Většina z nás má o dnešním světě zbytečně špatné mínění. Podléháme klamům a nevidíme, že lidstvo je na tom čím dál lépe
Straight friendly
Zdroj: istock.com

Většina z nás má o dnešním světě zbytečně špatné mínění. Podléháme klamům a nevidíme, že lidstvo je na tom čím dál lépe

Když vloni propukla pandemie covidu, hned mi bylo líto, že už nežije Hans Rosling. Tento švédský lékař, expert na veřejné zdraví, a především popularizátor statistiky, by byl ve svém živlu. Vždyť v knize Faktomluva zařadil právě globální pandemii mezi pět rizik, jichž bychom se měli opravdu bát. Jinak byl ve svém díle z roku 2018 velmi optimistický. Pomocí práce s daty ukázal, že svět je v mnohem lepším stavu, než si myslíme. Za naše přesvědčení, že většina lidstva se má bídně, může náš sklon k dramatičnosti a chybné instinkty, jimž podléháme.
Bohdana Rambousková Bohdana Rambousková Autor
26. 2. 2021

Ve spěchu děláme hloupá rozhodnutí

Na Faktomluvu jsem vzpomínala hlavně vloni na jaře, kdy se začínalo mluvit o uzavírání měst nebo celých krajů do karantény. Hans Rosling měl s šířením nakažlivých chorob zkušenosti z afrických zemí. Na svých zážitcích z epidemie eboly v DR Kongo v roce 1995 ukázal, jak chybný je instinkt urgentnosti: raději udělat něco než nedělat nic.

Když se v konžském hlavním městě dozvěděli o výskytu eboly, úřady nechaly rozmístit zátarasy na silnice, aby se do města nemoc nedostala. Tím došlo k přerušení zásobovacích cest ze zemědělské oblasti, která byla hlavním zásobovatelem kasavy (manioku) pro metropoli. Její hladoví obyvatelé začali skupovat kasavu z jiné, dostupné oblasti. Ceny tam vyletěly nahoru, a zemědělci proto rozprodali celou úrodu. Sami se s rodinami živili syrovými kořeny kasavy, které zůstaly po sklizni v půdě, čímž si přivodili otravu. Hans Rosling říká: ve chvíli vzrůstající paniky je dobré zastavit se a dobře rozmyslet opatření i se všemi jeho důsledky.

Poměry ve světě se zlepšují a my o tom nevíme

Hans Rosling věnoval chybným instinktům celou knihu. Co ho k tomu vedlo? Zjistil, že i když léta vzdělával studenty medicíny a přednášel na konferencích, lidé měli stále tendenci vidět svět v černých barvách. Sestavil tedy test z 13 otázek týkajících se stavu současného světa, například: Kolik procent dívek v chudých zemích dokončí základní školu?

Testu podrobil naprosto různá publika od studentů přes politiky až po vedení nadnárodních firem. Výsledky byly tristní. Například skutečnost, že za posledních 20 let se o polovinu snížil počet lidí žijících v extrémní chudobě, správně trefilo jen 7 % dotázaných. Přitom je to skvělý výsledek a lidé by o něm měli vědět. Podobně úžasné je, že dnes jsou očkovány prakticky všechny děti po celém světě proti základním nemocem, které je dřív zabíjely. V testu však správně odpovědělo jen 13 % lidí. Ostatní jsou přesvědčeni, že k chudým lidem se očkování dodnes nedostává (teď nemluvíme o vakcíně proti covidu, to je úplně jiná kapitola).

