Hausbót dokáže nabídnout výhody moderní civilizace v plném obležení přírody. I krátký pobyt na vodě může změnit váš pohled na bydlení
Hned na úvod začnu osobní zkušeností, která byla natolik intenzivní, že mě i přes svoji krátkost donutila začít přemýšlet nad přesunem do hausbótu. A přitom se jednalo o zcela náhodně nalezenou nabídku pronájmu na internetu. A protože přesně v ten termín jsem měl naplánovanou dovolenou a nevěděl, jak naložit s volným časem, řekl jsem si, že nová zkušenost nebude k zahození.
První, čeho jsem se bál, byla samozřejmě mořská nemoc. Ačkoliv byl můj vodní domov usazen pouze na vodní přehradě, nezabránilo to samozřejmě střetu s vlnami, které vytvářely okolo projíždějící lodě. Ale po krátkém pobytu jsem si na mírné houpání (loď byla velmi dobře ukotvena) zvykl a vnímal jej pouze lehce večer před usnutím. Tím se tedy během pár hodin vyřešila moje největší obava.
K tomuto připojím fakt, že hausbót nemusí být umístěný jen volně, ale můžete jej ukotvit stabilně a přivést k němu klasické přípojky na energie, čímž vám vznikne plnohodnotný nekývací se pevný dům. K tomu ale později.
Pokud jste si vybrali opravdu odlehlé místo, jako jsem měl i já, kde není nic v okruhu minimálně 10 kilometrů, objevíte další výhodu. Zásobování je omezené, což vás přinutí si dobře rozmyslet, jaké zásoby jídla na dlouho dopředu udělat a jak s nimi nakládat. Což je dobré ovládat i v běžném shonu našich běžných životů. Samozřejmě záleží na velikosti vašeho nového bydliště, ale i tady není prostor neomezený. V mém případě by to bylo jedno, neboť já na hausbótu strávil týden, nicméně pokud bych zde měl bydlet, nákup by obnášel zhruba 30kilometrovou cestu pěšky. A to by se mi skutečně několikrát do týdně chodit nechtělo.
Nečekejte ale, že vám zde budu popisovat všechny detaily, protože to není potřeba. Ať už máte jakékoliv představy, pokud jste nikdy na žádném hausbótu nebyli, vězte, že v základním režimu funguje v podstatě jako malá chatka (nejlépe) v přírodě. Máte v ní všechno, co potřebujete – kuchyňku, postel, případně záchod a sprchu, a nějaký odpočinkový prostor pro aktivity přes den, pokud jste třeba zrovna na cestě po vodě.
Můj hausbót byl skromnějšího charakteru, neobsahoval toaletu. K vykonání potřeby sloužila kadibudka na břehu. Kuchyňka obsahovala plynový sporák, dřez a pár skříněk s nádobím, voda z kohoutku tekla ze zásobníku v útrobách lodi. Ložnice skrývala dvě palandy, tedy 4 místa na spaní, na zádi zase byla malá společenská místnost se stolem a dvěma sedačkami. Abych nezapomněl, spolu s kuchyňkou bylo v místnosti ještě kormidlo a jednoduchá přístrojová deska. Pro pobyt na slunci ještě sloužil kus přídi, tedy něco jako letní teráska. A to je vše. Jak říkám, funkční chata na samotě.
Avšak bylo v tom zároveň jakési kouzlo. Pobyt na vodě, některým lidem asi podprahově vyhovující (to by nám jistě vysvětlil nějaký psychoanalytik), mi poskytl velmi zvláštní druh odpočinku. Vodní plocha a její okolí jsou plné života. Ráno vstanete a první, co cítíte, je lehké pohupování a vůně vody. To stejné večer a kdykoliv přes den. Pozorujete souboje ryb, proplouvání ptactva, ke břehům zase chodí pít divoká zvířata. Neustále jsem byl obklopen zelení a skalami, což dokáže neskutečně upoutat pozornost, kterou byste jinak věnovali zbytečně sociálním sítím.
Už po prvních třech dnech se mi nechtělo vracet zpátky do ruchu města, měl jsem vše, co jsem potřeboval. A to byl můj hausbót určen pouze k rekreačním účelům, což znamená, že majitelé sem zajeli jen občas, jinak místo pronajímali. Nadále byli spojeni s civilizací ve svém klasickém bydlení. Nebyly zde přípojky na energie a vodu, mohli s lodí kdykoliv odjet a zakotvit jinde. Tomu odpovídalo i vybavení, které bylo veskrze základní. Ale vše fungovalo. V jiných případech, o kterých si povíme nyní, by výbava mého dočasného bydlení vypadal nejspíše úplně jinak. V podstatě jsou oproti rekreačnímu využití jen dvě další možnosti, jakým stylem lze hausbót používat a žít v něm.
Stabilní bárka
Začněme tou nejméně komplikovanou cestou, která dělá z hausbótu v podstatě „jen“ pevný dům zasazený v lehce netradičním prostředí. Mluvím o případu, kdy se jej rozhodnete připojit ke klasickým odběrným sítím energie, čímž z něj vytvoříte klasickou nepohyblivou nemovitost. Ale aspoň máte na výběr ze dvou možností, tedy můžete zvolit pobyt někde v přírodním prostředí na břehu u lesa, nebo v přístavu města, ve kterém chcete dál bydlet a požívat všech jeho výhod.
