Vyzkoušeli jsme nejluxusnější resort v Turecku: osobní asistent, michelinské menu a obsluha i na lehátku, to vše vás čeká v Bijalu
Bijal: prémiový resort s prémiovými službami
Na dovolenou do Turecka se každým rokem vypraví řada Čechů. A ačkoliv tamní resorty přece jen často nabízejí vyšší úroveň služeb než ty v Egyptě, stále se nejedná o destinaci spojovanou s luxusem či exkluzivitou tak říkajíc „ne úplně pro každého“, jako je tomu např. v případě Seychel či Malediv. Právě to se ale rozhodla změnit známá turecká podnikatelka Esin Güral Argat, která na druhém ze zmiňovaných souostroví již dva prémiové hotelové resorty vlastní a provozuje. Jejich konceptem se tedy inspirovala a přenesla jej do prostředí pro Evropany obecně dostupnější Turecké riviéry. A je nesporným faktem, že po pobytu v Bijalu, jak svůj villas-only resort pojmenovala, nutně každý musí dojít k závěru, že záměr se jí podařilo naplnit naprosto do puntíku. Protože spojení „jet na Tureckou riviéru“ v případě Bijalu získává zcela nový rozměr.
Představu o luxusu má samozřejmě každý jinou – a odvíjí se také od jeho vlastních zkušeností. Pobyt v Bijalu je ale luxusem, který nejenže málokdo zažil, ale dokáže si jej vůbec představit. Líbily se vám někdy filmové scény, v nichž na letišti čeká řidič s cedulkou se jmény cestujících, aby je následně naložil do nablýskaného vozidla a odvezl na místo určení? Přesně tak náš pobyt v Turecku začal. Na letišti v Antalyi nás vyzvedl hotelový řidič, jehož úkolem bylo dopravit nás do hotelu. Cesta trvající necelou hodinu uteče rychle – zejména pokud se vezete v luxusním mercedesu vybaveném televizí a minibarem (wifi je samozřejmostí). K pocitu, že jste přinejmenším filmovou hvězdou, pak přispívá i osobní přivítání na recepci hotelu a seznámení s tzv. butlerem, tedy pracovníkem hotelu, který se během celého pobytu stará o to, aby vás pocit hvězdnosti jen tak neopustil (nás tedy během pobytu neopustil ani na vteřinu).
Čím vším je resort unikátní?
V prvé řadě, pohodlí, komfort a soukromí jsou tu skutečně prioritou. Proto jsou v celém areálu obklopeném květinovými zahradami a provoněném borovicemi pouze samostatné vily (celkem je jich 19). Jejich velikosti se liší dle počtu ložnic, v naší byly dvě a ke každé z nich přiléhala vlastní koupelna. Zbytečné, řeknete si. Ale jakmile si (byť ve dvojici) luxus samostatné koupelny dopřejete, zjistíte, že byste neměnili…
Všechny vily také disponují promyšleným systémem osvětlení, kdy v rámci nočního režimu lze užít orientační podlahové světlo, nebo zvolit „úplnou tmu“, kdy se uzavřou i střešní průhledy (ranní sluníčko nemá šanci!). A ačkoliv ovládání celého systému je poměrně intuitivní, většinu práce i v tomto případě odvede personál, který provádí úklid ráno, ale i večer – kdy v době večeře připraví vilu „ke spánku“. Ano, poprvé v životě jsem tak po příchodu do ložnice měla kromě nachystaného pyžama u postele připravené také bačkory a lahev vody...
Jednotlivé vily mají i vlastní vyhřívaný bazén (doteď bádáme nad tím, jak stavitelé dosáhli optického klamu lomeného dna, jež budí dojem, že hloubka bazénu není ve všech místech totožná – a člověk, jenž se postaví doprostřed, vypadá jako skřítek…), což se hodí zejména v době mimo klasickou sezónu. Ale třeba i pro „noční plavání“, které je jinak v hotelových resortech klasicky zapovězeno.
Pocit výjimečnosti na vás v Bijalu bude jednoduše číhat na každém kroku. Ostatně, hned po příjezdu nás v naší vilce přivítalo drobné občerstvení a také lahev prémiového šampaňského. Jeho konzumaci však nedoporučujeme v horkém letním odpoledni, minimálně pokud se plánujete následně vydat na pláž. K ní totiž vede relativně dlouhá dlážděná cesta, k jejímuž zdolání jsou hostům Bijalu k dispozici jízdní kola. Přes den je jízda na nich docela zábava (a večer, v šatech, v jistém slova smyslu vlastně taky…).
A pláž?
