Filip Jankovič a Karel Šlajchrt: „Přestaňte si vybírat partnery povrchním způsobem a teprve poté najdete lásku“
Pokud se nemýlím, váš vztah je docela čerstvý?
Filip: Ano, jsme spolu teprve 4 měsíce.
Kde jste se poznali?
Karel: Naše poznání bylo nejvíc romantické. Potkali jsme se na Grindru. (smích)
Filip: Což je vlastně docela náhoda, protože já jsem se přes Grindr moc nepotkával s místními lidmi. Už jen kvůli tomu, kdo jsem. Karla jsem však nikdy nikde neviděl a bavil mě jeho mužný vzhled, takže jsem si řekl, že by to mohl být materiál, se kterým by se dalo pracovat. (smích) Nakonec jsem k němu přišel…
Karel: A už neodešel… (smích)
Jak dlouho trvalo, než jste se reálně potkali? Občas člověk na seznamce někomu napíše a pak dlouho trvá, než se s ním reálně sejde…
Filip: A to já nesnáším. Nemám rád zdlouhavý proces. Jednoho dne, po párty, jsem si šel lehnout. Ještě před usnutím jsem se podíval na různé aplikace včetně Grindru a Karel mě zaujal. Říkal jsem si, že bych do toho šel. Bylo šest hodin ráno a nemohl jsem usnout a pořád jsem na něj myslel. V deset hodin jsem mu nakonec napsal, jestli je ještě vzhůru a že bych teda přijel, protože na něj pořád myslím.
Předpokládám, že oba už za sebou nějaké vztahy máte, jaké zkušenosti si z nich do vašeho vztahu odnášíte?
Filip: Každý to prožívá jinak. Pokud vím, Karel byl odjakživa vztahový typ a měl pouze dlouhodobé vztahy. Já i díky tomu, co dělám a jak jsem rozlítaný, jsem čas věnoval spíše sobě. Dnes už si také uvědomuju, že mi není 18 ani 25 let a že už bych se rád trochu více usadil. Přesně tento pocit cítím vedle Karla. Takže u mě to bylo spíše o přehodnocení některých hodnot.
Ty jsi Karle o Filipovi věděl, že je známý?
Karel: Ve chvíli, kdy ke mně Filip přijel, vůbec jsem netušil, že je to Filip Jankovič a že je nějakým způsobem známý. Pro mě to byl obyčejný týpek, který se mi líbil. Když jsem pak dojel ke kamarádce a říkám jí, že mám novou známost a ukázal jsem Filipovu fotku, ona ihned vykřikla: „Ty vole! To je Jankovič ze Superstar!“ (smích) Já jsem nic netušil.
Filip: A to bylo super. Od začátku jsem na Karlovi viděl, že vůbec nic netuší a to pro mě bylo určitě velké plus. Měl jsem čistý štít a bylo to pouze o sympatiích.
Filip Jankovič a Karel ŠlajchrtFoto: se souhlasem Juana Calderóna
Jak jste říkali, oba máte něco za sebou. V čem si myslíte, že tkví úspěch vztahu a jak najít toho pravého?
Karel: Určitě je to důvěra. A možná je to i věkem, ale je velmi důležité, že o všem mluvíme. I když se vyskytne nějaký problém, hned jej vyřešíme. Co se hledání vztahu týče, nemám s tím moc zkušeností, protože jsem měl pouze vážné a dlouhé vztahy a zatím se všemi partnery jsem se seznámil přes online seznamky.
Filip: Komunikace je určitě důležitá. Já jsem dříve dělal to, že jsem vše držel v sobě a čekal jsem, až si toho ten druhý všimne a zeptá se mě, co mi je a já mu tisíckrát řeknu, že nic, ale pak jsem přišel na to, že je to zbytečné. Proč bych měl dusit sám sebe i toho druhého? Každou věc je potřeba řešit. Nakonec třeba zjistím, že to vůbec není problém toho druhého, ale můj. Důležitý je i chtíč. Kdyby to tam nebylo, asi by to moc nefungovalo. Nám to po všech těchto stránkách až neuvěřitelně sedlo.