Tento styl vede nejčastěji k tomu nejlepšímu vybavení, jaký vám finance a okolní prostor dovolují. Loď v přístavu bude nejspíše menší, poněvadž okolo vás jsou další lodě, avšak o to lépe může být vybavený vnitřek. Vybavení hausbótů, i ony samotné, se díky poptávce pohybuje na velké škále od těch nejobyčejnějších po ty nejluxusnější.
Na druhé straně je tu klasický dům někde ve volné přírodě, takže tam se nemusíte omezovat a vše mít plně podle svých představ a možností. Zařídit si můžete plně chytrou a moderní domácnost a jako bonus jste k tomu obklopeni přírodou nejen okolo vás, ale i pod vámi. Dokonalé spojení.
Největší problém tak budete mít s kotvištěm. Ano, i tady platí nějaké zákony. Nestačí jen pořídit hausbot a umístit ho na vámi vyhlédnutou plochu. Musíte si pořídit či pronajmout kotviště, přičemž ten prodej je samozřejmě mnohem složitější. Sám jsem po návratu domů vhodné místo hledal, ale nenašel jsem prakticky nic, jen samé pronájmy a na místech, které nebyly skoro ničím atraktivní. Čím větší samotu a čistotu budete požadovat, tím náročnější bude hledání, protože na některých přírodních lokalitách je kotvení přísně zakázáno.
Vlastnit hausbót nemusí nutně znamenat, že v něm budete sjíždět všechny řeky. Můžete ho mít jako alternativu bydlení ve městě, nájem či koupě kotviště stojí podobně, jako dnešní byty. Foto: Adobe Stock
Jednoduše shrnuto, pokud nechcete řešit zdroje energie, přístup k pitné vodě a nedostupnost sociálního kontaktu, avšak zároveň nechcete žít „pouze“ v klasickém bytě či domě někde na okraji města, pak je pro vás stabilní hausbot ideální řešení, byť bude ze všech asi finančně nejnáročnější.
Život dobrodruha
Druhá cesta bývá často úplný protipól. Nemusí to být samozřejmě naprosto odvrácená strana luxusu, ale přeci jen, pokud si zvolíte plnohodnotný život na hausbótu s tím, že budete objíždět řeky a vodní nádrže a poznávat život z nové perspektivy, nejdražší loď potřebovat úplně nebudete. Ani to nejdražší vybavení. Už z logiky věci vás totiž na cestách mohou překvapit nejrůznější potíže a kolize s čímkoliv, co v dané řece plave. Jsou tu také vodní proudy, hráze a další překážky, které mohou vaši loď více či méně poškodit a opotřebovat. A čím více cestování, tím větší riziko.
Na rozdíl od městského kotviště tu nemáte taková omezení s prostorem, čili své finanční zdroje můžete rozložit nejen do vybavení, ale třeba velikosti „terasy“, anebo přidáním nějaké další místnosti.
Co se týká finanční náročnosti, nemusí být úplně nutně několikanásobně menší než v prvním případě, ale v mnohém se dá ušetřit. Každé kotviště, u kterého se rozhodnete zastavit, má jinou finanční zátěž, navíc kotvit nemusíte každý den a pokaždé na stejném místě. Tím, že nemusíte mít stabilní kotviště předplacené na celý rok, můžete si pokaždé pronajmout jiné. Na druhé straně, pokud nemáte pevné nervy a v duši věčný klid, dejte si na výběr této varianty pozor. Ne vždy se vám úplně podaří najít hned místo na bydlení a budete muset jet dál, nebo se vrátit zpět.
Proto pokud zvažujete tuhle formu využití a hodláte někdy v budoucnu objet na hausbótu celou Vltavu či celé Labe, anebo chcete objíždět i další plochy v dlouhodobém horizontu, mějte vždy v zásobě aspoň jedno vlastní kotviště, které máte předplacené na jakékoliv delší časové období. Nikdy nevíte, kdy se vám může hodit.
Ať už si ale vyberete kteroukoliv z těchto možností, byť to bude i ten přístav uprostřed města, kde jen několik desítek metrů od vás proudí v někonečných řadách auta po silnici, pořád jste aspoň částečně odříznuti od standardního prostředí, které je mnohem častěji spouštěčem stresových faktorů. Život v hausbótu vás také učí minimalistickému smýšlení, což má dopad i na další aspekty v životě.
Dokud si ale pobyt na hausbótu nevyzkoušíte, dokud nezažijete usínání v pohupujícící se posteli a podmanivou ranní vůni vypařujícící se vody, neodsuzujte tento typ bydlení. Nemůžete si totiž nikdy být jisti, že to není styl života právě pro vás. Já bych před pobytem taky jako městské dítě nikdy nepřemýšlel nad tím, že bych kdy mohl na vodě žít. Stačil týden a vše se změnilo.
