„LGBT je hřích,“ řekla učitelka a byla vyhozena z práce. Soud její žalobu ministerstva školství nyní zamítl
Je Bůh anti-LGBT?
Před třemi lety Glawdys Leger, učitelka na střední škole Bishop Justus Church of England School v Bromley na jihovýchodě Londýna, vyvolala celkem ostrou kontroverzi kvůli svým výrokům vůči LGBTQ+ komunitě během hodiny náboženství. Během prezentace na téma lidských práv a diskuse o různých spojenectvích Leger uvedla, že být LGBT+ je „hřích“ a že trans lidé jsou „jen zmatení“. Také zdůraznila, že studenti by měli klást Boha před queer ideologii.
Tato slova se nelíbila jedné 11leté žákyni, která matka poradila, aby si při vyučování vždy poznamenala jakékoli „transfobní“ komentáře. Matka následně podala stížnost vedení školy s tím, že komentáře jsou „velmi znepokojující“, zvláště v období, kdy „děti v tomto věku zkoumají, kým jsou“.
V důsledku této stížnosti byla Leger záhy suspendována a následně i velmi rychle propuštěna. O rok později v prosinci profesní disciplinární panel (Professional Conduct Panel, PCP) rozhodl, že její jednání představovalo hrubé neprofesionální chování, přičemž výsledky šetření byly zveřejněny na webových stránkách Agentury pro regulaci výuky (Teaching Regulation Agency). Přestože jí nebyl zakázán výkon učitelského povolání, Leger se rozhodla napadnout rozhodnutí PCP u Nejvyššího soudu s argumentem, že panel nezasadil její komentáře do správného kontextu a že zveřejnění výsledků porušuje právo na soukromí.
Aktuálně je rozhřešení takové, že soudkyně Beverly Lang její žalobu zamítla s odůvodněním, že „PCP a ministr školství učinili zákonné rozhodnutí, že zveřejnění zjištění bylo odůvodněným a přiměřeným opatřením za její nepřijatelné profesionální chování“. Soudkyně také uvedla, že výsledky soudu budou po dvou letech staženy z veřejné databáze, což znamená, že k nim další potenciální zaměstnavatelé nebudou mít přístup.
Tento případ opět vyvolal těžkou diskusi o hranicích svobody projevu ve vzdělávacím prostředí a o tom, jakým způsobem by měly být prezentovány osobní názory učitelů ve třídě. Zda vůbec. A tak zatímco někteří obhajují právo učitelů vyjadřovat své náboženské přesvědčení, jiní zdůrazňují důležitost vytváření inkluzivního a podpůrného prostředí pro všechny studenty, bez ohledu na jejich sexuální orientaci, genderovou identitu i náboženské vyznání. V tomto případě bychom se ale mohli shodnout na tom, že podobné ostrakizování (nejen) studentů nemá ve veřejném prostoru co dělat.