Rád bych ještě dodal, ať si lidé nehledají partnera tzv. povrchně. To znamená z takového toho pohledu, jak se k vám hodí, aby u vás dobře vypadal, abyste spolu dobře vypadali na Instagramu apod. Možná by bylo dobré, aby víc otevřeli srdce než oči. Nemusí přemýšlet nad tím, jak budou vypadat před ostatními, protože nikdo jiný než oni sami s ním žít nebude. Samozřejmě jsem to tak měl dříve i já a v komunitě se tento problém vyskytuje velmi často, ale proto ty vztahy moc nefungují. Až když jsem to začal brát opravdu citově, našel jsem lásku. Ale tím si každý musí projít sám, já bych tohle třeba před 10 lety neřekl.
Po jaké době jste si řekli, že to spolu opravdu zkusíte a že o vztahu povíte i vašim blízkým?
Filip: Bylo to docela brzo, protože jsme se poznali 12. prosince a už na Vánoce jsem o Karlovi řekl mojí mámě a sestře. Maminka samozřejmě odvětila, že už to slyšela tolikrát, ale teď vidí, že to funguje. Nicméně stále po mně chce, abych měl plán „b“. Teď se s Karlem budeme stěhovat do společného bytu a máma mi pořád říká, jestli si nechci nechat nějakou záložní variantu. (smích) Teď už mi ale musí věřit. Vím, jak to cítím a jiného už ani nechci, nehledám a podle mě ani nenajdu.
Karel: Vše se děje tak nějak postupně. Mé okolí na to reagovalo rozhodně pozitivně. Například náš společný byt budeme mít až po pěti měsících vztahu, což si myslím, že je adekvátní. Stejně jsme spolu pořád. Jakousi „zkoušku“ jsme zažili i na dovolené.
Filip: To je pravda, byli jsme 10 dní v Dominikánské republice neustále spolu. Bál jsem se, že budeme mít s Karlem ponorku a že mi něco začne vadit, ale nakonec jsem zjistil, že kdyby měl na pět minut odejít, byl bych nervózní.
Karel: Já jsem to měl úplně stejně a myslím si, že takhle to bylo opravdu od prvního dne.
Filip: Karel už se poznal s mou mámou a i přes to, že je docela tvrdý oříšek, proběhlo to výborně. S Karlovým tátou se jdeme seznámit někdy v blízké době. Teď to nešlo, protože byly zavřené okresy a neměli jsme možnost cestovat. Ale Karlův táta už o mně samozřejmě ví, takže si pak dáme pivo, něco ugrilujeme a bude to v pohodě.
Na svých sociálních sítích jsi Filipe nedávno sdílel, že někteří lidé mají k vašemu vztahu nemístné komentáře, které hovoří o tom, že se k sobě nehodíte. Můžeš mi k tomu říct víc?
Filip: Byly to názory různých kluků z komunity, které já vůbec neznám a kteří si vedle mě možná představují někoho, kdo vypadá jako já. Nic takového mě ale nikdy nepřitahovalo. Reagoval jsem, že mě vůbec neznají a neví, co mě přitahuje. Nechápu to. Mě by nikdy nenapadlo někomu říkat, kdo se ke komu hodí. Já jsem vždy rád, když si někdo najde svou lásku a je úplně jedno, jak u sebe vzhledově vypadají. Když se milují, je to skvělé. Vím, že to asi nemusím komentovat, ale chci si udělat pořádek. Ať si to klidně říkají mezi sebou, ale proč to vypisují mně? Nevím, čeho tím chtějí docílit.
Karel: Nakonec se ukazuje, že nám to paradoxně nejvíc přejí lidé mimo komunitu, což je super.
Vzhledem k tomu, že je Filip veřejně víc vidět, museli se potýkat i s nějakými nemístnými poznámkami na jejich vztahFoto: se souhlasem Juana Calderóna
O Filipovi víme asi všechno, ale co nám na sebe prozradíš ty, Karle? Údajně máš na starosti bezpečnostní agenturu?
