Tohle video rozplakalo i homofoby. Reakce babičky na to, že má místo vnuka vnučku, dojímá celý svět
Krátké video s prostým, ale silným poselstvím. Tak by se dal shrnout virální klip, který nedávno obletěl internet a vnesl do digitálního prostoru vzácný moment bezpodmínečného přijetí. Hlavními aktérkami jsou transgender herečka a influencerka Kevin Ninh a její babička. Ninh ve videu otevřeně říká, že je trans, a žádá babičku, aby ji oslovovala zájmeny „ona/její“. Reakce starší ženy je nečekaně jednoduchá – a zároveň nesmírně dojemná.
„Chceš, abych ti říkala ona?“ ptá se babička. „Teď mi říkej ona/ji,“ potvrzuje Ninh. „Takže mám dvě vnučky?“ ujišťuje se žena a bez váhání dodává: „Cokoli tě dělá šťastným.“ Dvojice se následně objímá a babička ještě jednou zopakuje, že nejdůležitější je pro ni štěstí její vnučky. Krátké video se na sociálních sítích rychle rozšířilo a získalo stovky tisíc zhlédnutí i komentářů. Diváci chválí babiččinu reakci, která ukazuje, že přijetí nemusí být komplikované.
„Takhle jednoduchý, bez námahy a radostný by měl být coming out,“ napsal jeden komentující. Jiný dodal: „Přál bych si, aby všechny rodiny milovaly své děti tímto způsobem.“ Pro mnoho trans lidí – a queer komunitu obecně – takové příběhy fungují jako protiváha často složité realitě coming outu, plné nepochopení a odmítnutí.
Kevin Ninh, která na sociálních sítích působí více než třináct let, se veřejně přihlásila ke své transgender identitě letos v červnu. Své sledující pravidelně provází procesem přechodu prostřednictvím osobního webového seriálu Deníky panenky. Inspirací jí byli další tvůrci, kteří sdíleli své zkušenosti s tranzicí, a jak sama říká: „Chtěla jsem být vzorem pro další generaci.“
V rozhovoru pro magazín People se Ninh svěřila, že mateřskou podporu našla právě ve své babičce. „Nemohla jsem se s tím svěřit své matce, protože v roce 2018 zemřela na rakovinu vaječníků. To, že moje babička měla tak pozitivní reakci, mi poskytlo určitou formu mateřského přijetí,“ popsala. Zároveň vyzdvihla, jak výjimečné je, že žena z tradičnější generace a kulturního zázemí přijala její identitu s takovým pochopením a lehkostí.
Ninh zároveň uvedla, že si byla jistá, že je připravená na tranzici, ve chvíli, kdy ji „sama myšlenka na přechod vzrušovala víc než znervózňovala“. Dodala také, že má v rodině velké štěstí: „Jsem tak vděčná, že mě všichni v mé rodině milují a podporují a nikdo nemá problém s tím, že jsem trans.“
Příběh Kevina Ninh a její babičky připomíná, že podpora nemusí vyžadovat hluboké teoretické znalosti ani velká gesta. Někdy stačí jediná věta: „Cokoli tě dělá šťastným.“ A právě takové momenty mohou přinášet naději těm, kteří na přijetí od svých blízkých stále čekají.