<Path> Dvacet zvířecích terapeutů: Pomůže třeba agama, krysa nebo kachna. Kteří tvorové pracují například s úzkostmi nebo s cukrovkou?Zdroj: stacker.com

I šimpanzi by odpovídali líp

Podle Roslinga nejsou špatné odpovědi v testu otázkou inteligence. Spíš to ukazuje, že o našem světě máme velmi, opravdu velmi špatné mínění. Kdyby nechal náhodně vybírat odpovědi šimpanze, budou mít na základě pravděpodobnosti lepší výsledky, než jakých dosáhli lidé (většina lidí měla většinu otázek špatně). Zatímco šimpanzi by měli chybné otázky vychýlené oběma směry, lidské odpovědi v tomto testu jsou vychýlené jen jedním směrem – k horší, beznadějnější realitě. Systematicky náš svět vnímáme chybně, tvrdí Rosling.  

Není to ovšem tím, že bychom neměli aktuální informace nebo byli oběťmi fake news. Rosling tvrdí, že je za tím náš sklon věci dramatizovat, vidět vždy to nejhorší, přehánět atd. Přitom pozorná práce s daty a správné porozumění jejich významu by nám přineslo psychickou pohodu. Svět totiž není úplně špatné místo k narození.

Svět nejde rozdělit do pouhých dvou skupin

Jedním z důvodů, proč svět vnímáme zbytečně negativně, je instinkt propasti. Máme tendenci vše dělit na dvě části. Rozvojové země a rozvinuté země. Oni a my. Hans Rosling místo toho navrhuje novou koncepci světa založenou na čtyřech úrovních podle výše příjmu obyvatel. Ty, kdo dosud souhrnně spadali do rozvojových zemí, rozčleňuje do tří různých úrovní. Je totiž velký rozdíl, jestli máte na živobytí dva, osm nebo 32 dolarů denně.

Na úrovni extrémní chudoby dnes žije zhruba miliarda lidí. Děti místo školy sbírají dřevo a nosí vodu ze vzdáleného vrtu. V případě nemoci nejsou peníze ani na antibiotika. V chýši hoří otevřený oheň. Jakmile se rodina dostane nad 2 dolary denně, může si dovolit plynový vařič, děti chodí do školy a ze stropu visí elektrická žárovka. Tak dnes žijí asi tři miliardy lidí. V třetí úrovni má rodina nad 8 dolarů denně. Do domu vede studená voda, elektřina dovoluje zapojit i ledničku, za prací se jezdí na motorce. Nad 32 dolarů denně, ve čtvrté úrovni, už lidé mají doma i teplou vodu, mají auto a na dovolenou letí letadlem. S tímto náhledem svět hned vypadá komplexněji, a není to už jen „oni chudáci“ a „my“.

Nebojte se přelidnění Země

Instinkt rostoucí křivky nám dává mylnou představu, že křivka musí vždy lineárně růst. Takže světová populace neustále poroste, až dojde ke katastrofálnímu přelidnění. Jenže stejně jako se dítě po narození nezvětšuje pořád stejnou rychlostí a jeho růst se postupně zpomaluje, stane se to stejné i u světové populace, vysvětluje Hans Rosling.

Od 20. století počet lidí na planetě sice prudce roste, ale v roce 2100 budou na Zemi zhruba 2 miliardy dětí, což je stejné číslo jako dnes. Počet nově narozených dětí ve světě se už přestal zvyšovat, éra rychlého růstu populace začíná končit. Nyní je na Zemi 7,9 miliard obyvatel a pro rok 2100 jich experti OSN odhadují jen 11 miliard. Čím je to způsobeno? Bohatnutím nejchudších obyvatel.

<Path> Ve kterém měsíci se počíná nejvíce dětí? Přibývá nás, nebo ubývá? A nač nejčastěji umíráme? Aneb statistika není nuda!Zdroj: czso.cz, BURIÁNEK, Jiří, ed. Metody a techniky sociologického výzkumu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982., redakce

S lepším ekonomickým statusem klesá porodnost

Vždycky ten argument v diskuzi někdo vysloví: poskytování lepší zdravotnické péče chudým zemím vede k tomu, že jim přežije více dětí, a tím způsobujeme přelidnění planety. Jenže to tak vůbec není, jak ukazuje Hans Rosling. Lidé v extrémní chudobě mají více dětí, protože potřebují pracovní sílu na dobývání živobytí, navíc hrozí, že část z nich v dětském věku zemře.

