Dřív pomáhala babička, teď bojuje s rakovinou. Vozíčkář Michal (19) žádá o pomoc, aby odlehčil své rodině
Michal působí klidně, rozvážně a srozumitelně mluví o věcech, které by jiné dávno srazily na kolena. Už samotný život s tělesným postižením přináší spoustu omezení, ale když do toho navíc zasáhne nemoc v rodině, dostávají se hranice možností k bodu zlomu. „Věřím, že sdílením příběhu můžu nejen najít pomoc, ale také ukázat, že i těžké situace se dají zvládnout,“ říká v rozhovoru, v němž popisuje každodenní realitu i to, co mu pomáhá zůstávat psychicky silný.
Michale, v e-mailu jste psal, že vaše rodina teď prochází náročným obdobím. Mohl byste popsat, co se změnilo a jak se to promítá do vašeho každodenního života?
Moje rodina prochází těžkým obdobím hlavně kvůli zdravotní situaci babičky, která bojuje s rakovinou, a zároveň kvůli mé vlastní situaci – jsem vozíčkář. Tato kombinace nám zásadně změnila každodenní režim i priority. Jsme jako rodina více semknutí, ale současně na nás dopadá větší zátěž. Maminka se kvůli péči o nás všechny nemůže věnovat práci, což přináší i finanční komplikace.
Zmínil jste také, že právě babička vám dlouho pomáhala. Jaký spolu máte vztah a jak její nemoc ovlivnila chod celé rodiny?
Babička pro mě byla vždy velkou oporou. Máme velmi blízký vztah. Její nemoc zasáhla celou rodinu – snažíme se jí pomáhat, jak jen to jde. Je to těžké období, ale zároveň nás to stmelilo a připomnělo nám, jak důležité je stát při sobě.
Vaše maminka vás teď musí často vozit a nemůže tak chodit do práce. Jak vypadá váš běžný den?
Teď o prázdninách je to trochu klidnější, protože nemám školní povinnosti. Pracuji na poloviční úvazek z domova, což si můžu rozvrhnout podle potřeby. Během školního roku je to složitější – maminka mě vozí do školy a zpátky, k tomu mám práci, rehabilitace, návštěvy lékařů. Snažím se zvládat všechno efektivně a být co nejvíc samostatný. Občas také pomáhám mladší sestře s domácími úkoly – právě dokončila třetí třídu.
Proč jste se rozhodl založit sbírku právě na pořízení speciálně upraveného auta? Co by vám takové auto umožnilo?
Založil jsem sbírku na speciálně upravené auto, protože by nám zásadně usnadnilo život. Umožnilo by mi větší samostatnost – dopravu do školy, na rehabilitace, k lékařům – a mamince by ulevilo. Mohla by se více věnovat své práci a péči o babičku. Není to pomoc jen pro mě, ale pro celou rodinu.
Máte představu o tom, co byste chtěl v budoucnu dělat – třeba po škole nebo profesně?
Po škole bych se rád uplatnil v logistice nebo v oblasti finančních služeb, což i studuji. Mým cílem je být co nejvíc soběstačný a zároveň dál podporovat rodinu.
Jaké pro vás bylo rozhodnutí jít se svým příběhem veřejně ven a požádat o pomoc prostřednictvím platformy Donio?
Nebyl to lehký krok, ale věřím, že sdílením svého příběhu mohu najít pomoc a zároveň ukázat, že i s náročnými životními situacemi se dá bojovat. Otevřenost může být cestou ke změně.
Co vám v této náročné situaci pomáhá držet se psychicky nad vodou? Máte kolem sebe lidi, na které se můžete spolehnout?
Velkou oporou jsou mi rodina a přátelé. I když je to někdy těžké, snažím se udržet si pozitivní přístup. Pomáhá mi vědomí, že v tom nejsme sami.
Co byste vzkázal lidem, kteří už vás podpořili, případně teprve zvažují, že by to udělali?
Všem bych chtěl z celého srdce poděkovat. Vaše podpora pro nás znamená opravdu hodně – dává nám nejen praktickou pomoc, ale i naději a pocit, že na to nejsme sami.
Je něco, co byste si přál, aby si lidé z vašeho příběhu odnesli – třeba o životě s postižením, o každodenních výzvách nebo o důležitosti vzájemné pomoci?
Přál bych si, aby si lidé uvědomili, že život s postižením není konec světa. Je plný výzev, ale i radostí. Vzájemná pomoc a pochopení mají obrovskou sílu. A taky bych chtěl připomenout, jak důležité je trávit čas s blízkými – nikdy nevíme, kolik ho máme.
Co vám teď dělá radost?
Nejvíc mě těší pozitivní energie lidí. Když se někdo usměje, projeví zájem nebo udělá něco hezkého, dokáže to zlepšit den nejen mně, ale i ostatním. A největší radost mi dělají chvíle, kdy jsme jako rodina pohromadě – dokud to ještě jde.
Sbírku můžete podpořit nebo sdílet prostřednictvím platformy Donio, na stránkách platformy ji najdete pod názvem „Svoboda a soběstačnost pro Michala“.
