Přijměte od nás pozvání do vršovického bytu Honzy Kašpara a jeho partnera Lukáše. Jaký význam pro ně má kuchyně a jaké chytré technologie v jejich domácnosti najdeme?
Honzo, v předchozím rozhovoru, který vyšel na našem webu, jste zmiňovali, že se u vaření střídáte. Jaký význam pro vás má kuchyně?
Kuchyně byla jednou z nejdůležitějších částí, kterým jsme se při rekonstrukci věnovali. Architektonicky je ve středu bytu, což není úplně tradiční, ale je to kvůli maximálně využitému prostoru.
Architektovi jsme dali zadání, že chceme rozměrnou kuchyň a špajz, což v moderních bytech už také není tradiční a on nám pak na základě naší barevné palety, informací o tom, že chceme betonové sloupy a podobně, navrhl kuchyň v modré barvě. Když jsme poprvé viděli skici, bylo to opravdu nezvyklé, ale nakonec vše dopadlo skvěle. Pečlivě jsme vybírali truhlářské studio, které nám kuchyň vytvořilo. Často se nám stávalo, že studio, které jsme si vyhlídli, nedokázalo dodat některé komponenty, ale s Lukášem jsme se dohodli, že nebudeme dělat žádné kompromisy a takové studio pro nás nebude partnerem.
Věděli jsme, že v kuchyni budeme trávit hodně času, a to nejen vařením. Také když přijdou hosté, je to důležitý prostor. Dlouho dopředu jsme také měli vymyšleno, co přesně v ní budeme chtít za spotřebiče a podobně.
Je vaše kuchyně v něčem netradiční?
Máme troubu ve výšce očí. To se může zdát trochu netradiční, i když se to už dnes běžně dělá. V žádném ze svých předchozích bytů jsem to neměl. Také vinotéka. To byl mimochodem spotřebič, který tu byl na konci rekonstrukce jako první a který si prosadil Lukáš.
Lukáši, vznikly během rekonstrukce nějaké neshody?
Nevznikly. Až je to pozoruhodné, všechno jsme dělali společně. Konverzace o tom, zda je vinotéka opravdu potřeba proběhla, ale maximálně během dvou dnů bylo rozhodnuto a nedošlo k nějakým velkým konfliktům. Honza jí dokonce objednal, aniž bych o tom věděl. Ta rekonstrukce byla vlastně zamýšlena tak, že to děláme na dalších 20 nebo 30 let, takže jsme hodně přemýšleli dopředu a tak, aby byt fungoval jako celek.
V pracovně, která slouží zároveň jako pokoj pro hosty, máte úplně jinou paletu barev. To je něco, co vám poradil architekt?
Architekt navrhl celé rozložení bytu, pokojů i včetně návrhu barevné škály.To znamená vybral dubové dřevo, shodli jsme se na betonových sloupech a podlaze, což jsme teda hodně chtěli. Pak jsem zmiňoval tu modrou kuchyň, no, ale jinak jsme se rozhodovali sami. Možná to ale také bylo tím, že jsme si za architekta vybrali našeho blízkého kamaráda, který nás zná, ví, co máme rádi a mohl lehce odtušit, jak bude vypadat naše finální představa. Zároveň jsme o tom spolu často mluvili ještě předtím, než jsme se do rekonstrukce pustili.
Nábytek jste s ním také konzultovali?
Ve finální fázi už ne, ale jak říkám, myslím, že jsme byli všichni naladěni na to samé a on věděl, co budeme objednávat. Věřím, že takové napojení na architekta je vzácnost. Asi se vám to nestane, pokud si ho najdete ve zlatých stránkách.
Byli nějaké věci, které jste při rekonstrukci přizpůsobovali Bohoušovi? Nesl špatně změnu prostředí?
Máme dvě koupelny, jednu u ložnice a druhou malinkou ve vstupní chodbě. Tak nám to také navrhl náš architekt a nám to nejdřív přišlo zbytečné, ale ve výsledku to je praktické právě kvůli Bohoušovi. Pokud přijdete v zimě domů se psem od bahna, nechcete ho táhnout přes celý byt do sprchy.
Jinak jsme asi nic nepřizpůsobovali. Máme psa už dlouho, takže jsme věděli, co potřebuje. Změnu prostředí nesl vcelku dobře. Jen když se vozil nábytek a objevovali se tu řemeslníci, bylo to pro něj trochu náročnější. Měl ve svém prostředí spoustu cizích lidí, a to nesl trošku hůř. Bylo vidět, že je celý nesvůj, neví, co se děje, stále je tady něco nového a tak. To si vždycky zalezl do koupelny a byl schoulený pod poličkou.
Pořídili jste si do domácnosti nějaké chytré technologie?
Ano, to byla moje podmínka a část zhoršení rozpočtu, haha! Jak jsem zmiňoval, že Lukáš prosadil vinotéku, tak já jsem si prosadil to, že všechna elektronika bude nějakým způsobem smart. Všechny vypínače máme chytré, můžeme je ovládat i na dálku telefonem. Stejně tak reproduktory, pračku a další věci. Já osobně si myslím, že je to super. Hlavně teď v zimě, když se začíná brzy stmívat. Přijdete domů a světla se vám sama rozsvítí, nemusíte nikde skákat ještě v botách za vypínačem. A opačně, když jdete spát.
Můžeme se na závěr pobavit o umění, které provází váš byt?
V jídelním rohu máme takový ústřední obraz. Je od francouzského kubistického malíře Roberta Delaunaye. Pak máme spoustu obrazů, které jsme si vystavili jako odkaz a vzpomínku na Lukášovu maminku. Byla šikovná malířka. A nad gaučem máme vystavený obraz, který namaloval Lukáš na vaší akci LUI CONNECTION. Ten, který jsem maloval já, je lehce zastrčený za dveřmi v pracovně, ale má ve výsledku strategické místo. Když mívám video hovory, je na něj krásně vidět.
