Jimmie Karlsson, který dodává nábytek i Madonně: „Neplánoval jsem, že se stanu designérem!“
Rozhovor
Zdroj: Archiv Jimmie Karlsson
<Path>

Jimmie Karlsson, který dodává nábytek i Madonně: „Neplánoval jsem, že se stanu designérem!“

Londýnské designérské studio Jimmie Martin baví naši redakci už několik let, a proto jsme velmi rádi, že Jimmie Karlsson, jeden z jeho zakladatelů, kývl na exkluzivní rozhovor, kvůli kterému jsem vyrazil do Londýna. V téměř hodinovém rozhovoru v jedné z kensingtonských kaváren se Jimmie rozpovídal o svých designérských začátcích, o modelingu, o svých nejzajímavějších klientech, mezi kterými nechybí ani Madonna, a o svém pozitivním přístupu k životu.
Ondřej Josef Kubáček Ondřej Josef Kubáček Autor
20. 12. 2023

Ve světe designu se pohybuješ už devatenáct let, mohl bys popsat, jak ses k tomu dostal?

Když to vezmu od začátku, tak už jako dospívajícího mě zajímalo umění, móda a interiéry. A jak už to bývá, nikdo v rodině se mnou tyto zájmy nesdílel (smích). Ve škole jsem patřil k těm nejkreativnějším, můj pokoj vypadal vždy dobře… I tak jsem ho každou chvíli předělával, a podobně i pokoje ostatních u nás doma. Každé dva týdny to u nás vypadalo jinak. Později jsem si začal přivydělávat rozvozem květin a peníze jsem utrácel na místních aukcích a za různé umělecké potřeby. A samozřejmě za oblečení!

Kolik ti tehdy bylo let?

Asi patnáct, o rok později jsem odešel z domova a nastoupil na uměleckou školu. Zhruba v polovině studií se ze mě stal model, poté co jsem se zúčastnil jedné švédské televizní soutěže. Najednou jsem na školu neměl čas, jezdil jsem do Paříže, Milána, New Yorku… A tak tomu bylo přibližně dalších deset let. V tu dobu jsem začal s malováním na nábytek. Někde jsem si koupil levnou židli nebo stůl a upravil si to podle svého. Při castingu si na mé fotce jedna žena všimla toho nábytku v pozadí a chtěla pár kousků do výlohy svého obchodu, tak jsem jí je prodal.

A to tě motivovalo k otevření designérského studia?

Ne, ale o měsíc později se mi ozvali z jedné prestižní londýnské designérské soutěže s tím, že mi doporučují, abych se přihlásil. Vstupní poplatek byl 150 liber a my jsme s Martinem, mým tehdejším partnerem, neměli moc peněz. Nějakým způsobem jsme to ale dali dohromady a přihlásili mě do dvou kategorií: nejlepší nábytkový design a nejlepší nový designérský přístup. Ta druhá zahrnovala dalších asi třicet podkategorií, takže konkurence byla obrovská. A přišel další telefonát. Prý jsem se dostal do finálové trojice v obou kategoriích! To znamenalo, že jsme měli jít na udílení cen v Přírodovědeckém muzeu, kde se schází britská designérská elita. Vstupné pro jednoho je 200 liber!

Vyrazili jste tam?

Opět jsme s Martinem sháněli peníze, abychom tam mohli jít. Moje agentura nám naštěstí sehnala značkové obleky, takže jsme vypadali dostatečně reprezentativně. A odešli jsme s cenou pro nejlepší nový designérský přístup. Neplánoval jsem, že bych se stal profesionálním designérem, ale začali za mnou chodit klienti, tisk a další. Už jsem neměl čas chodit na castingy a s modelingem jsem skončil. Neměl jsem ale žádné zkušenosti s podnikáním, což bylo dost těžké. Nevěděl jsem, kolik si mám za svůj nábytek říct, nevěděl jsem, jak z toho platit daně ani jak vystavit faktury. Každý den jsem se naučil něco nového, jako když máš dítě…

Kde jste se potkali s Martinem?

