40 let s HIV v Česku - co si myslí lidé?
[little ads never killed nobody] #spoluprace
Zdroj: AdobeStock

40 let s HIV v Česku - co si myslí lidé?

Když se na počátku 80. let začaly objevovat první zprávy o nové, dosud neznámé nemoci zvané AIDS, svět zaplavily pocity strachu, nejistoty a paniky. Nemocní se stávali oběťmi diskriminace a stigmatizace. V médiích bylo toto onemocnění způsobené virem HIV prezentováno jako rozsudek smrti. Lidem chyběly informace, a proto se obávali nakažení i při běžném kontaktu, což vedlo k odmítání nemocných. Šířily se dezinformace, například že se virus přenáší pouhým dotykem, jako je třeba podání ruky, slinami nebo sdílením předmětů. Lidem žijícím s HIV/AIDS hrozila sociální izolace, ztráta zaměstnání, bydlení i zdravotní péče.
Redakce LUI Redakce LUI Autor
25. 4. 2025

Dnes, téměř půl století od prvních potvrzených případů v USA, se situace dramaticky změnila. Medicína dosáhla obrovského pokroku. Díky moderní léčbě se vyhlídky nemocných zlepšily a organizace na podporu lidí žijících s HIV aktivně bojují za jejich práva a šíří osvětu ve společnosti. Letos si v Česku připomínáme 40 let od první potvrzené diagnózy HIV, a proto nás zajímalo, jak dnes lidé vnímají HIV, co vědí o jeho přenosu a léčbě. Agentura Ipsos Healthcare provedla pro společnost Gilead Sciences rozsáhlý průzkum na reprezentativním vzorku 1 000 lidí ve věku 18–65 let napříč kraji České republiky a všemi sociálními skupinami. Zjištěné výsledky odhalily klíčové trendy v informovanosti, vnímání rizika a postojích k lidem žijícím s HIV.

Informovanost o HIV/AIDS

Z průzkumu vyplynulo, že 63 % dotazovaných se domnívá, že je o problematice HIV dobře docela dobře informováno. Toto procento je srovnatelné s informovaností o jiných onemocněních, jako jsou cukrovka, rakovina či vysoký krevní tlak.

Nejlépe informovanou skupinou jsou lidé ve věku 45–54 let a ti s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním. Internet a média, jako televize, noviny a rádio, jsou nejčastějšími zdroji informací o HIV/AIDS, zatímco pozitivní informace lidé často získávají ve vzdělávacích institucích nebo zdravotnických zařízeních. Zajímavé je, že přestože 95 % respondentů deklarovalo, že o HIV alespoň něco slyšelo, 45 % si nevybavuje, že by v posledních šesti měsících zaznamenalo jakékoli informace o tomto onemocnění. To bohužel naznačuje, že téma HIV není v české společnosti natolik diskutované, aby mu média a vzdělávací systém věnovaly dostatečnou pozornost.

Pokrok v léčbě HIV

Přestože si při vyslovení slov „HIV“ či „AIDS“ téměř 90 % respondentů ihned vybaví nebezpečné či život ohrožující onemocnění, zhruba polovina populace věří, že za poslední dekádu došlo k významnému pokroku v léčbě.

Díky moderní antiretrovirové léčbě, která je dnes dostupná, považuje 61 % Čechů HIV/AIDS za zvládnutelné chronické onemocnění. Pro tři čtvrtiny dotazovaných diagnóza HIV nepředstavuje důvod, který by měl omezovat lidi žijící s HIV v běžném pracovním životě, a mohou tedy pracovat na obvyklých pracovních místech.

To je pozitivní posun ve vnímání společnosti, která se postupně zbavuje stigmatizace a přijímá vědecké poznatky o léčbě a prevenci.

<Path> Očkování proti HIV je znovu ve hře. Po dekádách nezdarů mají vědci opět nadějiZdroj: nbcnews.com, lui.cz, novinky.cz, classic.clinicaltrials.gov, nejm.org,

Povědomí o přenosu HIV

Ačkoli většina respondentů správně uvedla, že nechráněný pohlavní styk a sdílení injekčních stříkaček jsou hlavními způsoby přenosu viru HIV (92 resp. 95 % dotázaných), stále přetrvávají některé mylné představy.

Až 86 % dotazovaných se domnívá, že riziko přenosu existuje i při nechráněném pohlavním styku s HIV pozitivním člověkem, který je úspěšně léčen a má nedetekovatelnou virovou nálož. To však odborné studie vyvracejí – úspěšně léčený člověk s nedetekovatelnou virovou náloží nemůže virus přenést na svého partnera či partnerku sexuální cestou. Polovina respondentů mylně věří, že HIV se může přenášet líbáním, a téměř čtvrtina se obává nakažení při sdílení předmětů denní potřeby, jako jsou sklenice, příbory nebo toalety. Tyto představy jsou však zcela nesprávné. Přestože tematika HIV/AIDS ve společnosti rezonuje již téměř 50 let, mnoho lidí se stále řídí mýty z počátku epidemie.

