Změna klimatu žádá změnu bydlení. Plovoucí domy, které odolají záplavám i tajfunu, již slouží jako inspirace architektů napříč světem
Straight friendly
Zdroj: AdobeStock

Změna klimatu žádá změnu bydlení. Plovoucí domy, které odolají záplavám i tajfunu, již slouží jako inspirace architektů napříč světem

Klima se mění, ať se nám to líbí, nebo ne. Pociťujeme to i v Česku. Zimy jsou nebývale teplé, léta horká. A přibývá jevů, které se v našich zeměpisných šířkách nevyskytovaly (příp. byl jejich výskyt minimální). Vlastně i letošek je důkazem řady abnormalit – po příliš brzkém nástupu jara přišly mrazíky a v posledních dnech prší tak vydatně, že některé části Česka se po bleskových lijácích ocitly pod vodou. A svou zkušenost máme již i s tornády. Jednoduše řečeno, postupně se budeme muset přizpůsobit tomu, jak se příroda mění. Přesně to pochopili i na Filipínách, kde si tamní obyvatelé staví unikátní domky na vodě, které odolají prakticky všem negativním vnějším vlivům… to vše navíc v souladu s přírodou a principy udržitelnosti.
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
17. 6. 2024

Změny klimatu napříč světem

Prudké bouře a záplavy, to jsou klimatické jevy, na které my v Česku sice stále ještě nejsme příliš zvyklí, v oblasti jižních Filipín se ale jedná o běžné projevy počasí. Tamní domorodá komunita Manobo přesto dodnes nezapomněla na rok 2012. Tehdy oblast mokřadů a jezer, kde její příslušníci žijí, zasáhl masivní tajfun. Naše komunita nikdy nezažila takovou bouři. Vítr hlasitě skučel a pršelo celé hodiny. Shromáždili jsme se všichni v jedné plovoucí síni a doufali v to nejlepší,“ vzpomíná tak na události roku 2012 Marites Babanto, který stojí v čele kmene Manobo. Tato bouře označovaná také jako tajfun Bopha (či Pablo) připravila o život téměř 2000 lidí a v jejím důsledku stoupla vodní hladina o přibližně 10 metrů, což je obvyklá výše klasického třípatrového domu. Řada Filipínců o své domovy přišla, obydlí vesničanů Manobo ale i takovéto extrémní situaci odolala. Jejich domky totiž stoupaly společně s vodou, a to díky důmyslné starověké technice, kterou při stavbě užívají.

Vraťme se ke kořenům a hledejme v nich inspiraci

Ačkoliv my v Česku si můžeme (alespoň zatím) dopřávat jistý pocit bezpečí, protože ve středu Evropy se přece jen příliš velké a ničivé extrémy počasí nevyskytují, faktem je, že na řadě míst to, jak se s novými jevy vypořádat, začínají poměrně dost řešit. A tak není divu, že právě plovoucí domy kmene Manobo, stejně jako celá řada jejich dalších vynálezů a postupů, díky nimž jeho příslušníci přežívají v poměrně nehostinných podmínkách a tak říkajíc napůl mezi zemí a vodou, začínají vzbuzovat pozornost.

Záplavy na Filipínách jsou součástí běžného života jejich obyvatel – takže není nijak překvapivé, že na 30 tisíc lidí obývá zmiňované plovoucí domy. Vlastně jim ani nic moc jiného nezbývá – trvale suchou a pevnou půdu, na níž by mohli stavět obydlí bez strachu, že jim je voda odnese, nemají. Plovoucí domy jsou tedy efektivním řešením, které se ale osvědčilo i v extrémnějších situacích než jen během pravidelných záplav zvyšujících hladiny řek a mokřadů. Právě to již zaujalo nejen vědce, ale i některé architekty.

Plovoucí domy kmene Manobo tak slouží jako jeden z možných zdrojů inspirace pro další využití osvědčených prvků i v jiných částech světa. Vědci totiž varují, že kvůli klimatickým změnám jsou velké bouře a záplavy častější, intenzivnější a silnější – takže potenciální výhody plovoucích domů na sebe poutají stále větší pozornost jako řešení i pro městské komunity ohrožené záplavami a stoupající hladinou moří.

Tipy redakce

Své o tom vědí např. na Novém Zélandu nebo v Nizozemsku či některých částech USA, kde již moderní plovoucí domy vyztužené ocelí a betonem tak, aby odolaly kolísajícím hladinám a extrémním větrům, běžně konstruují. Jak tedy shrnuje filipínská architektka a odbornice na městský design působící na nizozemské Delft University of Technology, Francisca Mejia, svět se musí více dívat na domorodé kultury a zjišťovat, jak přistupují k řešení změny klimatu a jejích dopadů.

