Módní fotograf Vratko Barcík: Nepovažuji se za fashion fotografa. Mojí vášní je nahota s kouskem fetiše všeho druhu
Vratko, jaké je být módním fotografem v České republice?
Já jsem se nikdy za módního fotografa nepovažoval. Je to jedna z divisions, která mě láká a ve které se snažím už patnáct let najít, ale táhne mě to neustále všemi směry. Stejně to mám i v osobním životě.
Nechávají klienti často vaší kreativitě volnou ruku?
Snažím se, aby mé kreativity klienti využívat chtěli, a většinou to tak opravdu je.
Máte za sebou také mnoho cest do zahraničí. Jaká byla vaše nejoblíbenější?
Každá má cesta byla a bude oblíbená, zanechává ve mně kus něčeho nového. Rád naslouchám a nechávám se unést přítomným okamžikem, učím se a hraji si. Častokrát získaný pocit velmi expresivně projevím i navenek, což většina lidí nepřijímá s lehkostí a mají kvůli tomu pocit, že jsem arogantní. Ti praví posluchači se každopádně vždy najdou a to jsou moji nejbližší přátelé.
Vaše opravdové umění ale spočívá ve vynechávání módy nebo čehokoliv, co by zakrývalo krásu mužského těla. Kdy jste poprvé vyfotil akt? Byla to láska na první cvaknutí?
Jak už jsem zmiňoval, móda není jediný druh fotky, kterému se věnuji. Moje obrovská vášeň je clever nahota s kouskem oldschool fetiše všeho druhu. Zároveň kus tajemna a autenticity. Samozřejmě v černobílé. Not too little not too much, just right!
Říká se tomu ale akt? Klasifikace pochází z dávných dob. Akt by měl ukázat, jak tělo opravdu vypadá z estetického hlediska, a přiblížit rozdíl mezi nahým tělem ve skutečnosti a jeho obrazem v umění. Tato poučka na mě nesedí, na žádný rozdíl se nesnažím poukázat, pouze zaznamenávám přítomný okamžik, harmonické a opravdové chvíle a jejich náladu pomocí černobílé fotografie. Možná proto oslovuji svou tvorbou stále větší množství lidí, za což jsem nesmírně rád.
Věnoval jste se už předtím jinému druhu fotografie, nebo byl akt právě to, co vás do odvětví přivedlo?
Opravdu nesnáším slovo akt, ale ano. Ten to byl vždy, vedle něj jsem se začal věnovat i jiným druhům fotografie.
Co máte na své práci nejradši?
Lidi, vůně, emoce...
Muže fotíte převážně na film. Má to nějaký specifický důvod?
Má láska k filmu vznikla úplně náhodou a už mě nikdy neopustí. Je to úžasná forma projevu. Jedině film dokáže zachytit tu pravou emoci. Přesně tu, kterou vám všem chci ukázat.
Prozradíte nám, jak takový photoshoot probíhá?
Je to jednoduché. Nosíte foťák všude, kde se dá. Někdy přijdu náhodně na party, kde se s někým seznámím, a pak fotíme. Alespoň v minulosti jsem to tak měl často. Způsoby komunikace jsou různé. V poslední době fotky mluví samy. Hlavně je to vše spontánní, je to o emoci a opravdovosti. Do hodiny je konec, ale zůstáváme dlouho přáteli, dobrými přáteli. Film je rychlý, proto mě to tak baví a výsledek je někdy až překvapivě dobrý. Jsem na sebe pyšný!
Vyjadřujete se umělecky i jinak než fotografií?
Ano, vyjadřuji se verbálně často tak, že z toho bolí uši. Mám pocit, že jsem tím trošku ikonický. A už brzy se projevím také svou první a poslední fotografickou knihou. Takže stay tuned!