Podstatné nejasnosti přetrvávají také v otázce přenosu viru HIV z matky na dítě. Polovina respondentů uvedla, že neví, zda může HIV pozitivní matka porodit zdravé dítě. Pouze 40 % správně odpovědělo, že úspěšně léčená matka s nedetekovatelnou virovou náloží může porodit dítě, které nebude HIV pozitivní. Skutečnost, že přibližně 60 % respondentů nedokázalo na tuto otázku správně odpovědět, ukazuje, jak velký je stále nedostatek informací o pokroku v léčbě a prevenci přenosu HIV.

Tipy redakce

Co si z toho odnést?

Počet lidí žijících s HIV v Česku každoročně roste – objevují se nové případy a díky moderní se prodlužuje délka života pacientů. HIV je stále součástí naší společnosti, a proto je klíčové, aby veřejnost měla co nejpřesnější a nejaktuálnější informace.

Průzkum ukázal, že ačkoli si veřejnost uvědomuje pokrok v medicíně, mnoho lidí stále věří zastaralým mýtům o přenosu HIV. Dezinformace se nadále šíří a předsudky přetrvávají. Je proto nezbytné pokračovat v osvětě, podporovat testování a aktivně bojovat proti stigmatizaci, aby lidé s HIV mohli žít plnohodnotný život bez bariér.

Článek vznikl za podpory společnosti Gilead Sciences s.r.o.

CS-UNB-0697

Zdroj: MUDr. Barbora Králíčková

Populární
články

Lidská touha není výdobytkem moderní doby. Erotika, symboly plodnosti i fantazie provázejí společnost už tisíce let.
HOT!

Myslíte si, že dnešní doba je zvrhlá? Omyl. Naši předci měli erotické fresky, falické amulety i touhy, které by překvapily i dnes

Autor: Šimon Hauser
Krizový intervent Daniel Podešva pracuje na Lince bezpečí a jako lektor programu Linka bezpečí NAŽIVO jezdí také přímo za dětmi.
LIDÉ

„Děti nepotřebují neomylné generály, ale podporu.“ Tři muži z Linky bezpečí popisují, co se děje na druhé straně telefonu, když dítě volá o pomoc nebo vyslechnutí

Autor: Šimon Hauser
Nevěra často nebolí jen kvůli sexu, ale hlavně kvůli ztrátě důvěry a pocitu bezpečí.
TRENDY

Jsme opravdu stvoření pro věrnost? Touha po jiných je podle odborníků přirozená, problém začíná až u lži

Autor: Šimon Hauser
V konverzační komedii Smiley není nouze o vtipné interaktivní momenty – stačí v plném sále nažhavit Grindr
KULTURA

Nejvtipnější zrcadlo Grindru a gay komunity, jaké kdy uvidíte. Seznamková komedie Smiley dává naději, že pravá láska zvítězí nad „hrdostí“ a ghostingem

Autor: Veronika Košťálková
Valencie uchvátí svými památkami i přátelským přístupem
CESTOVÁNÍ

Valencie: Centrum gay sportu pro rok 2026 s vůní pomerančů a paelly

Autor: Ondřej Josef Kubáček
Čokoláda: Švýcarská čokoláda jako symbol preciznosti a řemesla, které se tu formuje už od 19. století.
LUI GOURMET

Nejen fondue a čokoláda: Těchto 5 švýcarských jídel vás dostane víc než jakýkoli výhled z Alp

Autor: Šimon Hauser
Lepší sex často nezačíná až v posteli. Pomoci může i obyčejné protažení, posílení středu těla a lepší práce s dechem.
HOT!

Sex jako trénink: Kolik kalorií spálíte v posteli a proč vám „předsexové cvičení“ může zlepšit výdrž, prožitek i sebevědomí?

Autor: Šimon Hauser
Erotické filmy často vytvářejí představu, že dobrý sex musí být hlavně výkon. Ve skutečné intimitě je ale mnohem důležitější komunikace, souhlas a pocit bezpečí.Erotické filmy často vytvářejí představu, že dobrý sex musí být hlavně výkon. Ve skutečné intimitě je ale mnohem důležitější komunikace, souhlas a pocit bezpečí.
TĚLO & MYSL

„Myslel jsem, že dobrý sex musí bolet.“ Jak erotické filmy zkreslují představu o tom, co je normální intimita

Autor: Šimon Hauser
Natali provozuje svou restauraci již 8 let a láká nejen na skvělé jídlo, ale také na svou přátelskou osobnost, která nerozděluje lidi podle toho, koho milují
TRENDY

“Modelka v kuchyni” Natali popisuje, proč je 80 % jejích přátel z gay komunity a na co se LGBT+ lidé mohou v její asijské restauraci těšit

Autor: Jenny Stary
Místo honby za dokonalým číslem může být důležitější pravidelnost. I menší navýšení denního počtu kroků může tělu prospět víc, než si myslíme.
TRENDY

Deset tisíc kroků denně není žádné kouzelné číslo. Kolik jich podle vědců stačí, abyste podpořili zdraví i kondici?

Autor: Šimon Hauser

E-Shop