„Přivést na svět dítě je morálně špatné.” Proč sílí hnutí tzv. „antinatalistů“ a v čem se liší od dobrovolné bezdětnosti?
Elon Musk a „legie dětí“
Nejde o nijak okrajové myšlenky: mnoho Londýňanů se k těmto názorům hlasitě přiklání ve společenských kruzích, na univerzitách a v populárních podcastech. Vyplývá to z vyšetřování Taylora Lorenze, který minulý víkend odhalil, že se Ashley St. Claire, matka třináctého dítěte Elona Muska, soudí o výhradní péči s odůvodněním, že dítě vychovává sama. Tvrdí, že Musk dítě od jeho narození loni v září viděl pouze třikrát.
Ze soudních spisů vyplývá, že Musk řekl St. Claire, že „mají před sebou legii dětí“ a že ji chce „znovu zbouchnout“. Nejbohatší muž světa se spolu s mnoha konzervativními Američany domnívá, že má povinnost zplodit co nejvíce dětí, aby potlačil klesající porodnost. Pronatalitní hnutí je radikální a přitahuje ideology: našlo oblibu v náboženských kruzích a mezi bílými šovinisty.
Konsent dítěte k jeho početí?
Ačkoli antinatalisté stojí na opačném konci spektra, podle teorie podkovy by se dalo říci, že smýšlejí podobně okrajově. Jádrem hnutí je myšlenka, že život je utrpení, a proto je nemorální stvořit vnímající život bez jeho konsentu. Nejznámější případ se odehrál v roce 2019, kdy se virálně rozšířil příběh týkající se bombajského podnikatele Rafaela Samuela, který se pokusil žalovat své rodiče za to, že ho zplodili. „Nebylo to naše rozhodnutí narodit se,“ sdělil BBC. Případ byl do značné míry symbolický; Samuel jednal s motivem přesvědčit ostatní rodiče, aby si děti nepořizovali, a případ neměl žádné řešení.
Stejně jako mnoho jiných antinatalistů, i Ryan, s nímž jsem komunikoval online, tráví spoustu času na internetu, kde pod pseudonymem debatuje na etická témata. Na fórech a sociálních sítích jsem narazil na různé motivace: od životního prostředí přes přelidnění, krizi životních nákladů až po dědičnou zátěž. Největší obavy má z blížící se války: „Proč bych měl přivést dítě do jaderné pustiny?“ Tato věta není u antinatalistů ojedinělá (a můžete ji zaslechnout v hospodách po celé zemi).
Antinatalisté mezi youtubery
Antinatalistické myšlení se objevovalo i v průběhu tisíců let a ze strany uznávaných filozofů, jakými jsou Emil Cioran nebo Schopenhauer. Dnešní antinatalisté se však vyznačují tím, že působí jako hnutí, které požaduje ukončení rozmnožování pro všechny. Nejvlivnějším z nich je David Benatar, dříve akademik na univerzitě v Kapském Městě, jehož kniha z roku 2006 „Better Having Never Been“ tento termín zpopularizovala, a bývá tak označována za bibli.
Dotyčný pravidelně vystupuje v podcastech, nejznámější je jeho rozhovor s youtuberem Alexem O'Connorem a vystoupení v pořadu The Drawing Room na ABC Radio National v roce 2024, v souvislosti s vydáním jeho nové knihy „Very Practical Ethics“, kde říká: „Zastávám názor, že kdokoli, koho stvoříte, bude ve svém životě značně trpět a zemře. Toho by mohl být ušetřen, aniž by za to zaplatil, kdyby nikdy nebyl počat... Tím, že někoho stvoříme, mu ubližujeme.“
V roce 2025 Benatarovy kontroverzní myšlenky podporují mladší lidé, kteří v nich – vystaveni jedné globální krizi za druhou – nacházejí jistou útěchu. Redditové fórum r/antinatalism, které je centrem konverzace na toto téma (do značné míry ji můžeme nazvat komnatou ozvěn), má nyní 231 000 členů, což je skok oproti zhruba 35 000 před začátkem pandemie.
Rodiče jako „narcisové a sobci“
V nejextrémnějším případě jsou antinatalisté obviňováni z toho, že se chovají jako puritánská sekta, která hlásá Benatarovy myšlenkové rámce jako Písmo svaté. V příspěvku na Redditu, který navrhuje londýnské setkání, se jeden komentátor skepticky vyjadřuje o dětech sousedů, které si hrají v parku: „Už nás štve, že se musíme potýkat s narcistickými a sobeckými lidmi, co mají děti.“ Jiné pochmurné fórum nese název: „Narozeni náhodou, žijící z povinnosti“. (I tento článek se pravděpodobně stane předmětem řady „vyvracejících“ příspěvků nebo bude považován za pronatalitní propagandu na Redditu).
Nepatříte do téhle party? Jsme „natalisté“ nebo „pronatalisté“ a jazyk, jakým o nás mluví, se pohybuje mezi svatouškovstvím, soucitem, pohrdáním a výsměchem. Na videích na YouTube a na fórech jsme popisováni samolibým „meme-speakem“ (NPC – nehratelné postavy (non-playable characters) – a Copium – výraz ze sociálních sítí pro někoho, kdo se s něčím snaží vyrovnat). Protože antinatalisté věří, že život je utrpení, překvapilo mě, když jsem četl mnoho žádostí o antinatalistické seznamovací aplikace a společenská setkání – několika z nich se Ryan zúčastnil. Zdá se, že i pro ty, kteří chtějí ukončit život lidí na Zemi, existuje potřeba společenství a sounáležitosti.
