„Jsem heterosexuál, ale vyspal jsem se s mužem,“ říká muž, který věří, že podobné zkušenosti nejsou výjimkou
Martin pracuje jako manažer obchodu, má přítelkyni, se kterou plánuje společné bydlení a žije vcelku běžný život. Přesto v sobě nese zkušenost, která mu změnila pohled na sexualitu i na to, jak snadno se lidé snaží druhé zařadit do škatulek. „Bylo to před dvěma lety, kdy jsem měl takové období experimentů,“ vzpomíná. „Člověk je po škole, chce poznávat svět, zkouší, kam až může zajít. A já jsem zjistil, že někdy tě může překvapit, co všechno je možné.“
Všechno podle něj začalo nenápadně. Léto, pár přátel, alkohol, hudba a rozvolněná nálada. „Byl tam kluk, se kterým jsme se znali z okruhu kamarádů. Nikdy mezi námi nebylo nic víc než kamarádství,“ popisuje Martin. „Byl zábavný, sebevědomý, trochu jiný než ostatní. Vždycky jsem si s ním rozuměl, ale nikdy jsem nad tím nijak nepřemýšlel.“
Ten večer se to změnilo. „Seděli jsme vedle sebe, pili víno, a v jednu chvíli se mě prostě dotkl. Věděl jsem, že je gay, ale v tu chvíli jsem necítil, že bych měl ucuknout,“ říká Martin. „Bylo to zvláštní, ale vlastně příjemné. Všechno šlo samo od sebe, přirozeně. A než jsem si to stihl uvědomit, byli jsme spolu v posteli.“
Druhý den pak překvapivě nepřišla panika. „Otevřel jsem oči, podíval se na něj a řekl si: tak jo, tohle se fakt stalo,“ vzpomíná. „A místo zmatku jsem si řekl, že to byla zajímavá zkušenost. Možná proto, že jsem pochopil, že to, co se děje mezi dvěma lidmi, se někdy prostě vymyká slovům a nálepkám.“
„Asi jsem byl zvědavý. Ale i to je součást sexuality.“
Martin o sobě mluví otevřeně. „Nikdy mě nepřitahovali muži. Než se to stalo, ani potom. Ale možná jsem ten večer potřeboval zpochybnit sám sebe,“ říká. „Zajímalo mě, co to se mnou udělá. A když to přišlo, zjistil jsem, že to není nic, čeho bych se měl bát.“
Když se o tom svěřil několika blízkým přátelům, reakce byly smíšené. „Někdo to bral s humorem, někdo nechápal,“ říká. „Ale nejvíc mě překvapilo, kolik lidí řeší něco podobného. Když se člověk otevře, najednou zjistí, že nejsem jediný, kdo někdy udělal něco, co úplně nezapadá do jeho škatulky.“
Podle Martina se o sexualitě mluví pořád příliš rigidně. „Společnost chce mít jasno – jsi gay, hetero, bi. Ale já mám pocit, že spousta lidí se do žádné kategorie nevejde,“ říká. „Sexualita není pevná definice. Je to spíš spektrum, které se mění s tím, jací jsme. A čím víc to člověk přijme, tím svobodnější je.“
„Naučilo mě to víc chápat lidi kolem sebe“
Zkušenost, která by pro někoho mohla znamenat krizi identity, v Martinovi spíš otevřela empatii. „Dřív jsem o sobě říkal, že jsem tolerantní. Ale tolerance je jen takový polovičatý krok,“ uvažuje. „Dnes se snažím o pochopení. Protože teprve když něco aspoň trochu zažiješ, přestaneš to posuzovat.“
Říká, že díky té zkušenosti má blíž k lidem, kteří svou identitu hledají nebo o ní mluví otevřeně. „Mám kolem sebe kamarády, kteří jsou gayové nebo bi, a dřív jsem k nim měl možná lehký odstup. Dnes už ne,“ říká. „Možná proto, že vím, že člověk se může ocitnout v situaci, kdy se něco prostě stane – a není na tom nic špatného.“
Podle něj by bylo dobré, kdyby se podobné zkušenosti přestaly brát jako něco mimo normu. „Když někdo řekne, že se jednou vyspal s mužem nebo ženou, která ho normálně nepřitahuje, neznamená to, že se musí hned přehodnotit celý jeho život,“ dodává. „Možná je to jen moment zvědavosti. A ta je lidská.“
„Sexualita není pevný stav“
Dnes žije Martin ve stabilním vztahu se ženou. Přesto si na ten večer občas vzpomene – ne jako na tajemství, spíš jako na připomínku, že sexualita se prostě vyvíjí a mění. „Nedá se zafixovat ani jednoznačně popsat. Každý ji prožívá jinak a v různých obdobích života i jinak cítí,“ uzavírá.