„Hledáme talent, na orientaci a genderové identitě nezáleží,“ říká o výběru kolegů Petr Jindra, jenž spojil své jméno se světem luxusu
Jako CEO a spolumajitel firmy Luxury Brand Management opečováváte nejvíce luxusních značek na Pařížské ulici. Zní to jako práce snů, jaká byla vaše cesta k této vedoucí roli?
Už od malička jsem věděl, že mě baví obchod. Mám „trhovectví“ jednoduše v krvi. Na VŠE v Praze jsem vystudoval nejdřív obchod a pak jsem odjel do Německa, kde jsem absolvoval ještě studium marketingu a komunikace. Tam přišly první pracovní výzvy – začal jsem pracovat v médiích, v televizi RTL. Po návratu do České republiky jsem nastoupil do České televize a postupně jsem, kromě světa medií, získal zkušenosti i v několika nadnárodních reklamních a PR agenturách. Pak přišla první pozice v retailu, rovnou v mezinárodním, měl jsem na starost pět zemí. A bylo mi čerstvě 26 let. (smích)
Do luxury retailu to pak už byl jen krůček. Pracoval jsem pro lokální i globální hráče a také pro lifestylové, módní a luxusní značky jako Swarowski, Louis Vuitton nebo na pozici Group Managera pro tři země v luxusní divizi L‘Oréalu. Do LBM a na „Pařížskou“ jsem se dostal nejprve jako marketingový ředitel celé skupiny a postupně jsem převzal i celý obchodní tým. V pozici CEO a spolumajitele jsem poslední tři roky a je to jízda. Firmě se daří, na Pařížskou dostáváme nové super značky a hlavně koncepty, které nikdo jiný nenabízí a Praha je ještě „neviděla“.
Před deseti lety jste to byl právě vy, kdo do České republiky přivedl do The Brands značky jako Balenciaga, Saint Laurent nebo Givenchy. Teď otevíráte už třetí luxusní multibrandový butik The Brands. Bude v něčem jiný než ty stávající?
Deset let uběhlo a je opět čas na něco unikátního! Už letos na podzim nabídne koncept třetího The Brands zcela nový zážitek, a to nejen z nakupování. Na více než 700 metrech čtverečných vytvoříme univerzální prostor, který v sobě spojí luxusní módu, design, umění a gastronomii. Vznikne místo, kam si nejdete jen koupit luxusní kousek oblečení, ale seznámíte se s dalšími novými trendy značkami, potkáte výjimečné lidi, na každém kroku budete obklopeni krásou a kreativitou a vychutnáte si zde prvotřídní kávu nebo šampaňské. Představte si luxusní butik s galerií umění, šampaňským barem, kavárnou a Private Members klubem. Jednoduše nebudete chtít odejít…
Gianni Versace kdysi řekl: „Nepodléhejte trendům. Nenechte módu, aby vás ovládala, rozhodněte se, kdo jste a co chcete vyjádřit tím, jak se oblékáte a jak žijete.“ Myslíte, že to stále platí?
Pokud se bavíme o sebevyjádření a individualitě, pak je móda nepochybně tím nejlepším prostředkem. Díky bohu žijeme v době, kdy se již nemusíme bát sebevyjádření, což platí i pro kreativitu v módě. Díky globalizaci i sociálním médiím dnes můžete sledovat i designéry a značky, kteří se přímo zaměřují na LGBT tvorbu. Nebo si prostě dojdete do svého oblíbeného butiku, nejen na Pařížské, a koupíte si a obléknete, co se vám líbí. Móda je hra. Nic se nesmí brát moc vážně.
Vnímáte nějaké změny v kolekcích luxusních značek s ohledem na LGBT komunitu?
