Zámek v Osečanech Matěje Stropnického a Daniela Krejčíka se postupně proměňuje v netradiční bydlení. S LUI můžete nahlédnout dovnitř
Na zámku v Osečanech totiž Matěje i Dana čeká ještě spousta práce, než jej přetvoří do jeho původní podoby. Oba jsou ale velmi stateční a dělají vše pro to, aby se jim to povedlo co nejdřív. Jejich finální vize se přibližuje i díky usilovné pomoci mnoha cizích lidí.
Ještě dříve, než se na zámek v Osečanech s LUI podíváme, můžete v následujícím rozhovoru zjistit, jak se partnerům vedlo ve společné hře Úplné zatmění a co dalšího v dohledné době chystají.
Zámek si detailně prohlédneme, ale prozraďte mi – byli jste do tohoto projektu od začátku zapálení oba dva?
Matěj: Tak každý měl jiný okamžik toho opravdového zapálení. Ve fázi, kdy jsme sháněli peníze, a pak i v době podepisování smlouvy. Dana to pak možná na chvíli opustilo, ale když už to bylo jisté, „kousnul“ jsem se a říkal jsem si, že to musíme dotáhnout.
Dan: Když vám přítel nabídne koupi zámku, tak se zeptejte, zda je opravený, jelikož jinak je to trošku průšvih. (smích) Nicméně časem se to tak nějak proměňovalo a v době, kdy jsme se sem nastěhovali, jsme tomu museli propadnout oba. Je to náš hlavní koníček a zároveň tak trochu boj o přežití.
Matěj: Hlavně v zimě musíte každé ráno prorazit takovou „ledovou kru“ a trošku překonat sám sebe. Ale tyhle věci musí dělat i spousta jiných lidí. Já už jsem měl vlastně toho pohodlí v Praze plný zuby.
Jsme teď sice na malé vesničce, ale co třeba nějaká politická ambice v tomto místě, Matěji?
Matěj: Zatím jsem se pustil do první akce, což je obnovení autobusového spojení s Prahou, jelikož do té doby je zkrátka nutnost tady mít auto. Kdysi tu spojení bývalo, ale bylo pak zrušeno.
Dan: Ty cesty do Prahy jsou jinak zatím trochu dlouhé. Kdybych měl jet vlakem, tak to znamená jít tak šest kilometrů do Sedlčan, případně tři kilometry na autobus. Ale zase je to „kochací“ krajina, takže něco za něco.
Nemyslíte si, že by tento projekt opravy zámku mohl váš vztah nějak ohrozit?
Dan: Naopak. Myslím si, že je to dobré a má to svou výhodu. Když to srovnám se vztahy v Praze, tak ty pražské možná trochu trpí. Tady není tolik pokušení. (smích) Jsou tu jen srny, gayové ne. (smích) Takže si myslím, že náš vztah se díky mnoha činnostem, které tady společně provádíme, stal pevnějším.
Zámek v OsečanechNejenže spolu pracujete na této stavbě, hrajete spolu také v divadelní hře...
Dan: Přesně tak. Jmenuje se Úplné zatmění a nejbližší představení bude 21. května v La Fabrice.
Matěj: Dan si vymyslel, že nechce na zkoušky do Prahy jezdit sám a že by bylo dobré, kdybychom jezdili spolu, takže kromě společné práce na zámku jsme spolu zkusili i hrát. (smích)
Dan: Ale zvládli jsme to dobře a ani jsme se během toho nijak nehádali. Bylo a je to příjemné. Našli jsme moc šikovného režiséra Jakuba Čermáka, vzniklo představení s námi dvěma a Sandrou Novákovou a velmi nás to baví. Vyšly na to i krásné recenze a většinou je i vyprodáno. Myslím si tedy, že představení bude mít dlouhý život. Mně osobně se na něm líbí, že je i hodně výtvarné, a když na něj přijdete, tak uvidíte třeba laserové brýle či zářivě žlutou scénu. Zkrátka takový velký pop-art a designové představení. Film Úplné zatmění, ve kterém hraje mladý Leonardo DiCaprio, byl už divadelně zpracován několikrát, ale vždy dobově hodně identicky, my jsme se chtěli vydat jiným směrem.
Matěj: Možná přemýšlíme o tom, zda neudělat něco dalšího.
Na to jsem se zrovna chtěl zeptat. (smích)
Dan: Jedna nabídka už nám přišla, ale zatím jsme si text jen přečetli, ještě jsme se úplně nerozhodli.
Matěj: Mou podmínkou je, aby to bylo v zimě, protože je to jeden ze způsobů, jak tady tu zimu na zámku přežít – jet se ohřát do Prahy. (smích) Ne, to byl žert, přes zimu se nedá moc čistit park ani stavět, navíc nejsou prohlídky, tak mám víc času. Uvidíme. Má to být nějaká politická hra, tak se třeba do ní ještě pustíme.
Když jsme zase u té politiky, co vaše politická kariéra?
Matěj: Je pravda, že nikdy jsem neměl tak málo protivníků, jako mám teď. Naopak nám lidé píšou, podporují nás, dávají nám najevo, že se jim naše práce líbí, a to je pro mě trochu nezvyk. Uvidíme, jak to půjde dál. Teď je hlavním projektem zámek. Ten chci dotáhnout do konce a pak se uvidí. Teď se nikam vracet neplánuji.
V určité míře je i samotný zámek takovou trochu politikou. Alespoň co se týče vyřizování různých dotací a grantů, které by vám s renovací mohly pomoct, nemyslíte?
Matěj: Celý život je politika.
Dan: Já jsem myslel, že život je divadlo. (smích)
Možná tak trochu obojí. V jakém divadle můžeme v nejbližší době vidět vás, Dane?
Dan: Já jsem nedávno nastoupil na Fidlovačku a máme teď úplně skvělou věc. Budeme mít v listopadu světovou premiéru Dánské dívky, což je představení podle známého filmu. Je to o prvním muži, který se v třicátých letech nechal přeoperovat na ženu. Ten film má na kontě i Oscara. Hrajeme s Petrou Horvátovou, Anetou Krejčíkovou a třeba také s Jirkou Kornem. Bude to obrovské, jelikož v momentě, kdy ten film vznikl, jeho režisér Tom Hooper zakázal veškeré divadelní adaptace. Nám se povedlo, že právě v Praze bude světová premiéra. Nikde jinde ve světě se Dánská dívka nehraje.
Téma transgender osob se teď řeší hodně...
Dan: Já myslím, že to teď nejvíce otevřel seriál Most. Ale na představení se také moc těším, bude to zase o něčem jiném.
A co třeba nějaké divadlo na zámku?
Matěj: Ano, určitě zde chceme pořádat víc různých společenských akcí. K tomu budou některé místnosti a sály v zámku přímo určené. Připravujeme i expozici dobových fotografií zámku, snad bude do léta otevřená. Dá se říct, že teď máme velkou spoustu plánů. Tady to doslova vybízí k plánování. (smích) Nejdřív je v plánu letní divadelní festival, který připravuje hlavně Dan.
Dan: Bude tu k vidění asi dvanáct divadelních inscenací různých pražských divadel. Na nádvoří bude stát takové malé jevišťátko a bude to vlastně benefiční program na opravu zámku. Veškerý zisk půjde na to. Bude tady hrát třeba Vilma Cibulková, Zuzka Bydžovská, Kaira Hrachovcová, ale třeba také Ljuba Krbová. Vlastně i spousta dalších lidí, kterým byl tento projekt sympatický, což je krásné. Tohle tady bude každý víkend během léta.