Transparenty i soukromé sešlosti
Antinatalismus je spektrum přesvědčení, od soucitného a filantropického až po misantropické. Někteří jsou ve svém vyznávání Benatarových propozic stejně radikální jako ajatolláhové, jiní, jako Ryan, si v antinatalistických vodách pouze smočí palec. Antinatalismus se v různých zemích liší. V USA se klade důraz na aktivismus s transparenty a plakáty prostřednictvím hnutí „Stop plození dětí“. Londýnští antinatalisté jsou prý obvykle mírnější a raději se scházejí v soukromí a anonymitě. Argumentace ve prospěch vyhynutí lidstva může představovat bezpečnostní problém: v řečnickém koutku v Hyde Parku dochází k výhrůžkám ze strany jiných náboženských skupin vůči antinatalistům, kteří se dostaví k debatě. Sám Benatar se v rozhovorech ukazuje jen zřídka.
Existuje však nová generace hlasitých a hrdých antinatalistů, kteří doufají, že se jim podaří hnutí redefinovat jako otevřenější. Jedním z nich je britský youtuber Lawrence Anton, jehož kanál se věnuje vyvracení předsudků kolem antinatalismu. Anton dokonce vytvořil vlastní antinatalistický merch (inspirovaný streetwearovou značkou Anti Social Social Club), aby mohl financovat svou práci; jde o módnější způsob, jak obrandovat vlastní přesvědčení. V popisech jeho videí se objevuje ironický, sebeuvědomělý odkaz pro předplatitele „Join the cult“ („Přidejte se ke kultu“). „Účelem mého kanálu je šířit informace o antinatalismu... poskytovat obsah pro antinatalisty, aby se jim líbil a měli k němu vztah, a povzbuzovat antinatalisty, aby konali dobro ve světě,“ sděluje mi Anton přes e-mail.
Na každou „výmluvu“ silný argument
Na svou cestu se vydal před sedmi lety poté, co zaslechl něčí rozhovor: „Argumenty mi připadaly přesvědčivé a nemohl jsem najít dostatečný protiargument.“ Mezi protiargumenty antinatalismu, ale zejména Benatarovy teorie, patří zdůrazňování hodnoty lidského života, potenciál štěstí a snižování utrpení budoucích generací. Debata a příprava na ni je základem antinatalismu. Na mnoha internetových stránkách, jako je například antinatalisthandbook.org, jsou uvedeny argumenty proti plození (zde označované jako reakce na „výmluvy“) v patnácti jazycích, včetně arabštiny a mandarínštiny. Přestože existuje spousta online zdrojů s informacemi, oficiální domov tohoto hnutí zatím neexistuje.
Anton také poukazuje na antinatalistické hudebníky, jako je britský rapper Creep; na rostoucí zvědavost na univerzitách a na Antinatalistickou stranu, kterou založil jistý pan Nadeem Ali. „Lidský druh vymře, to je fakt,“ stojí v manifestu strany. Mezi navrhovaná opatření spadá zrušení daňových úlev na děti, aby se snížila porodnost, větší výdaje na stárnoucí populaci a zavedení daně z masa, aby se zabránilo utrpení zvířat. Anton v jednom videu vysvětluje, že mnoho britských antinatalistů vyniká spíše dvojí angažovaností ve věcech veganství a práv zvířat, kde dochází ke křížení myšlenek (tzv. „vegantinatalisté"). „Pokud jste v některém z větších měst, zaručeně se tam najdou lidé, se kterými se můžete spojit,“ dodává.
Dobrovolná bezdětnost není totéž
Vzhledem k tomu, že náklady na péči o děti v Londýně patří k nejvyšším na světě (odhaduje se, že od narození do 18 let činí 150 000 liber), cítí mnoho občanů sympatie k antinatalistickému světonázoru. Ale jak je uvedeno výše, existuje rozdíl mezi antinatalismem a dobrovolnou bezdětností – takoví lidé tvoří 26 % britské populace.
Mnoho výrazných hlasů v širší komunitě patří těm, kdo se sami označují jako bývalí antinatalisté: poté, co koketovali se systémem víry, který zavrhuje rozmnožování, si uvědomili, že to, co je zajímá, je prostě životní styl bez dětí. Překvapilo mě a zahřálo u srdce, když jsem na některých internetových fórech našel lidi, co se nad sebou zamysleli. Mnozí z nich byli vystaveni zneužívání ze strany zarytých antinatalistů – kteří mají zřejmě sklony k homofobním urážkám – ale přesto se statečně podělili o své příběhy. „V životě je víc než utrpení…“ vysvětluje jeden z nich. „Bolest je součástí života, ale nemyslím si, že by to dělalo život neetickým.“
Jiný uživatel se dokonce rozhodl mít dítě. Napsal: „Pokud svět skutečně končí kvůli lidem a my s tím jako jednotlivci nemůžeme moc udělat, proč bych nemohl mít ve svém životě tohle malé štěstí, starat se o své dítě a chránit ho před tímto měnícím se světem?“
© The Standard Ltd
Pro The Standard připravil Chris Cotonou.