Ve Stockholmu, na parketu v klubu! Byl jsem krátce po rozchodu, chtěl jsem si trochu užít svobody. To bylo myslím v roce 1997. Ale narazili jsme na sebe na parketu a líbil se mi, říkal jsem si, že na jednu noc by to šlo. A nakonec jsme spolu zůstali celou řadu let. A také spolu začali podnikat. Proto se studio jmenuje Jimmie Martin. Teď už spolu ale nežijeme.

<Path> Tomáš a Martin: „Focení bereme jako možnost vyzkoušet něco jiného“Zdroj: LUI x ZALANDO

A jak to bylo s klienty? Kdo byl ten první slavný?

První slavný… Hmm, to byla asi Kelly Osbourne. Ale jednal jsem jen s její agentkou, která říkala, že pro ni pracuje. Takže to vlastně mohl být kdokoliv! (smích) Ale byli i další.

Můžeš jich pár vyjmenovat?

To čtenáře baví, viď? (smích). Oba kluci z Prodigy, Liam Howlett a ten se zelenými vlasy (Keith Flint, pozn. red.), pak třeba Liam Gallagher z Oasis. Dělali jsme něco i pro Kylie Minogue, nějaké herce, třeba herečku Dawn French. Je jich víc… i pár členů světových královských rodin. Tyhle spolupráce jsou samozřejmě hodně zajímavé, protože je pěkné, když někdo tak slavný projeví zájem o mou práci. A pro kluka pocházejícího z chudé rodiny je to obrovský zážitek! Mimochodem, nesmím zapomenout na naši práci pro Madonnu!

Čekal jsem, až to řekneš! Jaká byla spolupráce právě s Madonnou?

Pro Madonnu jsme začali pracovat ještě v době, kdy s ní žil Guy Ritchie. Objednala si od nás židli, ale nevěděl jsem, že je pro ni. A po nějaké době jsem dostal objednávku na stejnou židli. Což obvykle nedělám, ale podle fakturačních údajů mi došlo, pro koho to je! Později jsem se v New Yorku setkal s jejím asistentem, který se mě zeptal, zda jsem ochotný pracovat na dalším projektu, ale nechtěl prozradit detaily. Dal mi jen zběžné informace a já šel druhý den s několika skicami k Madonně domů. Dlouho jsem tenkrát přemýšlel, co si vezmu na sebe, šel jsem přece k Madonně! Samozřejmě jsem se tam s ní ale vůbec nesetkal. Tenkrát jsme se domluvili, že budu vyrábět trůn na Super Bowl!

A jak to dopadlo?

Madonna chtěla, abych trůn vyráběl já tady v Londýně. Krátce předtím, než měl být poslán do Ameriky, představovala Madonna v Londýně svůj film W. E. a pozvala nás na premiéru. A po ní na afterparty, kde si mě přímo vyžádala a poděkovala mi. Ale chtěla si ze mě trochu vystřelit a řekla, že zavolá do Cirque du Soleil, že se trůn rozbil. Já na ni koukal dost nervózně, ale ona byla odhodlaná zavolat. Tak jsem jí řekl: „Jestli jim zavoláš, že se rozbil, tak jim řekneš, že jsi na něm příliš divoce předváděla kreace z Vogue!“ Začala se smát a nakonec jsme ty kreace předváděli spolu! Ne že by mi to šlo… (smích).

Vraťme se ještě k nábytku. Obzvlášť mě zajímá ta série s nápisem: „Your imperfection turns me on!“

Aha… Tehdy za námi přišla přítelkyně Peta Townshenda z The Who s kousky kytary, kterou Pete rozmlátil při koncertě někde v Japonsku. Ona je posbírala a nakonec jsme z nich vytvořili stolek s tím nápisem, který byl z jedné z jejích písniček. Ten stůl se pak prodal v charitativní aukci. Ten nápis o nedokonalosti používám dál a ještě jsem ho doplnil protikladem „My perfection turns you on“. Rád totiž provokuji. „Tvá nedokonalost mě vzrušuje“ je hrozně hezká věta, ale potřeboval jsem ji nějak srazit a „má dokonalost tě vzrušuje“ je to pravé egoistické prohlášení.

Tipy redakce

Kromě nábytku děláš i busty, sochy, polštáře a lampy…

Zkouším různé věci. Nikdy nevím, co se prodá a co ne. Nedávno přišel do studia klient, který vykoupil vše, co bylo na skladě. A tak jsem narychlo začal vyrábět ty sošky andělíčků. Dal jsem je na internet a byly prodané dřív, než jsem je dokončil! Jeden z těch andělíčků měl podobu Donalda Trumpa a prodal se okamžitě.