Jakmile se ekonomická situace zlepšuje, rodiče chtějí lépe živené a vzdělané děti. Takže si jich automaticky pořizují méně. Rodiče na úrovni příjmu 2, 3 a 4 mají dle statistik průměrně dvě děti. Rodiče na úrovni jedna (extrémní chudoba) mají průměrně 5 dětí a jedno jim zemře do věku pěti let. Čím dříve dostaneme všechny lidi z extrémní chudoby, tím dříve se zbavíme rizika přelidnění planety.

Nedejte na dojmy

Rosling ve Faktomluvě popisuje celkem deset chybných instinktů, jejichž obětí se snadno stáváme. A uvádí spoustu příkladů z vlastního života, kdy se nechal nachytat i on sám. Pokud vám tyto řádky rozstřelily dosavadní představu o světě, je to dobře. Zkuste se podívat na web Gapminder, který pokračuje v Hansově práci a vyvrací zažitou neznalost z mnoha oblastí života. A hlavně, nedejte na dojmy.

Zdroj: Bohdana Rambousková

Populární
články

Stomie dnes neznamená konec světa ani života
LIDÉ

„Od svých třiceti let mám vývod. Nejprve jsem myslel, že můj život skončil,“ vzpomíná Zdeněk. Jak jej dnes tzv. stomie omezuje?

Autor: Mirka Dobešová
Vaše dovolená nemusí být jen o vyhledávání památek, ale i neobvyklých sexuálních zážitcích
HOT!

Sexuální turistika: Spojte potěšení z cestování s prohlubováním své intimity. Které světové destinace jsou ty nejoblíbenější?

Autor: Michal Černý
Některé mučicí nástroje se dochovaly dodnes
LIDÉ

Hrozivé sexuální mučení praktikované v minulosti se týkalo především žen a gayů. Jak si naši předci představovali správné „tresty“?

Autor: Mirka Dobešová
Zažijte splynutí s oceánem na palubě Scenic Neptune II
LUXURY TRAVEL

Prožijte románových „20 000 mil pod mořem“ na vlastní kůži (a oči). Prozkoumat oceán v ponorce nemusí dnes být jen sen

Autor: Redakce
Krása Dolomit láká na idylickou glamsport dovolenou
LUXURY TRAVEL

Nový trend „glamsport“ láká na spojení aktivní dovolené s luxusem. Vyzkoušet jej můžete třeba s kolem v italských Dolomitech

Autor: Redakce
Emerald Kaia se vydá na první plavbu v dubnu 2026
LUXURY TRAVEL

Nahlédněte za oponu luxusního cestování. Jak probíhá plavba jednou z nejexkluzivnějších jachet současnosti?

Autor: Redakce
V rámci festivalu se představí i španělská primabalerína Cristina Aguilera
KULTURA

Co má společného Morava s iberoamerickou kulturou? Víc, než byste mysleli. Dokazuje to již 21. ročník festivalu Ibérica!

Autor: Redakce
Součástí vzrušení může být i dominantní postavení muže, kderý kompliment „uděluje“
HOT!

„Miliony žen“ mají v posteli úchylku, o které většina mužů ani netuší. Provazy ani důtky k tomu přitom nejsou potřeba

Autor: Martin Lyko
Mít v 90 letech svůj první veřejný coming není jednoduché, ale Kenneth Felts svůj strach překonal a změnil tím zbytek svého života
LIDÉ

V 90 letech se rozhodl pro veřejný coming out a změnil tím zbytek svého života. Příběh Kennetha Feltse inspiruje tisíce lidí po celém světě

Autor: Michal Černý
Červené víno je pro naši pleť jako elixír stáří
TĚLO & MYSL

Červené víno jako nepřítel krásné pleti. Proč víno škodí pokožce víc než pivo a co vše s ní alkohol dělá?

Autor: Redakce

E-Shop