„Mamce vždycky vadila tátova hrubost. Generace starších postrádá empatii,“ myslí si mladík. „Coming out kamarádům byl snazší,“ vypráví
Rozhovor
Zdroj: Adobe Stock
<Path>

„Mamce vždycky vadila tátova hrubost. Generace starších postrádá empatii,“ myslí si mladík. „Coming out kamarádům byl snazší,“ vypráví

Komunikace je základem mnoha forem vztahu. Kde je porozumění, je i souznění. To si myslí mladík, který coming outem prošel v šestnácti letech. Dnes mladý dospělý na tuto dobu stále vzpomíná bolavě. Některé rodinné vztahy byly prý navždy poznamenány, co se ovšem v žádné fázi nezměnilo, je náklonnost přátel.
Irena Piloušková Irena Piloušková Autor
4. 4. 2025

Tvůj coming out proběhl na střední škole. Co mu předcházelo? Jakými fázemi sis prošel, pokud jde o tvůj vnitřní svět?

Já jsem s myšlenkou, že jsem gay, žil dlouho. Už od dětství. U mě to nebylo žádné překvapivé pochopení sebe sama po letech. Už třeba na prvním stupni základky mi to bylo víceméně jasné. Já jsem nebyl z těch, co by si mysleli, že děti nosí čáp. Takže když mi bylo třeba devět, už jsem si jasně uvědomoval, že mě nějaké pusinkování holek za keřem nebere. Viděl jsem kolem sebe, že to mám prostě trochu jinak než ostatní kluci. A trápilo mě to, ale ne tolik, abych byl nešťastný.

Jak to myslíš?

Občas slýchám, že se lidi hodně trápili tím, že se nechápou, hledali se, nevěděli si se sebou rady... Já jsem svůj vnitřní svět vždycky měl dobře nastavený. Moje mysl nikdy nebyla proti mně. Jsem sám se sebou kamarád a můj vnitřní svět a moje myšlenky jsem vždycky bral jako bohatství. Takže ano, měl jsem třeba obavu, že by mě mohl někdo vyčlenit z kolektivu, ale úplně stejně jsem se toho bál i třeba proto, že jsem neměl jako jeden z prvních fidget spinner, když to frčelo. Podle mě se děti vždycky bojí toho, že na ně budou ostatní oškliví. Uvědomoval jsem si, že i tohle může být pro ně důvod, ale nebral jsem to jako nějakou obrovskou zátěž oproti jiným odlišnostem.

Mluvíš o vnitřním světě. Jak jsi se sebou pracoval právě v letech, kdy sis začal uvědomovat svou orientaci? Rostlo tím tvoje vnitřní bohatství?

Vlastně ano. Vždycky mi přišlo, že si se svými myšlenkami hodně dlouho vystačím. Bavilo mě představovat si různé příběhy nebo budoucnost. Baví mě to doteď. A v době, kdy jsem byl na základce, jsem si představoval různé věci. Mezi nimi i to, že si najdu kluka. Bylo mi třeba třináct, když už mi bylo jasné, že mě kluci vyloženě sexuálně přitahují. Myslím, že to je plus mínus věk, kdy začnou nějaké touhy mít všichni. Ale třeba se pletu, nejsem psycholog ani doktor. Každopádně já měl jasno a byl jsem mnohokrát platonicky zamilovaný, ale vždycky jsem dokázal všechno udržet tak, abych byl šťastný ve svých představách, ale abych si nezavařil v opravdovém světě.

<Path> "My father is gay. He married my mother during the last regime. The family still suffers from that mistake today," says a man who feels he should not have been bornZdroj: Anonymní respondent, redakce

Myslíš, že by sis zavařil, kdyby přišel tvůj coming out už tehdy?