Móda je v tomto ohledu velmi otevřená a pestrá a to je super. Dnes už je také u velkých módních domů běžné, že na přehlídkách v Paříži nebo Miláně po přehlídkovém molu chodí např. transgender modelky a modelové. V červnu se často objevují limitované kapsule kolekce, které jsou exkluzivně zaměřené na vše, co se týká měsíce hrdosti. Klíčové je ale stále sebevyjádření, takže podle mého názoru je hlavní poselství: Choďte v tom, v čem se cítíte sami sebou.
Velký boom zaznamenala v minulosti také unisexová móda luxusních značek. Přetrvává ještě v módě tento trend, nebo mají lidé, kterým rozdělení módy na ryze dámskou a pánskou nevyhovuje, již jiné zajímavější možnosti?
Unisexové kolekce už trendy nejsou. Lidé touží po tom, aby vypadali krásně. Do módy se tak vrací to, na co jsme byli zvyklí v minulosti – důraz na precizní zpracování, honosnost, řemeslnost a prvotřídní materiály. Posun je ale zřejmý v tom, že lidé už na rozdělení módy pro ženy a muže tolik nedbají. Pánové klidně sáhnou po nějakém skvělém kousku v dámském oddělení a stejně tak se dámy nebojí zamířit do oddělení pánského. Je skvělé, že otázka, pro koho je ten který kousek určen, už nezaznívá tak často. Ostatně, pokud se vám něco líbí a sluší vám to, proč to řešit? Móda je o svobodě vyjádření – a je skvělé, že to chápe stále více lidí.
Svět módy přirozeně láká lidi s otevřenou myslí, výraznou kreativitou a silným projevem individuality. Jaká je v LBM strategie vzhledem k prosazování diverzity a inkluze na pracovišti?
Pro nás je strategie úplně jednoduchá. Chci mít v týmu ty nejlepší – nejen lidi, ale i značky. Tato kombinace mi umožňuje nabízet našim VIC (Very Important Clientele, pozn. red.) zákazníkům nejlepší služby a také o ně co nejlépe pečovat. Obecně ale platí, že najít šikovné lidi je v luxury klíčové. Čím větší diverzita v týmu panuje, tím lepší jsou i výsledky. To už jsme si ověřili. V monobrandových buticích jsou často trošku více spoutáni interními pravidly a limity. My máme naopak rádi ten koktejl různých energií, vznikají pak skvělé nápady.
Manažerům dáváme prostředky a prostor k tomu, aby se na našem společném úspěchu podíleli. Vybírají kolekce, tým a podílejí se i na marketingu značky. Zavedli jsme i speciální „Talent Acquisition Program“, ve kterém u nás nováčci prochází tréninkem napříč portfoliem butiků LBM, aby si mohli vyzkoušet práci pro různé luxusní značky a rychle zjistit, která jim nejvíce přiroste k srdci. Orientace a genderová identita v tom žádnou roli nehrají, my hledáme šikovné „Entrepreneurs“.
Pomohl vám osobně někdy otevřený přístup ze strany zaměstnavatele v kariérním růstu, nebo jste naopak musel zabrat více než ostatní, abyste byl dnes tam, kde jste?
Když jsem začínal v retailu několik desítek let zpátky, tak být gay, a ještě v této branži, se opravdu nenosilo. Byla to branže pro tvrdé chlapy, tam prostě musíte mít lokty. Nikdo mi nikdy v kariéře nepomáhal a všechno jsem si opravdu tvrdě vydřel, makal jsem víc než všichni ostatní. A asi i proto jsem tam, kde jsem. Nevyrostl jsem se zlatou lžičkou v puse a ani jsem neměl cestu prosekanou až k cíli. Nikdy. Ale já jsem geny napůl Němec a k tomu ještě workoholik a perfekcionista, takže ty výzvy v životě potřebuji. Paradoxem je, že teď mohu to klasické retailové prostředí porovnat s luxury fashion a řekl bych, že zrovna v mém stávajícím oboru je vzhledem k rovnému zastoupení všech spíš opačný problém. (smích) Podle mě ale všeho moc škodí, myslím, že ideální stav je, když je všechno vyvážené.