„Drag není běžná záliba pro právníka. Ale bez lidí, kteří posunují hranice, se nic nezmění,“ tvrdí Daniel Weiss, jenž skloubil oboje
Rozhovor
Zdroj: Daniel Weiss - se svolením
<Path>

„Drag není běžná záliba pro právníka. Ale bez lidí, kteří posunují hranice, se nic nezmění,“ tvrdí Daniel Weiss, jenž skloubil oboje

Advokacie je obor, který si obvykle všichni spojí s lidmi s vážnými tvářemi, s lidmi v oblecích a kostýmcích. Daniel Weiss, který působí v mezinárodní advokátní kanceláři a během pár měsíců jej čekají také advokátní zkoušky, ale ukazuje, že každý stereotyp může s troškou snahy a odhodlání padnout. Nejenže se totiž v zaměstnání úspěšně chopil projektů týkajících se prosazování diverzity a inkluzivity, ale ve volném čase se věnuje i performancím jako drag queen…
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
16. 10. 2024

Danieli, působíte profesně v advokacii. Co vás k tomuto oboru (a potažmo i studiu práva) přivedlo? Byl to třeba i zájem o lidská práva a jejich prosazování?

I když by to byl určitě hezký uvědomělý příběh, tak nikoliv. (smích) Moje vysokoškolské studium bylo vlastně dílem náhody. Ještě v době, kdy jsem chodil na gymnázium, jsem směřoval ke studiu medicíny. Oba moji rodiče jsou totiž lékaři. Dalo by se ale říct, že osud tomu chtěl jinak. Přijímačky na medicínu jsem nezvládl a začal studovat biochemii. Po roce jsem se ale rozhodl změnit obor – a jednou z mých voleb byla právě práva. A protože jsem přijímačky úspěšně složil, tak jsem nastoupil tam.

Mrzí vás, že jste „vyměnil“ medicínu za práva?

Vůbec ne! Studium mě moc bavilo a baví mě i práce, kterou teď dělám. Věnuji se především pracovnímu právu a letos končím svou tříletou koncipientskou praxi a čekají mě advokátní zkoušky.

Tipy redakce

Zahrnuje oblast vašeho profesního zaměření také nějak problematiku týkající se LGBT rovnosti?

V obecné rovině ano. Působím u nadnárodní společnosti a mezi našimi klienty nechybí právě ani větší firmy – obvykle se jedná o české pobočky větších zahraničních korporací – pro které vypracováváme různé interní směrnice zohledňující práva LGBT zaměstnanců. To totiž česká legislativa zatím nijak neošetřuje, zatímco v zahraničí je to běžná praxe. Takže my různé principy uplatňované v zahraničí zpracujeme pro užití v Česku. Je totiž jen a pouze v rukou zaměstnavatele, jaké benefity nad rámec těch zákonně povinných svým zaměstnancům přizná.

<Path> Nechtěl, aby drag queens četly dětem. Francouzský soud ho za protestování poslal do vězeníZdroj: tetu.fr, pinknew.com, lui.cz

S ohledem na to, že vaše firma má kořeny v Rakousku, předpokládám, že firemní kultura v ní je také LGBTQ+ friendly. Pracoval jste ale i v ryze českých advokátních kancelářích – pociťoval jste v dané oblasti nějaké rozdíly?

Pokud to vezmu v osobní rovině, tak musím říct, že jsem gay a rozhodně se tím netajím – mám vše v hlavě srovnané a nemám se za co stydět. Navíc když s někým konverzuju, běžně zmiňuji partnera, pokud aktuálně nějakého mám. Nikdy jsem ale na žádném pracovišti s mojí orientací neměl problém. Ale je to asi i díky mému rozhodnutí vybírat si takové zaměstnavatele, kteří na mě již od prvního kontaktu působí „dobře“. I v advokátní kanceláři, kde jsem pracoval dříve a která byla malá a ryze česká, bylo vše v pořádku – všichni jsme měli stejné postavení, nikdo mě neznevýhodňoval. Ale fakt je, že LGBT věci tam prostě nebyly téma. Nikoho to nezajímalo.

Ve vaší stávající práci to „někoho zajímá“?

Mě! (smích). A taky mého zaměstnavatele. Zrovna letos na jaře přišel od naší mateřské společnosti impuls, že bychom se LGBT tématy mohli v zaměstnanecké rovině začít zabývat i oficiálně. Takže jsem se začal věnovat problematice diverzity a inkluze na pracovišti a tuto agendu teď řeším vedle své běžné právnické. Jsem velmi rád, že se díky tomu podařilo rozjet projekty, na jejichž základě se naše advokátní kancelář stala členem Pride Business Fóra a také je signatářem Charty diverzity. Téma diverzity je u nás sice zatím v zárodku – ale to je u korporátu běžné, věci v jeho rámci prostě trvají…

Vzhledem k tomu, že působíte v nadnárodní firmě, neuvažoval jste např. i o tom, že byste se profesně přesunul do zahraničí? Přece jen tamní (pracovní) prostředí je, jak jste i sám naznačil, v oblasti LGBT rovnosti o něco „dál“…

Já jsem vždycky toužil po tom žít v zahraničí. Ale vlastně si myslím, že už tím krokem, že jsem se rozhodl jít studovat práva, jsem si ty dveře zavřel. Přece jen jsem vystudoval obor, který je s Českem úzce spjat a v zahraničí jej těžko uplatním. Možná bych mohl jít dělat do Bruselu evropské právo… ale aktuálně se na nic takového nesoustředím. Mám Prahu rád, je to takové malé zahraničí přímo uprostřed Česka. (smích)

Na pracovišti se mj. věnujete zmiňované agendě diverzity a inkluzivity. Angažujete se nějak v LGBT aktivismu i v rámci osobního života?

