Které potraviny skutečně přežijí apokalypsu i lidstvo samo, vědí archeologové i McDonald´s

Rozhodně nechceme jakkoliv naznačovat, že by pandemie koronaviru znamenala konec světa, dění v mnoha obchodech však naznačilo, že lidé se předzásobují potravinami tak, že jejich jídelníček bude v následujícím desetiletí tvořen především rýží, těstovinami či moukou. Které potraviny ale mají skutečný potenciál přežít i lidstvo samo?

S jednou z velkých potravinových krizí v novodobé historii se potýkal někdejší Leningrad v roce 1941, když byl obklíčen nacisty. Populace hladověla a ničím neobvyklým nebyly ani vraždy kvůli potravinovým přídělovým kartám o případech kanibalismu ani nemluvě. Přes tento zoufalý stav ale i v Leningradu existoval jeden zdroj potravy, který zůstal nedotčen – leningradská Genová banka Institutu rostlinného průmyslu. Právě tam byl soustředěn největší počet semen různých rostlin na světě, které by v případě potřeby mohly být znovu vypěstovány. Obléhání Genová banka přežila, stejně jako semena. Ta je však třeba před konzumací vypěstovat, jak je to ale s potravinami určenými k možné spotřebě? Které druhy potravin mají skutečně potenciál přežít „bez ztráty kytičky“? Podle odborníků je klíčové především porozumět tomu, proč se jídlo kazí a jak jej konzervovat, příp. zpracovat. Své o tom ví nejen Egypťané, ale i producenti fast foodových pokrmů…

„Starám se o dítě, přesto nejsem míň chlap“ aneb Příběhy otců na rodičovské dovolené16. 6. 2020

Sůl, cukr a BigMac

Podle odborníka na potravinovou chemii se většina potravin kazí z jediného důvodu – kvůli množení mikrobů. Proti němu je lze chránit sušením, solením, chlazením nebo skladováním ve vzduchotěsných nádobách, přičemž právě sušení se jeví nejúčinnější. Jako poměrně efektivní se ukázalo také slazení, obecně totiž platí, že čím více cukru potraviny obsahují, tím déle vydrží. Další možností je užití konzervantů, které je běžné v případě průmyslově zpracovaných potravin. Proto nikoho pravděpodobně nepřekvapí fakt, že třeba BigMac je naprosto věčné jídlo.

Když v roce 2009 na Islandu zavírali pobočku světoznámého fast foodu, byl právě v ní pořízen jeden BigMac. A ten i dnes vypadá až nečekaně jedle. Nezasáhla jej žádná plíseň, a to ačkoliv je uchováván pouze pod skleněným poklopen, který omezuje přístup vzduchu. Jediné konzervační prostředky, které BigMac udržují prakticky v podobě, v jaké byl před 11 lety koupen, jsou ty, s nimiž byl vyroben…

Obecně (pomineme-li tedy BigMac) ale platí, že konkrétně maso má nejvyšší šanci na přežití ne v případě průmyslového zpracování, ale je-li hluboce zmraženo, což dokazují i nálezy mrtvých zvířat v uchovaných tisíce let v ruském permafrostu. Na druhou stranu, konkrétně 40 000 let také není úplně ideální doba pro uchování mraženého masa, vědci se shodli, že po rozmrazení byl výsledek docela nevábný. Jak ale uzavírají, maso pro dlouhodobé skladování ideální potravinou není, situaci by mohlo změnit až maso vypěstované v laboratořích, na němž dnešní věda pracuje.

Tutanchamonův med a máslo ze skotského rašeliniště

Odpověď na otázku, které potraviny mají potenciál přežít doslova věky, má tedy odpověď nejen McDonald´s, ale i archeologové. Třeba med se díky vysokému obsahu cukru prakticky nemá šanci nikdy zkazit, což dokazují jeho vzorky staré několik tisíc let. Právě med byl totiž objeven ve šlechtických hrobkách v oblasti dnešní Gruzie, ale také v hrobce egyptského faraona Tutanchamona.

Podle Marka Thomase, profesora evoluční genetiky, lze efektivně uchovávat také potraviny bohaté na tuky. „Tuk vylučuje vodu, což znamená minimalizaci rizika množení nežádoucích organismů. Potraviny jako máslo, sýr, olej nebo loje vydrží velmi dlouhou dobu,“ tvrdí. A je pravda, že v oblasti Skotska byla v bažině objevena vysoce fermentovaná másla doslova pohřbená v rašeliništi po dobu více jak 4 000 let. Ačkoliv jeden z moderních experimentů, který uložení tuků do rašeliny zkoušel opakovat, ukázal, že chuťově výsledek není žádný zázrak, přímo nebezpečný pro konzumaci nebyl…

Obdobně lze o dlouhé době přežití hovořit také v souvislosti s alkoholem. Nejstarší lahev vína, která kdy byla nalezena, ukazuje, že 1 700 let není ideální doba zrání (obsah lahve je hustý až ztuhlý a ani jeho barva není příliš vábná), ovšem např. šampaňské, které bylo objeveno v lodi, která ztroskotala před více jak dvěma sty lety, bylo dle odborníků delikátní. Jedna z nalezených lahví byla dokonce prodána v aukci v roce 2011 za 30 000 eur.

Vycházející hvězda české hudební scény Jan Vesely (23): „Člověk na sobě nemusí mít duhovou vlajku, aby projevil podporu a uznání“18. 6. 2020

Zpátky do reality

Aktuálně rozhodně nehrozí, že by potraviny byly např. kontaminovány jaderným či chemickým incidentem, podle vědců si tak můžeme být jisti, že i kdyby zkolabovaly dodavatelské řetězce, dlouho vydrží potraviny mražené, vakuované nebo sušené (takže rýže a těstoviny v tomto případě mají skutečně solidní potenciál). Jak vědci dodávají, sázkou na jistotu je také jídlo, které dostávají kosmonauti na cesty do vesmíru. I dnes navíc existuje ekvivalent leningradské banky se semeny – nachází se hluboko pod vrstvami ledu na norském souostroví a jmenuje se Global Seed Vault. Bezpečeně uloženo je tam 986 243 vzorků rostlin z celého světa, každý s cca 500 semeny. A právě tyto vzorky uložené v kovových bednách zabalené do hliníkové fólie vydrží díky skladování doslova navždy. Možná jako BigMac. 

Muž, který tvrdí, že má doma hamburger z McDonald´s již 20 let.

 

Zdroj: bbc.co.uk