Od tetování po propichování ocelovými háky: „Až budu připravená, chci se nechat pověsit za hrudník,“ říká nebojácně Cat
Laickým pohledem by se mohlo zdát, že BDSM a body suspension spolu úzce souvisí. Kromě leckdy dramatických výjevů jde u obou totiž o určité ponoření se do fyzické bolesti, jisté překročení hranice, kdy se bolest mění v rozkoš, potěšení, nebo nějakou formu transu...
Vím, kam tím míříš, a obě činnosti mají skutečně společnou určitou formu bolesti, ale určitě ne v té sexuální rovině. A ani BDSM nemusí být o sexu, což je na jiné a dlouhé povídání. Avšak chápu, že si to člověk „z venku“ může myslet. Ne všichni, kdo chodí na háky, milují bolest. Někdo má strach z jehel nebo krve, ale stejně do toho jde a bere to jako osobní výzvu. Každý člověk, který se k zavěšení odhodlá, může mít různorodou motivaci. Pro někoho je to právě ta výzva, pro jiného zase rituál v důležitém okamžiku jeho života.
Takže to, že jsi narazila na rituály s háky, nemá minimálně ve tvém případě s BDSM vážně vůbec nic společného?
Co si pamatuji, tak to u mě začalo spíše z lásky k tetování. Na základě toho jsem se internetem proklikala k různým jiným úpravám těla, až to skončilo u háků. Byla jsem tím neskutečně fascinovaná. Někde jsem viděla fotku a potom pár videí lidí na Youtube, kteří tím prošli a dokumentovali celý proces. Když jsem to všechno zhlédla, řekla jsem si, že to může být nová zajímavá zkušenost na procítění. Ihned jsem to vnímala pozitivně. S bolestí obecně žádný problém nemám, můj práh bolesti je vysoký, což jsem zjistila už dávno před tím i díky piercingům. Ale v BDSM komunitě na tohle téma moc nenarazíš, protože to je úplně jiný svět.
Kdy tedy přišel ten zásadní moment, kdy sis řekla, že už tě nebaví jen se dívat na obrázky a videa, ale že bys to vše chtěla prožít doslova na vlastní kůži?
Nejdřív jsem nějakou dobu celou tuhle komunitu sledovala pouze na internetu, ale čím dál více mě zajímal ten osobní prožitek. Nějakou chvíli to ale trvalo. Neměla jsem strach z bolesti, ale z spíš z úplně nové a nevšední zkušenosti. Nakonec jsem háky vzala jako výzvu, že když je dám, tak potom už zvládnu cokoliv. A tak přišlo načítání spousty informací, dokud jsem si neřekla, že je správný čas.
Pokud chce člověk jít na závěs, co kromě odvahy potřebuje? Musí jít před tím například na nějakou lékařskou prohlídku, že to jeho tělo, respektive kůže, zvládne?
Za prvé, potřebuješ najít lidi, kteří už to dělají dostatečně dlouho, aby to bylo bezpečné a neodehrávalo se to někde na zahradě uprostřed ničeho, nedejbože bez dezinfekce. V Česku jsou to například lidé ze skupiny Hell, kteří mají zároveň i nejznámější tetovací a piercingové studio v Praze. Pořádají právě i body suspension workshopy. Jeden ze zakladatelů si založil studio Fly High Tribe, kde je zavěšování také v nabídce.
Není to ale jen tak. Musíš se nejprve registrovat přes jimi určené rozhraní, nejčastěji přes Messenger nebo klasicky přes e-mail. Dostaneš instrukce a informace o tom, jak všechno probíhá. To zahrnuje i soupis pozic na body suspension. Nejpoužívanější pozice se jmenuje „Suicide“ (sebevražda, pozn.red.), což nezní úplně sluníčkově, ale ve výsledku to není tak hrozné. Lékařská prohlídka není potřeba, každopádně po odstranění háků je ti zdravotní péče k dispozici. Vydezenfikují se rány, zalepí se a pak ti jsou předány všechny informace, jak o ně pečovat. Když se ti podaří neškrábat je, nebudeš mít ani moc jizev. Což mně moc nejde.
A jak je to tedy s bolestí? Vždyť ti přece kůží projde ne úplně malý hák...
Co se týká například vnitřní strany stehen, tak musí být každému jasné, že to bude hodně bolet. Já teď v září byla zavěšená za přední stranu stehen, ačkoliv jsem chtěla původně za vnitřní, ale na poslední chvíli jsem si to rozmyslela. I tak to bylo velice intenzivní. Úplně nevím, jak to popsat. Je to prostě úplně jiná zkušenost než například BDSM, proto tyhle dvě věci nechci nijak spojovat. BDSM je spíše hra, zatímco použití háků je svým způsobem spíše spirituální nebo očistný zážitek. Jinak jsem ráda, že mluvíš o kůži a ne o svalech. V tom je hodně velký rozdíl. Lidé, kteří se tomu skutečně věnují, tak moc dobře ví, kudy hák zavést, což je tuková tkáň.
Kolikrát jsi už byla na zavěšení?
Celkově třikrát. Naposledy v září, jak už jsem říkala, poprvé to bylo před čtyřmi roky, kdy jsem zvolila právě pozici Suicide. Není to opravdu tak strašné, háky prochází kůží nad lopatkami. Podruhé jsem se nechala zavěsit na celou levou stranu, kdy byl jeden hák u lopatek, na boku a další na stehně.
Co pro tebe zavěšení znamená? Jde o nevšední prožitek bolesti, rituál nebo nějaký duchovní zážitek?
To se liší. Například to druhé zavěšení pro mě mělo veliký význam. Byla jsem v bodě, kdy mi nic nedávalo smysl. Vyšla jsem z dlouholetého vztahu a nic u toho necítila. Háky mi měly pomoct znovu se nastartovat a probudit celé tělo. A to se stalo.
Bylo třetí zavěšení také v něčem podobně přelomové?
Tentokrát to bylo spíš pro ten pocit. Cítila jsem se plně připravená. Ale když nad tím přemýšlím, poprvé jsem šla s doprovodem, s kamarádkou, která to chtěla taky zkusit. Šla na Suicide. Což je v podstatě taky úplně nová zkušenost, když tam jdete s někým, koho dlouho znáte, a taky se zavěsí. Bylo to moc fajn.
Můžeš si jakkoliv vybrat velikost háků, například podle své odvahy nebo vytrénovanosti těla?
Ne. Velikost se určuje podle toho, do jaké části těla jde. A vždy ji vybírají ti, kdo háky zapichují.
Existuje spousta LGBT, BDSM, anime a fetish studií či hospod, kde se lidé sejdou a dělají, co mají rádi. Je jakkoliv podobně aktivní i body suspension komunita?
Jak jsem zmiňovala Fly High Tribe, tak lidé z tohoto týmu dělají workshopy přístupné veřejnosti a dechberoucí show. Můžete je vidět např. na akci Tattoo convention v květnu v Praze. Velká komunita je i okolo skupiny Hell. Takže odpoveď je ano, jen je těch veřejných akcí a míst k setkání o dost méně.
Je zavěšení na háky v ohledu fyzické bolesti konečná zastávka, nebo by ses chtěla posunout ještě dál? Případně je nějaká pozice, kromě závěsu na zadní části stehen, kterou chceš prožít?
Určitě chci zažít tu rituální O-Kee-Pu, kdy je člověk zavěšen za hrudník. Jsem si jistá, že do toho půjdu, jen nevím kdy.
