Nejen bouřka. Pro psy je peklo i smích, kýchání a vysavač
Hluk je neodmyslitelnou kulisou našich životů – zvonění telefonu, křik na ulici, vysavač v bytě nebo stavební práce za oknem. Zatímco my si na tyto zvuky většinou zvykneme, pro naše psí společníky mohou být zdrojem stresu a úzkosti, které si často ani neuvědomujeme. Nedávná studie s názvem Snižte hlasitost: Přecitlivělost na hluk u psů (Chin et al., 2025), publikovaná v předběžné verzi odborného časopisu přináší nové a znepokojivé poznatky: psi nejsou citliví jen na ohňostroje nebo bouřky, jak by se dalo čekat, ale i na běžné domácí a lidské zvuky.
Výzkum, který oslovil tisíce pejskařů po celém světě, ukázal, že pes může reagovat úzkostí nejen na hlasité rány, ale také na vysavač, sirény, upozornění na mobilu, kýchání nebo dokonce lusknutí prsty. Zvuky rozdělili vědci do tří kategorií: averzivní zvuky (například ohňostroje a bouřky), zvuky prostředí (například stavební hluk, vysavače, sirény) a lidské zvuky (jako tleskání, smích nebo křik). Zatímco pro nás jsou tyto zvuky jen pozadím, pro psy mohou znamenat něco, co je vytrhne z klidu – a to někdy až do paniky.
Starší psi mohou být úzkostlivější
Zajímavé jsou i faktory, které ovlivňují, kdo je nejvíce ohrožen. Studie ukázala, že starší psi (ve věku 7–11 let) reagují na rušivé zvuky citlivěji než mladší, což může souviset s věkem podmíněnými změnami ve vnímání.
Dalším rizikovým faktorem je úzkost, kterou mají někteří psi diagnostikovanou – ti reagují výrazně silněji prakticky na jakýkoli podnět. A důležitou roli hraje i velikost psa: menší plemena bývají na hluk náchylnější, ačkoli důvody nejsou zatím zcela jasné. Zajímavým zjištěním je také to, že psi žijící se ženami nebo staršími lidmi bývají citlivější na zvuky z okolí. Není ale jisté, zda je to skutečně tím, jak zvuky vnímají, nebo spíš tím, jak pozorně jejich majitelé sledují jejich chování.
Stres může přerůst v chronickou úzkost
Citlivost na hluk není žádná banalita – je to skutečný problém, který ovlivňuje welfare psů. Pes, který se bojí vysavače nebo notifikace na telefonu, se nechová „rozmazleně“ – prožívá stres, který může přerůst až v chronickou úzkost a vážné problémy s chováním. Výzkum tak připomíná, že svět slyšíme my a naši psi velmi rozdílně. Co my zvládneme ignorovat, pro ně může být důvodem k panice.
Pozitivní posilování
Co s tím? Odborníci doporučují minimalizovat expozici známým spouštěčům – například zkrátit dobu vysávání, když je pes poblíž, nebo omezit hlasité zvuky doma. Velký význam má i pozitivní posilování, které může pomoct psům postupně si na problematické zvuky zvyknout. A pokud se citlivost zhoršuje, je namístě konzultace s veterinárním behaviorálním specialistou, který navrhne individuální plán.
Je také dobré vědět, že podle studie z roku 2018 (Fagundes et al., Frontiers in Veterinary Science) existuje souvislost mezi citlivostí na hluk a bolestí, takže u psů, kteří reagují přehnaně, stojí za to nechat je vyšetřit i po zdravotní stránce.
Ať už sdílíte domácnost s jorkšírem, retrívrem nebo adoptovaným voříškem, zkuste se dnes na chvíli naladit na jeho vnímání světa. Zaposlouchejte se, co všechno se kolem vás děje – a co na to říká on. Možná zjistíte, že příběh vašeho společného soužití zdaleka nevyprávíte jen vy sami.
