I byznysmeni se musí učit zvládat emoce a brečet. „Nové wellness pro muže je jako duševní verze managerského MBA,“ tvrdí účastníci
Emoce, kde jste?
O krizi mužství toho již bylo napsáno mnohé. Muži, kteří v podstatě „od počátku věků“ byli vedeni k tomu, že musí být silní, nedávat emoce najevo a vše vydržet při zachování stoického klidu, zejména v posledních letech čelí nespočtu nových výzev. Být silný jako skála sice může být navenek docela cool, jiný příběh se ale píše „kdesi uvnitř“. Ať už si o plačících mužích kdokoliv myslí cokoliv, nepopiratelným faktem je, že potlačované emoce člověku prostě neprospívají. A překvapivě to platí nejen v rovině osobního, ale i pracovního života. Ne náhodou tak postupně začínají vznikat zařízení a organizace, které mužům zprostředkovávají poměrně netradiční typ wellness pobytů. Ty ve své podstatě fungují jako jistá náhrada klasické terapie, kterou se ne každý muž odhodlá absolvovat. V rámci těchto pobytů navíc zdaleka nejde jen o nějaké rozkrývání niterních bolestí za účelem lepšího vnímání druhých a sebe sama. Programů se hojně účastní i vrcholoví manažeři a mnozí z nich o jejich absolvování hovoří také jako o „duševní verzi MBA“, tedy všeobecně známého manažerského programu.
Emoce jako překážka
Nikoho asi nepřekvapí, že i dnes muži čelí celé řadě specifických kulturních bariér v rovině (ne)možnosti vyhledat pomoc v duševní oblasti. „Projevení jakýchkoliv jiných emocí než lhostejnosti bylo v případě mužů dlouhodobě považováno za slabost. Není divu, že i dnes muži k tradiční terapii mají odstup, či přímo odpor,“ shrnul Matthew Hodkin, terapeut z Lightfully Behavioral Health s tím, že muži – a speciálně pak ti, kteří působí ve vedoucích a manažerských pozicích – by se o své duševní zdraví rozhodně měli zajímat a starat.
Výkon vs. spokojenost
Ačkoliv by se mohlo zdát, že „tahat“ do zaměstnání emoce a duševno, je spíš nepatřičné, pravdou je, že když člověk své emoce potlačuje, výsledkem je, že druhé ve svém okolí v podstatě „nevnímá“. V takové situaci se postupně začíná hromadit úzkost, která se projevuje ve formě podráždění, náladovosti, ale třeba i verbálních či fyzických výpadů. To vše pak samozřejmě negativně dopadá do oblasti mezilidských vztahů, a to jak v rovině osobní, tak i pracovní. Specifickou kapitolou je dle slov bývalého hráče NHL Ryana Mundyho svět profesionálního sportu, kde existuje v podstatě pouze tlak na výkon s nulovou dávkou empatie.
Zdroj: Giphy
Přesto muži svým pocitům příliš mnoho pozornosti nevěnují. A potvrzují to i data. Méně než čtvrtina amerických mužů (konkrétně 22 %) uvádí, že by se v případě nouze obrátila s prosbou o pomoc na přítele. Podle dalšího tematického průzkumu na 40 % mužů stále s nikým o svém duševním rozpoložení a zdraví nemluví – a to především kvůli studu a souvisejícímu stigmatu. Fyzické a duševní následky této osamělosti jsou přitom nezpochybnitelné. „Můžete mít největší bicepsy na světě a přetékající bankovní účet, ale pokud jste emocionálně izolovaní a společensky odpojení, nebudete šťastní,“ shrnul také zakladatel mužské wellness platformy Evryman, Lucas Krump.
Emoce a kariéra
Jakmile se člověk po kariérním žebříčku vyšplhá na vyšší pozice, na problémy je zaděláno. „Jakmile se stanete vysoce postaveným managerem nebo přímo ředitelem, empatie míří obvykle za dveře,“ shrnul Erwin Benedict Valencia, jeden z někdejších vysoce postavených managerů New York Knicks. Dle jeho slov může i prostá schopnost naslouchat druhým a vcítit se do toho, co prožívají, významně zlepšit atmosféru na pracovišti. Ostatně, každý tým je tvořen lidmi – a ti mají své problémy, starosti. Ačkoliv ty obecně „do práce nepatří“, samozřejmě se promítají do mezilidských interakcí. Je-li tým veden otevřeně, empaticky a s uznáním, v konečném důsledku to prospěje všem. Je přitom pravdou, že již existují i výzkumy, dle nichž právě nadřízení hrají v rovině duševního zdraví zaměstnanců důležitou roli, a to dokonce důležitější než terapeut.
Mužské duševní a emoční wellness v praxi
Již zmiňovaná mužská wellness platforma Evryman, která vznikla v USA již v roce 2016, např. nabízí pobytové programy, jejichž součástí jsou procházky lesem, řízené rozhovory o minulosti, vztazích a pracovním životě, lekce zvládání stresu, emocí a hněvu, meditace apod. A podobných organizací a platforem přibývá. Nabízejí různé workshopy, koučink, ale jednoduše i pobyt v klidu a ústraní, kde lze pracovat na emocionální pohodě. Podle Andrewa Horna, který založil společnost Junto organizující pravidelné mužské čtvrtletní programy, jde v rámci nabízených programů také o osvojení „emocionálního mistrovství“.
Nejčastěji pak muži míří na víkendové wellness pobyty, přičemž jejich konkrétní obsah se samozřejmě liší. Některé jsou např. speciálně zaměřeny i na budování emocionálních vůdčích schopností. V USA se cena za takový víkend pohybuje v rozmezí od tisíce do tří tisíc dolarů, což je docela solidní částka. Na druhou stranu, investice do sebe sama a (duševního) zdraví v tomto ohledu dává docela smysl. Zejména vzhledem k proklamovaným benefitům, jež se po absolvování programu mají dostavit...