Myslím, že trochu ano. Přechod základka a střední škola pro mě byl obrovský skok kupředu. Na základní škole s námi chodily všechny děti ze všech skupin, takže mluvíme o lidech, kteří třeba základku pak ani nedodělali. Na střední jsem šel na lyceum, byly tam docela těžké přijímací zkoušky a bylo znát, že ten kolektiv najednou byl mnohem lepší v tom smyslu, že ta komunikace byla o něco na jiné úrovni. Na základce jsme navíc byli půl napůl, možná trochu víc kluků. Na lyceu jsem byl ve třídě, kde byla většina holek.

I to mělo na tvou pohodu nějaký vliv, že jsi měl více dívčí kolektiv?

Určitě. Já třeba mám pocit, že kluci – respektive především starší chlapi – jsou nejvíc homofobní. To je samozřejmě jenom moje zkušenost, ale když jsem kolem sebe měl holky, které navíc prošly nějakým sítem a byly rozumné, nebyl po mém coming outu žádný problém. Na základce jsem naopak cítil, že by nebylo dobré o tom s nikým mluvit. Obával jsem se nejen reakcí spolužáků, ale i třeba jejich rodičů, a dokonce učitelů. Základní škola, kam jsem chodil, byla taková malá džungle. Alespoň já na ni tak vzpomínám.

Tipy redakce

Říkáš, že coming out mezi přáteli proběhl bez problémů. Bylo ti šestnáct, když jsi s tou informací úplně poprvé přišel i za rodiči. Proč oni nic nevěděli dříve?

S rodiči je to složitější než s kamarády a vrstevníky obecně. Teď třeba už si na to v rodině dávají větší pozor, protože se vždycky ohradím, ale byly doby, kdy u nás bylo normální nadávat třeba při sportu na nějakého sportovce, že je to „zk*rvenej bu*erant“, „te*louš“ a další homofobní řeči, protože se mu třeba něco nepovedlo. Hodně se skloňovalo, že gayové jsou obecně slabší, prakticky ženské a tak podobně.

<Path> „Třetí Coming Out“ vydavatele jediného českého LGBTQ+ magazínu LUI: Jakub Starý svým (nejen) hudebním projektem poukazuje na nutnost sebepřijetíZdroj: Mirka Dobešová

Zdá se mi, že invektivy šly nejen směrem ke gayům, ale i třeba ženám. Slyším to v tom správně?

Určitě. Hlavně od táty a strejdy. Oni spolu podnikají, tráví spolu dost času a strejda má tři syny. Do toho já mám taky bráchu, takže mamka a teta byly vždycky v menšině, a navíc jsou obě dost tiché a nekonfliktní. Když se táta se strejdou rozjeli, mamka a teta vždycky byly někde mimo – třeba si povídaly v kuchyni, když chlapi koukali například na fotbal. Naši vždycky měli každý svůj program, záliby a kamarády. Myslím, že mamce vždycky vadila tátova hrubost, ale neměla sílu s ním pořád bojovat.

Jsou rodiče stále spolu?

Jsou manželé. Jestli jsou spolu, to je těžká otázka. Nepřijde mi, že je to vztah, který bych chtěl. Táta není zlý, ale je s ním těžké vyjít. Mamka třeba chápe, proč mě to štve, ale neozve se. To já se ozvu. A pak se hádáme. Takže jsem jim řekl, že jsem gay, až když jsem si našel přítele, se kterým jsem se nechtěl někde schovávat. Chtěl jsem, aby k nám mohl normálně na návštěvu a aby ho naši nenazývali kamarádem, abychom se nemuseli stydět vzít se za ruku a tak.

