Trans lidé jako česká exotika? „Média mají v citlivosti před veřejností náskok,“ myslí si Viktor Heumann
Rozhovor
Zdroj: Viktor Heumann/se svolením
<Path>

Trans lidé jako česká exotika? „Média mají v citlivosti před veřejností náskok,“ myslí si Viktor Heumann

Když v roce 2015 vznikl svépomocný spolek Trans*parent, sloužil především jako bezpečný prostor pro sdílení zkušeností. Podpůrné skupiny tehdy sice existovaly, v prostředí kontrolovaném lékaři se ale trans lidé často báli otevřeně mluvit. Na budování komunity se časem „nabalila“ také advokační, osvětová a vzdělávací činnost – postupem aktivismu se ukázalo, že trans menšina potřebuje zastání v mnoha sférách současně. Jak se v Česku vyvíjí situace všech, kdo nejsou „cis“, jsme se ptali Viktora Heumanna, jednoho ze zakladatelů Trans*parentu.
Veronika Košťálková Autor
28. 2. 2025

Viktore, došlo za posledních patnáct let ve společnosti k nějaké změně, která tě jako trans muže mile překvapila? 

Zažili jsme skvělý vývoj v zobrazování trans lidí! Netušil jsem, že dojdeme do bodu, kde se přístup médií obrátí o 180 stupňů směrem k větší citlivosti. Česká veřejnost za nimi zatím povlává – a částečně i chápu, když někdo vnímá téma jako „umělé“ a má problém přijmout realitu, protože jsme se o trans lidech dosud nebavili. Ze strany médií každopádně vnímám velkou vstřícnost – dávají prostor tématům, o kterých trans lidé opravdu chtějí mluvit, což je zásadní změna.

Proč dříve váš hlas nebyl tolik slyšet? 

Za trans lidi dlouho mluvili pouze odborníci, kteří se soustředili na medicínskou složku tranzice. Nemohli ale reflektovat naši specifickou zkušenost – jaké má tranzice dopady emoční, sociální, finanční… Nebo na jaké bariéry narážíme v praktické rovině. Počínaje tím, že nemůžu vycestovat do některých zemí kvůli písmenu „F“ v občance, a konče tím, že se sezdaní lidé musí rozvést, aby změnou pohlaví vůbec mohli projít. Je zřejmé, že se trans lidé už méně bojí o svoji bezpečnost, o vztahy, o práci – jsou ochotní jít ven s velmi různorodými příběhy, které nabourávají „standardizovanou“ představu, že každý trans člověk nenávidí své tělo a nejradši by co nejdříve podstoupil operaci. 

Daří se z tranzice, ať už medicínské, nebo sociální, postupně odbourat stigma?

Stigma se zmenšilo, ale nezmizelo – i dnes musí někteří lidé opustit bydliště nebo zaměstnání, protože je společnost kvůli tranzici vylučuje. I v Trans*parentu máme několik osob, které jsou ve spolku velmi aktivní, ale současně se bojí být kdekoli vidět, protože odhalení trans identity už nejde vzít zpátky, a stigmatizací navíc prochází i rodinní příslušníci. Kolikrát se nestaví k tranzici odmítavě proto, že by trans osobu neměli rádi, ale proto, že reálně také musí projít coming outem, na který nejsou připravení.

Letos došlo k zásadnímu milníku v boji za práva trans lidí: nález Ústavního soudu zrušil podmínku kastrace a chirurgických zákroků při úřední změně pohlaví. Skutečně není v Česku jiný způsob, jak přimět zákonodárce ke změně, než podat žalobu? 

Máme zkušenost, že legislativní změny ve prospěch trans lidí bohužel nejsou politicky průchozí, dokonce ani v případě, kdy jde o protiprávní situaci. Zákonná podmínka kastrací byla jednoznačně v rozporu s právem na rodinu, s právem na zdraví a v podstatě i s právem na soukromý život – na politickou reprezentaci to ale nemělo žádný vliv. V roce 2018 sice Robert Pelikán, tehdejší ministr spravedlnosti za ANO, připravil poměrně slušný návrh zákona pro úřední změnu pohlaví, politicky ale neprošel. Zákonodárci si pak téma přehazovali jako horký brambor. Nepomohlo, ani když Evropský výbor pro sociální práva rozhodl, že Česká republika kastracemi trans lidí porušuje Evropskou sociální chartu. 

<Path> Narodil se do ženského těla, nyní žije šťastný život jako muž a jeho partnerem je drag queenZdroj: Tomáš Herzán

Čím si vysvětluješ, že jsou zákonodárci „imunní“ i vůči jasným argumentům nebo tlaku ze zahraničí?

Dlouhodobě jsme svědky anti-trans sentimentů, kdy se jako politické téma bere něco, co politickým tématem vůbec není, a celý legislativní proces se tak zdržuje. Některým politikům se hodí malovat trans lidi v negativních barvách a stavět se do role těch, co veřejnost „ochrání“ před jakousi „nebezpečnou“ vlnou. V Česku dnes už každý zná někoho, kdo je gay nebo lesba – o trans lidech ale totéž říct nemůžeme. Pořád jsme bráni jako cosi „exotického“. Pak je snadné nás v očích veřejnosti očernit. 

