„Lidé si myslí, že sugar dating je jen o penězích. Realita je mnohem složitější,“ popisuje student
Na první pohled jde o jednoduchou rovnici – mladý člověk hledá staršího, finančně zajištěného partnera, který mu pomůže s nájmem, školou nebo životním stylem. Sugar dating ale podle těch, kteří ho skutečně žijí, často připomíná spíš komplikovanou směs vztahů, očekávání a nevyřčených pravidel. Dvaadvacetiletý student mediálních studií Bohdan (redakce jeho jméno na přání respondenta změnila) se rozhodl promluvit o tom, jak takové uspořádání funguje v praxi – a proč se realita liší od stereotypů, které kolují na sociálních sítích.
„Začalo to jako experiment“
Bohdan se k sugar datingu dostal během prvního ročníku na vysoké škole. V té době se potýkal s vysokými náklady na bydlení i tlakem na výkon. „Nešlo o žádné zoufalství. Spíš o zvědavost,“ vzpomíná. „Viděl jsem kolem sebe lidi, kteří o tom mluvili úplně otevřeně, ale zároveň nikdo přesně nevysvětlil, co to vlastně znamená.“
Podle něj je zásadní rozdíl mezi romantizovanou představou a realitou každodenní komunikace. „Lidé si myslí, že sugar dating je jen o penězích. Realita je mnohem složitější. Hodně času trávíte vyjednáváním hranic, očekávání a toho, co vlastně chcete,“ říká.
První kontakt navázal přes specializovanou platformu. Profil si vytvořil anonymně a dlouho váhal, zda se s někým skutečně setkat. „První schůzka byla paradoxně úplně obyčejná. Kafe, dlouhý rozhovor, žádné drama. V tu chvíli jsem si uvědomil, že to není svět, který by byl automaticky temný nebo nebezpečný, jak si lidé často představují.“
Finanční jistota versus emoční náročnost
Vztah, který následoval, trval několik měsíců. Starší partner – podnikatel o více než dvacet let starší – mu podle jeho slov pomohl stabilizovat finance i životní rytmus. Bohdan otevřeně přiznává, že pravidelný příspěvek mu umožnil soustředit se na studium a práci na vlastních projektech.
„Na začátku jsem měl pocit, že jsem našel ideální řešení. Najednou jsem nemusel řešit, jestli zvládnu zaplatit nájem. Jenže postupně jsem začal cítit tlak,“ popisuje. Nešlo prý o přímé požadavky, ale o očekávání, která vznikají mezi řádky. „Když vám někdo finančně pomáhá, automaticky se mění dynamika vztahu. Najednou přemýšlíte, jestli jste dostatečně dostupní, dostatečně milí, dostatečně… všechno.“
Právě psychologická rovina je podle něj největším tabu. „O penězích se mluví pořád. O tom, že můžete začít ztrácet vlastní hranice, už méně.“
Dvojí život a sociální stigma
Jedním z nejtěžších momentů bylo podle Bohdana udržovat svůj život oddělený. Rodina ani většina přátel o jeho zkušenosti nevěděla. „Navenek jsem byl prostě student, který chodí na brigádu. Ve skutečnosti jsem vedl úplně jiný paralelní život,“ říká.
Strach z odsouzení přitom vnímá jako jeden z hlavních důvodů, proč lidé o sugar datingu nemluví otevřeně. „Společnost má tendenci všechno zjednodušovat. Buď jste oběť, nebo vypočítavý manipulátor. Jenže většina lidí je někde mezi.“
Zlom nastal ve chvíli, kdy si uvědomil, že vztah začíná zasahovat do jeho vlastních plánů. „Najednou jsem měl pocit, že některá rozhodnutí nedělám proto, že chci, ale proto, že to očekává druhá strana. A to byl moment, kdy jsem začal přemýšlet o konci.“
Zkušenost, o které se mluví jen potichu
Rozchod proběhl podle jeho slov klidně, přesto zanechal silnou zkušenost. „Neodcházel jsem s pocitem, že bych udělal něco špatného. Spíš s vědomím, že to není dlouhodobě udržitelné pro každého,“ říká.
Dnes se na své rozhodnutí dívá s odstupem a snaží se ho nevnímat černobíle. Sugar dating podle něj není ani jednoznačně problematický, ani bezrizikový. „Může vám něco dát, ale taky vás to nutí hodně přemýšlet o tom, kde končí vaše vlastní autonomie,“ popisuje.
Jeho příběh tak nepůsobí jako varování ani jako návod. Spíš otevírá debatu o tom, jak se mění podoby vztahů a jak snadno může veřejná představa sklouznout k jednoduchým soudům. „Když o tom lidé slyší, většinou mají hotový názor ještě dřív, než znají celý kontext,“ dodává Bohdan. A právě proto podle něj většina podobných zkušeností zůstává mimo veřejný prostor – mezi několika lidmi a za zavřenými dveřmi.