Dnes už příliš ne, myslím, že v minulosti jsem byl aktivnější. Účastnil jsem se různých akcí a podobně, ale úplně za aktivismus bych to neoznačil. Ale ve volném čase se věnuji dragu – to ale dělám především kvůli pobavení a uměleckému vyžití, ne proto, že bych to považoval za nějaký „politický akt“.

Jak jde dohromady image advokáta a drag performera? Neobáváte se, že by vám tento koníček mohl „uškodit“?

Přesně toho se zpočátku báli i moji rodiče – že drag pro mě bude přítěž. Já jsem byl ale přesvědčený o tom, že případné problémy zvládnu. Zatím žádné nepřišly. Ale kdyby ano, určitě nebudu mít problém to komukoliv vysvětlit.

Takže i váš stávající zaměstnavatel o vašem koníčku ví?

Přesně tak. Určitě se shodneme na tom, že drag není úplně běžná záliba pro právníka (smích), ona advokacie celkově je poměrně konzervativní prostředí. Ale já – stejně jako se netajím tím, že jsem gay – se nijak nestydím ani za to, že takto vystupuji. Dokonce o mně již vyšlo právě v souvislosti s mojí show několik článků, takže není problém tuto informaci zjistit. Jednou mě na pohovoru sice zaskočilo, když jsem byl na drag dotázán – protože na nic se soukromým životem by se vás potenciální zaměstnavatel ptát neměl – ale od té doby jsem připravený zodpovědět i jakýkoliv související dotaz. A stejně jako kolegové z mého předcházejícího pracoviště i ti stávající dokonce na moje show chodí, takže je to v pohodě. Možná úplně nezapadám do nějaké „škatulky“, ale myslím, že bez lidí, jako jsem já – tedy těch, kteří posunují hranice – se nic nezmění. Takže jsem rád, že tu možnost dělat vše, co mě baví, tedy jak advokacii, tak i drag, mám. 

Zdroj: Redakce/Respondent - Daniel Weiss

Populární
články

Kibler trpí pohybovými problémy, diagnostikována mu totiž byla mj. dětská mozková obrna. Podle lékařů se měl dožít maximálně 4 let a nikdy neměl chodit.
LIDÉ

Narodil se jako HIV+, navíc s těžkým postižením. Americký herec ale boří jedno stigma za druhým, s partnerkou nyní čeká zdravé dítě

Autor: Mirka Dobešová
Těhotný muž je pro mnohé absurdní představa, nicméně i s takovým obrázkem se dnes můžeme setkat poměrně snadno
LIDÉ

Trans muž porodil dítě a své zkušenosti sepsal do dětské knihy. Konzervativci burcují k odporu

Autor: Michal Černý
„Žít odděleně, ale společně“ je způsob soužití, který bychom spíše očekávali od mladší generace, avšak mnohem více výhod z něj čerpají starší generace
TĚLO & MYSL

Starším párům, které žijí v oddělených domácnostech, se podle nové studie žije mnohem lépe

Autor: Michal Černý
V současnosti působí Daniela Špinar jako režisérka na volné noze. Cestuje mezi scénami v Brně, Plzni, Olomouci a Ostravě
LIDÉ

„Tranzici je dobré nemytizovat,“ myslí si režisérka Daniela Špinar. „Mám silné mužské vlastnosti – a nepotlačuju je,“ říká o své identitě trans ženy

Autor: Veronika Košťálková
Pocitem viny, že nejsou „dost dobré“, už netrpí jen matky malých dětí. S ohledem na fakt, že se 54 % majitelů psů situuje do role psího „rodiče“, ohrožují pocity viny i řadu běžných „pejskařů“
TRENDY

Rozmazlujete svého psa jako „mimino“? Syndrom „psího rodiče“ postihuje 54 % majitelů. Podle odborníků se pouští na „nebezpečné území“

Autor: Veronika Košťálková
Domácí násilí je pro oběť často obtížně rozpoznatelné
LIDÉ

„Že mě partner týrá, jsem nechápal. Překvapilo mě, že k domácímu násilí dochází i mezi gayi,“ vzpomíná Radek na život s násilníkem

Autor: Mirka Dobešová
Robertův život se za patnáct let změnil ve všech směrech
LIDÉ

Ohlédnutí Roberta Paulata: Co se změnilo v jeho životě za posledních patnáct let a kam směřuje dál?

Autor: Irena Piloušková
Toby Wehle si v Olomouci otevřel manikérské studio, kde se queer klientela nemusí bát, že se na ni někdo bude dívat skrz prsty
LIDÉ

„I triviální manikúra se může proměnit na noční můru,“ říká majitel queer nehtového studia, kam na barevné „drápky“ chodí trans ženy i cis muži

Autor: Veronika Košťálková
Hledání životního partnera je pro řadu gayů velmi obtížné
LIDÉ

Sebestřednost většiny duhové komunity vs. hledání životního partnera v ní

Autor: Redakce LUI
Není konsent jako konsent. Pokud si chceme být jistí, že protějšek po sexu opravdu touží, měli bychom počkat na „nadšený“ souhlas
HOT!

Stačí k sexu „obyčejný“ souhlas? Podle odborníků byste měli chtít „nadšené“ svolení – jinak riskujete „zdvořilostní“ hrátky

Autor: Veronika Košťálková

E-Shop