Vztah k přírodě a soudržnost

Ačkoliv extrémní klimatické jevy způsob výstavby plovoucích domků i v rámci kmene Manobo změnily, základní principy zůstávají stejné, tvrdí designérka. A jaké principy to jsou? Užití obnovitelných místních materiálů (ratan, palmové listy a další podobné materiály, které jsou odolné, ale biologicky odbouratelné), dynamická a flexibilní konstrukce, která se dokáže přizpůsobit přírodním živlům, ale také tvorba domů jako komunitní činnost. Zatímco strmá střecha umožňuje efektivní odtok vody, ale také ochlazování domů v době velkých veder, díky plovoucímu systému lze domy přemisťovat dle potřeby – a ty také stoupají a klesají s vodní hladinou. V době příznivých klimatických podmínek pak konkrétně členové kmene Manobo své domy i spojují, aby udrželi komunitu pohromadě a v bezpečí a posílili vzájemná pouta.

<Path> Mladí modelové a dvojčata Vitaliy a Vladyslav NazarchukZdroj:

Mejia tedy dodává, že řadu domorodých vynálezů, a to včetně plovoucích domů, lze plně pochopit jen v rámci širšího systému duchovního přesvědčení, ochrany přírody a půdy domorodými kulturami. „Princip péče a zájmu, faktorů tak potřebných dnes, v době klimatické krize, ve světonázoru původních obyvatel dávno existuje. Jen díky tomu dokázali přežít dlouhá tisíciletí,“ shrnula s tím, že adaptace na nové podmínky probíhá v těchto společenstvích zcela přirozeně, přičemž vždy ctí základní zásady ochrany přírody a udržitelnosti. Není to tedy jen o jednom konkrétním materiálu nebo technice, zajišťující odolnost plovoucích domů. Podstata tkví dle Mejia v základním způsobu, jak kmen Manobo, ale i další obyvatelé Filipín, přistupují k navrhování budov v souladu s okolním prostředím. I v tom bychom se možná mohli inspirovat...

Zdroj: youthwavebd.com, nationalgeographic.com, bbc.com, repository.tudelft.nl

Populární
články

Užívá si, že nemusí nervózně čekat u telefonu, oba preferují aktivní udržování neustálého kontaktu
LIDÉ

„Potřebujeme vidět a slyšet, že nás ten druhý taky chce,“ říká v rozhovoru o lásce muž, který roky bojoval s ghostingem

Autor: Irena Piloušková
Těžko říci, zda změnit přátelství v přátelství se sexem, je zrovna výhra
LIDÉ

Je „přátelství s výhodami“ skutečně výhodné? Podle odborníků nejsou nezávazné vztahy pro každého a často končí špatně

Autor: Mirka Dobešová
Sezení při močení má pozitivní účinky na zdraví i hygienu
TĚLO & MYSL

Při močení si raději sedněte, doporučují lékaři mužům. Aneb proč není tato mužská „výhoda“ záviděníhodná

Autor: Mirka Dobešová
Zbiroh je krásné malé městečko vzniklé už ve 13. století. I díky Jamisonovi Youngovi má opět šanci vejít do většího povědomí celé republiky
LIDÉ

Australan spravuje bývalou vlakovou stanici ve Zbirohu. Chce z ní vytvořit velkolepé regionální kulturní centrum

Autor: Michal Černý
Josef Šálek je doslova ztělesněním toho, že když se pro něco skutečně rozhodnete, můžete dokázat „nemožné“
LIDÉ

„Člověk dokáže úplně cokoliv, když se pro to rozhodne a přestane pochybovat,“ říká Josef Šálek, pokořitel několika světových rekordů

Autor: Michal Černý
Štěpán Ježek alias DJ Tokátko a Matyáš Sichrovský – duo, které se posledních několik měsíců snaží dát Radosti FX novou tvář
KULTURA

„Aby k nám lidi chodili jen proto, že jde o Radost, to je musíme zase naučit. Tentokrát chceme jít spíše komunitní cestou,“ shodují se majitel hudebního klubu Radost FX Matyáš Sichrovský a produkční Štěpán Ježek

Autor: Michal Černý
Ikonické boty, které se pro mnohé staly životním stylem
STYL

Měsíc hrdosti je vždy bohatý na nové kolekce, ani výrobce ikonických tenisek letos nezahálel

Autor: Michal Černý
Mladí LGBTQ+ lidé mají ve spojení s klimatickou změnou z více než poloviny vážné obavy o svoji budoucnost, často i oprávněně
AKTUALITY

Mladí LGBTQ+ lidé se o klima bojí víc než hetero většina, čelí proto i depresím. Klimatická změna totiž vystaví komunitu větším rizikům

Autor: Michal Černý
Ne každý podpatek musí úplně škodit
TĚLO & MYSL

Skutečně podpatky nohám i zádům jen škodí? Vědci nově doložili, že jeden typ podpatků zdraví prospívá. A nosit by je měli i muži

Autor: Mirka Dobešová
Jaroslav Reich Lorman
LIDÉ

„Starší LGBTQ+ lidé jednoduše nejsou tolik vidět, ne že by nebyli,“ myslí si ředitel organizace ŽIVOT 90

Autor: Mirka Dobešová

E-Shop