Jaká byla doma reakce? Říkal jsi mi, že na tu dobu nevzpomínáš rád…

Coming out kamarádům byl snazší než rodině, protože generace starších z mojí zkušenosti obecně postrádá empatii. Byli vychovávaní jinak a v jiné době, já to chápu, ale většinou se urážky nebo ofenzivní otázky dočkáte od boomera. A navíc můj táta je můj táta. Takže jsme se pohádali. Můj přítel měl nějakou dobu k nám zakázáno chodit. To se zlomilo po asi půlroce, kdy jsem s tátou vytrvale nemluvil. Mamka za mnou přišla, že se o tom s tátou pobavili mezi sebou a přítel k nám odteď může. S tátou jsme o tom už nikdy nemluvili a dost často se hádáme kvůli jeho názorům. Naše vztahy jsou navždycky poničené. Mrzí mě to, ale já s ním prostě nemůžu vycházet, když si myslí, co si myslí.

Zdroj: anonymní respondent, redakce

Populární
články

Otázka právního uznání genderové identity se v mnoha evropských zemích stala předmětem soudních sporů i politických diskusí.
AKTUALITY

„Nemůžete jim upírat jejich identitu.“ Evropský soud posílil práva trans lidí a vyslal jasný vzkaz členským státům

Autor: Šimon Hauser
Radek David věří, že dnešní gastronomie stojí především na hluboké autenticitě, znalosti a schopnosti vyprávět příběh skrze jídlo
LUI Trendy & Styl 2026

„Lokálnost a biodiverzita už nejsou trend, ale standard,“ říká šéfkuchař Radek David, který se zúčastnil prestižního světového kongresu Madrid Fusión

Autor: Šimon Hauser
Barevný průvod hrdosti zaplňuje ulice španělských měst a spojuje místní i návštěvníky z celého světa
LUI Trendy & Styl 2026

Kam letos za sluncem, svobodou a hrdostí? Kompletní průvodce Pride festivaly ve Španělsku 2026

Autor: Šimon Hauser
Film Neříkejte mi dědo se dotýká nadčasových témat lásky, empatie a ochoty přehodnotit rodinné vztahy
KULTURA

Mít tátu gaye, a ještě vychovávat nebinárního teenagera? Filmové drama Neříkejte mi dědo (částečně) napsal sám život

Autor: Veronika Košťálková
Poslankyně Barbora Pipášová se dlouhodobě věnuje tématům duševního zdraví, vzdělávání a prevence, která přenáší i do své práce v Poslanecké sněmovně.
LIDÉ

„Atmosféra ve Sněmovně výrazně zhrubla,“ říká nová poslankyně za Piráty Barbora Pipášová, která otevřeně popisuje první měsíce v české politice

Autor: Šimon Hauser
VILPA staví na zintenzivnění běžných fyzických aktivit
LUI Trendy & Styl 2026

Tajemství delšího života? Zkuste metodu VILPA. Je snadná – zahrnuje třeba nošení těžších tašek

Autor: Mirka Dobešová
Snažit se brzy po ránu snídat za každou cenu extra smysl nemá
LUI Trendy & Styl 2026

Snídaně pod lupou dlouhověkosti: Měli byste snídat? A pokud ano, tak kdy přesně a co?

Autor: Mirka Dobešová
Dětství může navenek vypadat stejně — rozdíly se často odehrávají v tichých, každodenních momentech.
TRENDY

5 věcí, které gay dítě prožívá jinak než jeho spolužáci. Co hetero rodiče často vůbec nevidí?

Autor: Šimon Hauser
Otázky o vztazích, lásce nebo budoucnosti mohou být nepříjemné pro gay i heterosexuální páry.
TRENDY

5 problémů, které řeší gayové každý den. Překvapivě je zná i mnoho heteráků. Týkají se i vás?

Autor: Šimon Hauser
Dostupné bydlení a možnost osamostatnit se hrají v intimním životě mladých zásadní roli. Data z Dánska ukazují, že jistota a autonomie mohou mít na vztahy větší vliv než samotné technologie.
TRENDY

Od Dánska bychom měli převzít nejen minimalistické kavárny, ale i sociální politiku. Proč se mladým Dánům stále daří žít a milovat?

Autor: Elizaveta Kharchenko

E-Shop