Chcete si umět naplánovat či zrekonstruovat vlastní zahradu? Zapojte se do soutěže o exkluzivní kurz!

Zahrádkářství se stalo pro městské obyvatele jedním ze způsobů, jak se vrátit ke kořenům, uvolnit se od městského shonu a stresu a začít se těšit z vlastnoručně pěstované zeleniny a květin. První zahrádkářské kolonie začaly vznikat už v 19. století především v Praze a dalších větších městech. Tyto kolonie byly často založeny na pozemcích, které byly dříve využívány pro zemědělskou činnost, ale postupně ztratily svůj původní účel kvůli urbanizaci. Zahrádkáři si tyto pozemky pronajímali od města nebo soukromých vlastníků a začali na nich budovat své malé ráje. Během 20. století zahrádkářství prošlo různými fázemi vývoje.

V době první republiky se stalo velmi populárním a byly založeny další kolonie. V období komunismu bylo často vnímáno jako prostor pro únik ze stereotypního a v mnoha ohledech nebezpečného každodenního života, kde jste si nikdy nebyli moc jisti, kdo vás zrovna pozoruje. Mnoho Čechů si tak zde vytvářelo své útočiště před celým světem.

Zahrádky se také staly místem setkávání a trávení volného času, a také hlavně zdrojem potravin v době nedostatku, což nebylo během tohoto období až takovou výjimkou. Po roce 1989, s nástupem tržní ekonomiky a zvýšenou dostupností rekreačních možností, prošla tato činnost určitým úpadkem. Mnoho kolonií se ocitlo v ohrožení z důvodu developerských záměrů a náhlých změn urbanistických plánů.

Nicméně i přes to si stále udrželo svou popularitu a význam, dokonce se rodinné zahrady a chaty s nimi spojené staly jakýmsi symbolem nostalgie a tradice, kdy většině z nás bylo prostě líto prodat jen tak kus pozemku, jež se předával i po několik generací. O využití ale nebyla nouze.

Relaxace, rekreační vyžití a setkávání s přáteli a rodinou – lidé zkrátka nacházeli únik od hektického života ve městě a při péči o rostliny a zahradu dokonce i radost a uspokojení.

V posledních letech se zahrádkářství opět začalo těšit většímu zájmu a oblibě. Rostoucí povědomí o ekologii, udržitelnosti, zdravém životním stylu a také o tom, jak se potraviny pěstují, jakými způsoby se k nám dovážejí a hlavně i jejich cena – to vše přispělo především k zájmu o vlastní zahradničení a pěstování potravin.

Zahrádkářské kolonie se kromě osobního odpočinku staly i místem komunitního života a sdílení znalostí a zkušeností v oblasti zahradničení. Lidé si navzájem radí, vyměňují si semena a sazenice a společně pořádají různé akce, jako jsou zahradní slavnosti, trhy či workshopy.

V současné době se také objevují moderní trendy, jako je vertikální zahradničení, zahrádky na střechách budov nebo hydroponické systémy pro pěstování rostlin bez půdy. Lidé se snaží využít nové technologie a inovativní přístupy k optimalizaci své zahrady a maximalizaci výnosů.

Zahrádkaření v Česku tak dnes představuje kombinaci tradic a moderních trendů. Je to způsob, jak se spojit s přírodou, užít si čas ve venkovském prostředí a vytvořit si svůj vlastní ráj plný všeho, co v důsledku k životu potřebujeme. Ať už jste zkušený zahrádkář nebo začátečník, zahrádkaření nabízí možnost projevit kreativitu, péči a lásku k přírodě.

No a když jsme u nadšení ze zahrad, pojďme se podívat na Atelier Flera, který už pěknou řádku let vdechuje život soukromým či veřejným zahradám, ale také pořádá kurzy ohledně plánování a realizace zahrad, nebo kurz pěstování jedlých rostlin. A proč by vás to mělo zajímat? Protože jeden z jejich kurzů právě teď můžete vyhrát!

Více v Galerii

Zdroje: Flera/ Se svolením

Flera – vybudujte si zahradu svých snů

Styl Atelieru Flera vychází z myšlenek Ferdinanda Lefflera, zakladatele tohoto studia. Architekti studia Flera vnímají proměnlivost přírody v průběhu roku jako největší hodnotu a přínos, který zahrada dokáže nabídnout. Zkrátka, práce architektů se dá shrnout tak, že buď navrhnou a postaví pravdivou a jedinečnou zahradu s takovými možnostmi, jak to jen vzhledem k okolním podmínkám jde, anebo vás to prostě naučí. Ostatně, práci Atelieru si můžete prohlédnout sami na jejich webových stránkách, mají za sebou desítky krásných, velmi pěkně prezentovaných a snad i známých projektů.