Když jsme do Bijalu vyráželi, s mírnou skepsí jsme sledovali počasí a tomu, že dojde na klasické „plážování“, příliš nevěřili. Přelom května a června se ale ukázal naopak jako naprosto ideální období. Teplota vzduchu těsně pod třicítkou a moře, které příjemně osvěží. A především: klid a pohoda. Pláž, která je vyhrazena pro hosty Bijalu, je přísně soukromá, vybavena pohodlnými lehátky s osuškami a slunečníky (vše ale odpovídá komorní atmosféře celého komplexu), neschází ani dřevěný chodníček (i na konci května písek přes poledne skutečně pálí). A samozřejmě také „plážový servis“. Osobně jsem již nějaké jeho formy zažila, ovšem ještě nikdy jsem prakticky po dosednutí na lehátko neobdržela chlazený ručník na osvěžení, a dokonce i opalovací krém (vodu považujme v tomto případě za samozřejmost). Obsluha, která tento servis obstarává, zároveň průběžně zjišťuje, zda člověku při pozorování mořských vln náhodou něco neschází – a úslužně plní prakticky jakákoliv přání (a často je i předčí, když přináší tu jahody v čokoládě, tu ovocný fresh…).
Jídlo: kapitola sama pro sebe
Budeme-li stále stavět na konceptu luxusu, je jasné, že klasické stravování tzv. all inclusive v podobě švédských stolů tu na hosty nečeká. S výjimkou snídaní, kdy si lze dle chuti vybrat ovoce, sýry, ořechy, lokální speciality nebo med přímo z plástve (a vše doplnit nějakou snídaňovou specialitou z menu), probíhá výběr všech pokrmů à la carte. A jelikož v Bijalu si na gastronomii nebývale zakládají, oslovili s tvorbou menu michelinské šéfkuchaře, přičemž jeden z nich, Theodor Falser, v Bijalu působí trvale. A je to nejen vidět – ale také na jazyku cítit. Jelikož Falser je znám svou láskou k přírodě, ta se prolíná nejen nabídkou jednotlivých specialit, ale i platingem. Pokrmy, které v mnoha ohledech sází na kombinace jednoduchých chutí (napadlo by vás, že v Turecku ochutnáte ten nejlepší boršč svého života?), na talíři vypadají jako malá umělecká díla (až je člověku líto je narušit příborem) – a nezáleží na tom, zda si zrovna objednáte špagety, humra nebo „pouhý“ kopeček zmrzliny. A mimochodem, pokud jste milovníky kávy, tak zdejší espresso vás – budeme-li tematicky modifikovat jednu z oblíbených hlášek Přemka Forejta – „vystřelí z plavek“.
I když v Bijalu se budete cítit nepochybně hvězdně, zároveň není třeba mít obavu z přílišné škrobenosti. Naopak. Veškerý personál nás velmi příjemně přikvapil svou přívětivostí a bezprostředností. Vyzdvihnout je namístě také pozornost, která je všem hostům věnována – při příjezdu můj spolucestující v souvislosti s welcome drinkem zmínil, že nepije alkohol. Aniž bychom o této skutečnosti dále s kýmkoliv mluvili, informace byla předána do obou restaurací, a tak jsme byli např. upozorněni v případě, že alkohol byl použit během přípravy pokrmu. Problém nebyl ani s přípravou pokrmů v bezlepkové verzi – jednoduše řečeno, v Bijalu opravdu dbají na individuální přístup, přání, ale i případná omezení klientů.
Genius loci
Ačkoliv Bijal sám o sobě je místem, v němž člověk ztrácí pojem o plynutí času a běhu světa okolo, přece jen stojí za to jej alespoň na chvíli opustit. Resort se totiž nachází cca 30 minut svižnou chůzí od městečka, resp. archeologické lokality, Side. V parném dni určitě výlet podél silnice nedoporučujeme, ale večer? To je jiná! A proč chodit do areálu „vykopávek“ v noci? Protože je otevřený, přístupný zdarma, a dokonce nasvětlený. Vlastně některé části, včetně dochovaného sloupoví či skutečně rozsáhlého amfiteátru, při trošce pozornosti uvidíte i z hotelové pláže. Jen vás ve dni zalitém sluncem jen stěží napadne, na co přesně se díváte. Pokud vás ale alespoň minimálně zajímá historie, noční prohlídka Side (my jsme areál opouštěli v jednu hodinu ráno) je něčím, nač nezapomenete podobně jako na pobyt v Bijalu.
Nakonec ale platí jediné. Ani sebelepší popis jakýchkoliv zážitků za samotný zážitek nevydá. Ten se totiž musí skutečně zažít. A pro Bijal to platí dvojnásob.
Vyzkoušeli jsme za vás: Fitness centrum v Bijalu stojí za návštěvu i tehdy, pokud vůbec nechcete cvičit. Vybavení je moderní a špičkové – a pokud se nebudete chtít procházet do Side, můžete se díky projekci na běžícím pásu proběhnout třeba Římem nebo Aténami.
Vyzkoušeli jsme za vás – „adult verze“: Grindr i Tinder tu na rozdíl od Dubaje fungují bez problémů a použití VPN. A wi-fi lze zdarma chytit i na vybraných místech v centru Starého města v Side. Není zač! ;-)
