první chvíli zarazí a ihned poté propuknou ovace.

Vím, že především nevěsty mají docela strach, jak na ně bude okolí reagovat, když vyjdou ven, ale pak propuknou ovace a většina lidí se s nimi chce vyfotit a ve finále lze vidět, jak jim to dělá dobře. Ze začátku se toho bojí, ale pak je atmosféra pohltí.

Jak vypadá samotná domluva a organizace partnerství? Mají stejnopohlavní páry nějaká speciální přání k průběhu?

Co se týká domluvy termínu a místa konání partnerství, vše domlouváme nejprve telefonicky a následně osobně na úřadě v úřední dny a hodiny. Zde partneři/partnerky předkládají veškeré doklady a formuláře. Předběžně spolu řešíme i samotný obřad.

Velmi mě baví, že muži jsou sdílnější a sdělují nám různé zážitky. Pak víte, jak máte u obřadu jednat. Někdy se stane, že gay páry chtějí, abych přečetla jejich napsaný projev, případně že celý obřad vede někdo z jejich známých. Toto vše je možné, jen registrační větu musí ze zákona říkat matrikář.

Vše je vždy o domluvě. Někteří chtějí říkat sliby, někteří mají „jakoby“ svědky apod. Oficiálně v uzavírání partnerství svědci nefigurují, ale některé páry chtějí, aby tam někoho měly a my s tím samozřejmě nemáme problém. Nicméně nemůžeme je oslovovat jako svědky a nemůžeme je nikde zapisovat. Proto si zase někteří partneři či partnerky připravují symbolickou listinu, kde se jejich „svědci“ podepisují, ale nemá to nic společného s úřadem a je to čistě symbolika a památeční věc.

V den uzavírání partnerství chceme, aby zde byli půl hodiny předem, abychom měli klid vše probrat. Náplní naší práce je, aby páry, ať už jsou stejného pohlaví či opačného, byly spokojené. Musím říct, že i po těch letech mě tato práce stále moc baví a naplňuje.

Autor: Jan Witek