Většina z nás má o dnešním světě zbytečně špatné mínění. Podléháme klamům a nevidíme, že lidstvo je na tom čím dál lépe
Ve spěchu děláme hloupá rozhodnutí
Na Faktomluvu jsem vzpomínala hlavně vloni na jaře, kdy se začínalo mluvit o uzavírání měst nebo celých krajů do karantény. Hans Rosling měl s šířením nakažlivých chorob zkušenosti z afrických zemí. Na svých zážitcích z epidemie eboly v DR Kongo v roce 1995 ukázal, jak chybný je instinkt urgentnosti: raději udělat něco než nedělat nic.
Když se v konžském hlavním městě dozvěděli o výskytu eboly, úřady nechaly rozmístit zátarasy na silnice, aby se do města nemoc nedostala. Tím došlo k přerušení zásobovacích cest ze zemědělské oblasti, která byla hlavním zásobovatelem kasavy (manioku) pro metropoli. Její hladoví obyvatelé začali skupovat kasavu z jiné, dostupné oblasti. Ceny tam vyletěly nahoru, a zemědělci proto rozprodali celou úrodu. Sami se s rodinami živili syrovými kořeny kasavy, které zůstaly po sklizni v půdě, čímž si přivodili otravu. Hans Rosling říká: ve chvíli vzrůstající paniky je dobré zastavit se a dobře rozmyslet opatření i se všemi jeho důsledky.
Poměry ve světě se zlepšují a my o tom nevíme
Hans Rosling věnoval chybným instinktům celou knihu. Co ho k tomu vedlo? Zjistil, že i když léta vzdělával studenty medicíny a přednášel na konferencích, lidé měli stále tendenci vidět svět v černých barvách. Sestavil tedy test z 13 otázek týkajících se stavu současného světa, například: Kolik procent dívek v chudých zemích dokončí základní školu?
Testu podrobil naprosto různá publika od studentů přes politiky až po vedení nadnárodních firem. Výsledky byly tristní. Například skutečnost, že za posledních 20 let se o polovinu snížil počet lidí žijících v extrémní chudobě, správně trefilo jen 7 % dotázaných. Přitom je to skvělý výsledek a lidé by o něm měli vědět. Podobně úžasné je, že dnes jsou očkovány prakticky všechny děti po celém světě proti základním nemocem, které je dřív zabíjely. V testu však správně odpovědělo jen 13 % lidí. Ostatní jsou přesvědčeni, že k chudým lidem se očkování dodnes nedostává (teď nemluvíme o vakcíně proti covidu, to je úplně jiná kapitola).
I šimpanzi by odpovídali líp
Podle Roslinga nejsou špatné odpovědi v testu otázkou inteligence. Spíš to ukazuje, že o našem světě máme velmi, opravdu velmi špatné mínění. Kdyby nechal náhodně vybírat odpovědi šimpanze, budou mít na základě pravděpodobnosti lepší výsledky, než jakých dosáhli lidé (většina lidí měla většinu otázek špatně). Zatímco šimpanzi by měli chybné otázky vychýlené oběma směry, lidské odpovědi v tomto testu jsou vychýlené jen jedním směrem – k horší, beznadějnější realitě. Systematicky náš svět vnímáme chybně, tvrdí Rosling.
Není to ovšem tím, že bychom neměli aktuální informace nebo byli oběťmi fake news. Rosling tvrdí, že je za tím náš sklon věci dramatizovat, vidět vždy to nejhorší, přehánět atd. Přitom pozorná práce s daty a správné porozumění jejich významu by nám přineslo psychickou pohodu. Svět totiž není úplně špatné místo k narození.
Svět nejde rozdělit do pouhých dvou skupin
Jedním z důvodů, proč svět vnímáme zbytečně negativně, je instinkt propasti. Máme tendenci vše dělit na dvě části. Rozvojové země a rozvinuté země. Oni a my. Hans Rosling místo toho navrhuje novou koncepci světa založenou na čtyřech úrovních podle výše příjmu obyvatel. Ty, kdo dosud souhrnně spadali do rozvojových zemí, rozčleňuje do tří různých úrovní. Je totiž velký rozdíl, jestli máte na živobytí dva, osm nebo 32 dolarů denně.
Na úrovni extrémní chudoby dnes žije zhruba miliarda lidí. Děti místo školy sbírají dřevo a nosí vodu ze vzdáleného vrtu. V případě nemoci nejsou peníze ani na antibiotika. V chýši hoří otevřený oheň. Jakmile se rodina dostane nad 2 dolary denně, může si dovolit plynový vařič, děti chodí do školy a ze stropu visí elektrická žárovka. Tak dnes žijí asi tři miliardy lidí. V třetí úrovni má rodina nad 8 dolarů denně. Do domu vede studená voda, elektřina dovoluje zapojit i ledničku, za prací se jezdí na motorce. Nad 32 dolarů denně, ve čtvrté úrovni, už lidé mají doma i teplou vodu, mají auto a na dovolenou letí letadlem. S tímto náhledem svět hned vypadá komplexněji, a není to už jen „oni chudáci“ a „my“.
Nebojte se přelidnění Země
Instinkt rostoucí křivky nám dává mylnou představu, že křivka musí vždy lineárně růst. Takže světová populace neustále poroste, až dojde ke katastrofálnímu přelidnění. Jenže stejně jako se dítě po narození nezvětšuje pořád stejnou rychlostí a jeho růst se postupně zpomaluje, stane se to stejné i u světové populace, vysvětluje Hans Rosling.
Od 20. století počet lidí na planetě sice prudce roste, ale v roce 2100 budou na Zemi zhruba 2 miliardy dětí, což je stejné číslo jako dnes. Počet nově narozených dětí ve světě se už přestal zvyšovat, éra rychlého růstu populace začíná končit. Nyní je na Zemi 7,9 miliard obyvatel a pro rok 2100 jich experti OSN odhadují jen 11 miliard. Čím je to způsobeno? Bohatnutím nejchudších obyvatel.
S lepším ekonomickým statusem klesá porodnost
Vždycky ten argument v diskuzi někdo vysloví: poskytování lepší zdravotnické péče chudým zemím vede k tomu, že jim přežije více dětí, a tím způsobujeme přelidnění planety. Jenže to tak vůbec není, jak ukazuje Hans Rosling. Lidé v extrémní chudobě mají více dětí, protože potřebují pracovní sílu na dobývání živobytí, navíc hrozí, že část z nich v dětském věku zemře.
Jakmile se ekonomická situace zlepšuje, rodiče chtějí lépe živené a vzdělané děti. Takže si jich automaticky pořizují méně. Rodiče na úrovni příjmu 2, 3 a 4 mají dle statistik průměrně dvě děti. Rodiče na úrovni jedna (extrémní chudoba) mají průměrně 5 dětí a jedno jim zemře do věku pěti let. Čím dříve dostaneme všechny lidi z extrémní chudoby, tím dříve se zbavíme rizika přelidnění planety.
Nedejte na dojmy
Rosling ve Faktomluvě popisuje celkem deset chybných instinktů, jejichž obětí se snadno stáváme. A uvádí spoustu příkladů z vlastního života, kdy se nechal nachytat i on sám. Pokud vám tyto řádky rozstřelily dosavadní představu o světě, je to dobře. Zkuste se podívat na web Gapminder, který pokračuje v Hansově práci a vyvrací zažitou neznalost z mnoha oblastí života. A hlavně, nedejte na dojmy.