Karel: Dělám manažera u bezpečnostní agentury, která je největší na světě. Mám na starosti významné zákazníky ve středních Čechách, tedy přesněji řečeno velké firmy, kterým zajišťuju securitní službu, bezpečnostní poradenství a řešení.
Nechci nějak škatulkovat, ale v rámci komunity je to poměrně neobvyklá pozice, jak na tebe v práci pohlížejí?
Karel: Naprosto v pohodě. Šéf i všichni v okolí vědí celou dobu, že jsem gay. Ve firmě jsem již od roku 2005, takže jsem do této práce nastupoval někdy ve 20 letech a byla to má první vážná práce, ve které jsem zůstal až dosud. Všichni to o mně v práci vědí a nikdo s tím nemá problém.
Jaké jsou tedy vaše plány do budoucna? Zmínili jste společný byt, ale chystáte i něco dalšího?
Filip: Zatím jen společné bydlení. Vzhledem k tomu, že jsme pořád spolu, je to určitě výhodnější než platit dva byty. Zároveň zjistíme, jak na tom jsme a posuneme náš vztah na další level. Později bychom se chtěli přestěhovat do domečku.
Nechci vás do ničeho tlačit, ale v Česku se teď hodně řeší manželství pro všechny. I tohle už jste spolu řešili?
Filip: Vůbec na nás netlačíš. Už jsme se o tom dokonce bavili. Karlovi jsem řekl, ať vydrží rok a pak mě požádá o ruku. (smích)
Karel: Ano. Byl to velice ultimátní rozhovor. Je to vlastně přesně to, o čem jsme se bavili na začátku, že si všechno musíme hned vyříkat a nemlčet. (smích)
Filip: Oba zastáváme stejný názor, že jsme nikdy nechtěli být registrovaní, protože je to fakt hrozný název. Registrujeme auta, ale pro nějaký svazek nám to přijde hodně zvláštní. Já jsem sice dříve říkal, že manželství všechno zruinuje, ale jakmile poznáš někoho, s kým ti vše připadá super, všechno je jinak. Až teď jsem pocítil, že bych Karla rád měl sám pro sebe i na papíře. (smích)
O Filipovi už je nějakou dobu veřejně známo, že patří do gay komunity, o tobě už to také všichni věděli, Karle?
Karel: Jasně. Před Filipem jsem měl desetiletý vztah a poté dvouroční. Takže se nejednalo o žádné velké prozrazení a překvapení. Všichni v mém okolí jsou s tím naprosto v pohodě.
Jak společně trávíte volný čas a co jste za těch pár měsíců zjistili, že opravdu funguje a doporučili byste to i jiným párům?
Karel: Je pravda, že to máme trochu těžké, protože jsme se poznali v době koronaviru, takže jsme vlastně ještě nezažili romantickou večeři při svíčkách někde v restauraci, ale i tak zažíváme skvělé věci. Poprvé jsme skončili u nás doma, dali jsme si kebab a když se nás týpek zeptal, jestli chceme česnekovou omáčku, jen jsme se na sebe podívali a nevěděli jsme, protože nám to bylo trapné, dát si něco tak intenzivního. Vzápětí jsme zjistili, že oba milujeme česnek a už to jelo. (smích)
Filip: Přesně tak. Já si navíc nemůžu stěžovat na zavřené restaurace, protože Karel je fakt výborný kuchař. Navíc má skvělý styl, co se týče výběru čehokoliv. Když například vybírá nějaký hotel, vždy se trefí a není to nic kýčovitého. Kdysi jsem totiž všechny tyto věci v rodině a mezi kamarády vybíral já, ale tentokrát jsem nechal volnou ruku Karlovi a řekl jsem si, že to umí skvěle a může to dělat i nadále. Takže si užíváme hezké lokace, dobrá jídla a těšíme se, až budeme moci opět vycestovat někam za hranice. Světe, třes se!