Koupil ho příznivce, nebo odpůrce Trumpa?

Vlastně obojí! Paní, která ho koupila, Trumpovi fandí, zato její manžel ho nenávidí. Ale andělíček se líbil oběma!

Mohu poprosit ještě o nějakou radu pro naše čtenáře ohledně designu?

Obklopujte se věcmi, které se vám líbí! Je jedno, jestli jsou drahé nebo levné, hlavně jestli vám dělají radost!

Zdroj: Jimmie Martin, Redakce, cashbot.cz

Populární
články

„Že jsem adoptovaný, jsem se dozvěděl ve čtrnácti, kdy jsem mamce předložil několik důkazů,“ vypráví Victor, který prošel tranzicí
LIDÉ

„Že jsem adoptovaný, jsem se dozvěděl ve čtrnácti, kdy jsem mamce předložil několik důkazů,“ vypráví Victor, který prošel tranzicí

Autor: Irena Piloušková
Nick Vujicic je jednou z nejvýraznějších osobností nejen na poli motivačních řečníků, ale i křesťanských kazatelů
LIDÉ

Nemá ruce ani nohy, přesto pomáhá milionům lidí po celém světě: Příběh Nicka Vujicice, jednoho z nejlepších motivátorů současnosti

Autor: Michal Černý
Nebinární Alex dává svoji identitu (mimo jiné) do kontextu s neurodivergentním mozkem. Věří, že mu striktní kolonky muž/žena nedávají smysl také proto, že je na autistickém spektru
LIDÉ

„V tramvaji mě paní seřvala, že nemám oholené nohy.“ Alex v Česku nezapadá mezi ženy ani muže. „Kluci po mně během rande házeli kameny”

Autor: Veronika Košťálková
Na londýnské klubové scéně se znovu objevila droga zvaná M-cat nebo také „mňau mňau“. Někteří uživatelé ji přirovnávají k pervitinu
TĚLO & MYSL

Do klubů se vrací „mňau mňau“ – levná droga, která páchne po kočičí moči. „Při střízlivění jsem brečela 6 hodin,“ popsala mladá žena

Autor: Veronika Košťálková
V dnešní době již cukrovka nebývá jakkoliv limitující
TĚLO & MYSL

„Abych zhubnul, přestal jsem si píchat inzulín,“ vzpomíná diabetik Ivan na svůj boj s diabulimií, nemocí, o které se nemluví

Autor: Mirka Dobešová
Na první pohled se Natron neliší od jiných jezer, ale zkuste si do něj na chvíli strčit ruku...
CESTOVÁNÍ

Jezero, které mění zvířata v kámen. Natron v Tanzánii je jedno z nejkrásnějších a zároveň nejsmrtelnějších míst na světě

Autor: Michal Černý
Proces šedivění se dá urychlit stresem, zvolnění tempa ale bohužel opačný efekt nemá. I tak ale můžete pro svoji kštici leccos udělat
TĚLO & MYSL

Dá se zvrátit šedivění vlasů? Nebo aspoň zastavit řídnutí? „Dejte pozor na oleje a přehnané masírování,“ radí vlasová odbornice

Autor: Veronika Košťálková
Volba vhodného oblečení je v byznysu třeba
LUI BUSINESS

Úspěšní muži vědí, jak se správně obléknout: Zásadní módní pravidla, která by měl znát každý, kdo touží po kariéře a vyšším výdělku

Autor: Mirka Dobešová
Daniel Black, který sám sebe označuje za „detrans aktivistu“, ochotně chodí do médií jako pomyslný „odstrašující příklad“, k čemu může tranzice vést
AKTUALITY

Komu skutečně pomáhá „detrans aktivista“ Daniel Black? „Zmatení“ cis teenageři to nebudou

Autor: Veronika Košťálková
Už jste někdy odešli z kina předčasně jen kvůli tomu, že byl snímek příliš nechutný? S nejnovějším hororem to budete moct napravit
KULTURA

Nový horor šokuje svou extrémní brutalitou. Diváci opouští kina už po několika minutách promítání

Autor: Michal Černý

E-Shop