„Byl jsem na dně. Věděl jsem přesně, jak to ukončím.“ Petr hovoří o šikaně, která ho dohnala k myšlenkám na sebevraždu
Petrovi bylo devatenáct, když si uvědomil, že ho přitahují kluci. Měl tehdy první vztah, tajný, o kterém věděla jen jeho nejlepší kamarádka. Dlouho se snažil nic nedávat najevo, ale ve škole se to rozkřiklo. A pak přišla lavina nenávisti. „Nejdřív to byly jen poznámky. Pak mi začali spolužáci psát hnusné zprávy. Vznikaly falešné profily s mojí fotkou, kde si ze mě dělali srandu. Bylo to všude – Instagram, Facebook, anonymní účty. Nemohl jsem tomu uniknout,“ popisuje dnes devětadvacetiletý Petr.
Každý den byl pro něj stres. Sledoval, co o něm lidé sdílí, a co všechno se o něm šíří. „Bál jsem se chodit ven, do školy, bál jsem se otevřít mobil. A nejhorší bylo, že jsem měl pocit, že mě nikdo nebrání, že jsem na to sám.“
Situace zašla tak daleko, že přemýšlel o sebevraždě. „Měl jsem v hlavě plán. Věděl jsem, kdy a jak. Cítil jsem se úplně bezmocný. Měl jsem pocit, že už nikdy nebude líp.“ Pomohla mu až blízká kamarádka, které se svěřil. „Řekl jsem jí, že už to nezvládám. Poslouchala mě a pak jen řekla: ‚Já tě neopustím.‘ A v tu chvíli jsem věděl, že to ještě nevzdám.“
Po maturitě se rozhodl změnit prostředí. Přestěhoval se do Prahy a začal znovu. „Ze začátku to nebylo jednoduché, ale cítil jsem, že konečně můžu být sám sebou. Nikdo mě tu neznal, nikdo mě neřešil.“ Postupně si našel nové přátele, práci i partnera. „Poprvé jsem měl pocit, že žiju normální život. Že nemusím nic skrývat.“
Dnes žije Petr se svým přítelem na Vinohradech a pracuje v kultuře. O minulosti mluví otevřeně, protože ví, že podobné věci se dějí pořád. „Nezapomněl jsem na to, ale naučil jsem se s tím žít. A chci, aby mladí, kteří teď zažívají něco podobného, věděli, že to může být lepší. Že to, co teď prožívají, není navždy.“
Petrův příběh ukazuje realitu, kterou potvrzují i data. Jak jsme nedávno informovali, podle výzkumu agentury Ipsos pro společnost T-Mobile a organizaci In Iustitia, která se věnuje předsudečnému násilí, zažilo kyberšikanu 67 procent dospívajících. S nenávistnými projevy na internetu se za poslední rok setkalo 94 procent mladých lidí. Téměř polovina z nich takové útoky zažívá alespoň jednou týdně. Nejčastěji jsou urážky zaměřené na LGBT+ lidi nebo mladé Ukrajince.
Výzkumu se zúčastnilo 816 lidí ve věku od 11 do 21 let, z toho 194 respondentů bylo z menšinových skupin. Kyberšikana se nejčastěji projevuje formou pomluv, urážek nebo ponižování. Většina obětí se alespoň jednou svěřila – častěji dívky než chlapci. Přibližně 45 procent mladých se snaží proti nenávistnému obsahu aktivně zasáhnout – například ho nahlásit. Dalších 35 procent alespoň zablokuje uživatele nebo přeruší kontakt.
Pomoc dnes nabízí i specializované projekty. Jedním z nich je online poradna sbarvouven.cz. Ta poskytuje podporu lidem, kteří si nejsou jistí svou sexuální orientací nebo se bojí coming outu. Nabízí bezpečný prostor pro sdílení, anonymní chat s vyškolenými mentory i možnost osobního setkání.
„Kdyby něco takového existovalo tehdy, určitě bych to využil,“ říká Petr. „Ale i tak jsem rád, že se dnes o těchto věcech víc mluví. Že mladí lidé vědí, kam se obrátit. A že mají šanci to zvládnout dřív, než budou muset bojovat o přežití jako já.“
