Nadějí na porážku koronaviru jsou léky na HIV či malárii. Vakcína ale ohroženým seniorům moc nepomůže

Ačkoliv koronavirus se již rozšířil prakticky po celém světě, stále není možné říci, že by existovala efektivní léčba, natož prevence (např. ve formě vakcíny). Výzkumy sice běží doslova rychlostí blesku, jak daleko jsou ale špičkové vědecké týmy od nějakého konkrétního průlomu?

Na vývoji vakcíny již nyní pracují dvě desítky odborných týmů. Jeden z nich dokonce začal již s testováním na lidech, když poměrně nezvykle přeskočil testování bezpečnosti a účinnosti na zvířatech. Ostatní ale postupují standardně a doufají, že k testování vakcín na lidech se dostanou během druhé poloviny letošního roku. I kdyby ale skutečně vakcína vznikla již letos, její cesta na trh by rozhodně tak rychlá nebyla.

S realistickým pohledem na věc tak lze říci, že i když vakcína proti koronaviru vznikne v tomto roce, do oběhu se dostane nejdříve v roce příštím. Je také nutné říci, že obvykle vakcíny v takto krátkém časovém horizontu nevznikají. Vědci zároveň upozorňují, že i když vakcínu vytvoří, zejména nejvíce ohrožené pacienty, tedy seniory, tolik neochrání – právě imunitní systém starších lidí totiž na imunizaci (což je základní princip vakcíny) příliš nereagují (to dokládá každoročně i příklad s klasickou chřipkou).

Nepříliš povzbudivým faktem je také to, že v populaci se již běžně šíří čtveřice jiných typů koronavirů, proti nimž doposud také žádná vakcíny nevznikla. A podle odborníků se koronaviru způsobujícího nemoc COVID-19 lidstvo již nezbaví (nelze jej totiž vymýtit), ale jednoduše si bude muset zvyknout... 

Buďte vděční za to, co máte. Váš život bude šťastnější7. 5. 2020

I proto, že vývoj zcela unikátní vakcíny je proces přinejmenším zdlouhavý, zaměřují se další vědci spíše na vyvinutí léku. Někteří se zároveň snaží využívat přípravky, které jsou již na trhu dostupné – tím se snižuje prodleva v jejich užití, není totiž třeba nejen výzkum, ale ani dlouho trvající klinické testy. Mnozí tak vkládali velké naděje do přípravků užívaných k léčbě HIV (lopinavir a ritonavir), údaje z pilotních studií však byly pro odborníky zklamáním. Nejenže jejich podání nevedlo ke snížení hladiny koronaviru v organismu, ale látky ani nepomohly k zotavení a ani snížení úmrtnosti. Na druhou stranu, faktem je, že tato antivirotika byla v rámci studie podána skutečně kritickým pacientům, tedy možná bylo na to, aby jim pomohlo cokoliv, příliš pozdě.

Vědci se také zabývají zkoumáním dávno známého léku na malárii – chlorochinu. Laboratorní testy prokázaly, že tato látka může koronavirus zabít, ale čeká se na další výsledky předtím, než bude přípravek podáván přímo pacientům.

Přesto se ale zdá, že jedinou relevantní nadějí je lék remdesivir z produkce firmy Gileád, v jejímž čele stojí český vědec. „Aktuálně existuje jen jeden lék, který by na koronavirus mohl zabrat, a to je remdesivir,“ uvedl již v únoru dr. Bruce Aylward ze Světové zdravotnické organizace. Ačkoliv remdesivir byl původně určen k léčbě eboly, zdá se, že dokáže zabít i celou řadu dalších virů. Lék sice také nedošel do finální fáze schvalování, již je ale podáván především pacientům v kritickém stavu, a to jako experimentální typ léčby. Ačkoliv tento přípravek byl již podán i jednomu českému pacientovi, jehož stav se aktuálně začíná zlepšovat, odborníci si nejsou jisti, zda je to díky remdesiviru. Ten je navíc aktuálně kvůli velkému zájmu z celého světa již nedostupný. 

Projeďte Šumavu na elektrokole – čekají vás vlci, zaniklé vesnice i borůvkové latté5. 8. 2020

Jak funguje vakcína?

Vakcinace je dnes běžnou praxí, vakcíny dokáží tělo naučit identifikovat viry a bakterie, které imunitní systém následně rozpozná jako „útočníka“ a dokáže jej (skrze vakcinací naučený postup) zničit, resp. bojovat s ním. Hlavním principem vakcinace pak je využití původního viru. Např. vakcíny proti spalničkám, příušnicím či zarděnkám se vyrábí práce z oslabených verzí těchto virů, které však v těle nezpůsobí plnohodnotnou infekci.

V případě koronaviru však vědci volí modernější přístup, který je označován jako plug and play. Jelikož je znám genetický kód koronaviru, vědci se s něj snaží jeho menší části vyjmout a vložit jej do virů jiných, které jsou neškodné. Existují ovšem i tací, kteří pracují s kosy genetického kódu (DNA nebo RNA), které by po aplikaci v těle měly začít produkovat kusy virových proteinů, s nimiž se imunitní systém bude moci naučit bojovat. Zda bude jejich práce zakončena úspěchem, se však teprve ukáže. Rozhodně to však nebude „ze dne na den“...

Zdroj: cnn.com, bbc.co.uk, health.com