Nyní se konečně dostaňme k avizovaným kurzům a možné výhře. Kurzy jsou celkem tři, avšak vy budete bojovat o ten největší z nich – ŽIJTE VE SVÉ ZAHRADĚ.

O čem tento kurz je? V 10 lekcích se najdete svůj styl, projdete si inspirativní fotogalerie, budete pozorovat pozemek a jeho proměny, prozkoumáte jeho potřeby a nakonec vytvoříte samotný plán zahrady na míru vám či celé vaší rodině. V tomto praktickém a interaktivním kurzu si zkrátka (úplně) sami navrhnete novou zahradu nebo rekonstrukci té stávající. Mentorem a pomocníkem vám bude přímo sám zahradní architekt a zakladatel Atelieru Flera – Ferdinand Leffler.

A jak se zúčastnit soutěže?

Je to úplně jednoduché. Stačí správně odpovědět na otázku uvedenou níže, uvést svůj e-mail a jen stisknout tlačítko odeslat. Nic více, nic méně. A pokud byste si nebyli jisti na první dobrou svojí odpovědí, určitě ji najdete v inspirativním a velice zajímavém rozhovoru se samotným Ferdinandem. No a pak už jen stačí počkat do uzavření termínu a věřit, že štěstí se usměje právě na vás. Přejme ho všem!

Zahradní panteon

Dobře upravená zahrada podle vlastního návrhu představuje jedinečný prostor, který nám umožňuje projevit naše kreativní schopnosti a vytvořit harmonické prostředí pro naše fyzické i duševní blaho. Existuje několik úvah, které mohou podpořit myšlenku, proč by lidé měli vůbec zahradu mít, pečovat o ni, ale také si ji sami navrhnout a nejlépe i pomoci (minimálně) s její výstavbou:

• Zahrada jako odraz naší individuality – každý z nás je jedinečný a má své vlastní potřeby a estetické preference. Vytvoření zahrady podle vlastního návrhu nám umožňuje vyjádřit naši individualitu a osobnost. Každý detail, rostlina a prvek designu může reflektovat naše vnitřní hodnoty a preferovaný styl života. Tímto způsobem se prostřednictvím zahrady můžeme přiblížit k autenticitě a zřetelněji vyjádřit svou identitu. Chcete, aby vám ostatní rozuměli? Tohle je možná ideální způsob.
   
• Zahrada jako prostředek sebepoznání – při plánování a úpravě zahrady musíme přemýšlet o svých potřebách, preferencích a prioritách. To vyžaduje určitý level sebepoznání a vnitřní reflexi. Tím, že se zamýšlíme nad tím, jakou atmosféru a prostředí chceme ve své zahradě vytvořit, získáváme hlubší porozumění sami sobě. Zahrada se tak stává prostředkem prozkoumávání našich hodnot, snů a cílů, tím pádem i vlastního já.
   
• Zahrada jako místo odpočinku a harmonie – dobře upravená zahrada může sloužit jako útočiště a prostor pro odpočinek a regeneraci. Přírodní prvky, jako jsou rostliny, květiny, voda a zvuky přírody, mají blahodárný vliv na naši duši a pomáhají nám relaxovat a snižovat stres. Prostředí, které jsme sami vytvořili, může být navrženo tak, aby podpořilo naši pohodu a harmonii. Zahrada může sloužit jako prostor pro meditaci, introspekci a získávání klidu.

• Zahrada jako interakce s přírodou – navrhování a úprava vlastní zahrady nám poskytuje příležitost rozvinout naše vztahy s přírodou, které bychom rozhodně neměli zanedbávat. Při výběru rostlin, péči o ně a vytváření ekosystémů pro život zvířat a hmyzu se aktivně zapojujeme do přírodního procesu. Zahrada může sloužit jako prostor pro ochranu biodiverzity a podporu ekosystémů. Tím, že se stáváme součástí přírodního cyklu a poskytujeme životní prostor pro různé druhy rostlin a živočichů, se angažujeme v udržitelném a ekologicky odpovědném způsobu života.
   
• Zahrada jako inspirace a tvůrčí výzva – navrhování a úprava zahrady je tvůrčí proces, který vyžaduje imaginaci, inovaci a plánování. Tím, že se zabýváme designem, materiály, barvami a texturami, rozvíjíme naše estetické smysly a tvůrčí schopnosti. Zahrada nám může sloužit jako zdroj inspirace a motivace pro jiné oblasti našeho života. Kreativní a estetické rozhodnutí, která činíme při úpravě zahrady, se mohou promítnout do naší práce, zájmů a celkového vnímání světa.

A na závěr skončeme citátem Williama Shakespeara, který vlastně obsahuje všechno výše popsané. 

„Naše těla jsou zahrady, jež ošetřuje naše vůle - zahradník. Ta rozhoduje o tom, co z nich vyroste.“