Tipy redakce

Dochází reálně k nějakému „boomu“ tranzic a trans identit v ČR?

V letošním roce provedl Národní ústav duševního zdraví výzkum CZECHSEX, v němž se účastníků ptal i na genderovou identitu. Jinou než tu cis má podle výsledků 0,4 % populace – což odpovídá číslům z celého světa. Zároveň je to ale desetkrát víc trans lidí, než kolik udávají tuzemské lékařské statistiky. Zdá se, že spousta českých trans lidí buď ještě neprošla coming outem, nebo třeba ani nemá zájem o medicínskou tranzici. To, co někteří prezentují jako radikální nárůst změn pohlaví, ve skutečnosti odráží lepší viditelnost trans lidí – a jejich větší odvahu jít do coming outu a do tranzice.

<Path> Je ve vrcholovém sportu místo i pro trans lidi? Ač sport stojí a padá na fair play, nikdo včetně vědců neví, co je vlastně „fér“Zdroj: bbc.com, indianexpress.com, praguepride.cz, bjsm.bmj.com, theguardian.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, davisvanguard.org, espn.com

V našem zdravotnictví náleží trans lidé do péče sexuologa, což je světový unikát. Posouváme se trochu blíž modelům, které se osvědčily v zahraničí?

V péči o trans lidi bychom potřebovali zavést přístup orientovaný na klienta – aktuální model je spíše postavený stylem: „Musíte splnit všechny tyto kolonky, já si odškrtnu, že jste se do nich ,narvali‘, a dám vám, co potřebujete.“ Ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví jsme loni udělali český překlad standardů Péče světové profesní asociace pro transgender zdraví – je to rozsáhlá publikace podložená 1600 zdroji a velmi rigorózními metodami. Součástí standardů je i praxe multidisciplinárního týmu, který zahrnuje endokrinologa, psychologa, případně i psychiatra a sexuologa. Pokud se nám podaří implementovat je do českých systémů, mohli bychom vykročit vstříc respektující péči. 

---

Viktor Heumann

Svou transgender identitu si plně uvědomil až v dospělosti. Jeho cesta od coming outu k tranzici byla dlouhá a komplikovaná i kvůli neexistenci jakékoliv systémové podpory. Právě tato prvotní zkušenost pak byla pro Viktora motivací k tomu, aby společně s Damiánem Machajem založili spolek Trans*parent, který od svých počátků vyrostl a stal se „podpůrnou sítí“ pro mnoho trans lidí i jejich blízké. 

Zdroj: Viktor Heumann

Populární
články

Masturbace zůstává běžnou součástí sexuality – problémem se stává až ve chvíli, kdy ji člověk používá jako jediný únik od stresu, úzkosti nebo samoty.
TĚLO & MYSL

Masturbace, testosteron a mužská síla: Opravdu z vás abstinence udělá lepšího chlapa?

Autor: Šimon Hauser
Debata kolem letošní maturity z angličtiny ukázala, jak silné emoce dokáže v části české společnosti stále vyvolat samotná existence queer lidí ve veřejném prostoru.
AKTUALITY

Gay v maturitním testu z angličtiny pobouřil Jiřího Čunka. Z jedné poslechové úlohy udělal symbol „vymírání“ Česka

Autor: Šimon Hauser
Čokoláda: Švýcarská čokoláda jako symbol preciznosti a řemesla, které se tu formuje už od 19. století.
LUI GOURMET

Nejen fondue a čokoláda: Těchto 5 švýcarských jídel vás dostane víc než jakýkoli výhled z Alp

Autor: Šimon Hauser
Umělé dělohy zatím neumožňují „vypěstovat“ dítě od početí, vědci je ale testují jako možnou pomoc pro extrémně nedonošené novorozence.
TĚLO & MYSL

Budou se děti jednou „pěstovat“ mimo tělo? Umělé dělohy slibují revoluci v rodičovství, ale zatím hlavně zachraňují extrémně nedonošené děti

Autor: Šimon Hauser
Valencie uchvátí svými památkami i přátelským přístupem
CESTOVÁNÍ

Valencie: Centrum gay sportu pro rok 2026 s vůní pomerančů a paelly

Autor: Ondřej Josef Kubáček
Chuť spermatu může ovlivňovat životní styl, hydratace, jídelníček i celkový zdravotní stav.
HOT!

Polykání spermatu není pro každého. Proč ho ale někteří vnímají jako intimní lahůdku a jak ovlivnit jeho chuť?

Autor: Šimon Hauser
Coming out nezačíná ve chvíli, kdy člověk něco řekne okolí. Pro mnoho gayů a leseb je prvním krokem už samotné přiznání si, že jejich touha a city míří jinam, než společnost automaticky očekává.
TĚLO & MYSL

Sexuální orientace nepřichází jako blesk z čistého nebe. Jak gayové a lesby poznají, že jsou „jiní“?

Autor: Šimon Hauser
Estetické zákroky v citlivých partiích zůstávají tabu, přesto o ně podle odborníků roste zájem i mezi muži.
TĚLO & MYSL

Bělení análního otvoru u mužů přestává být tabu. Týká se hlavně gayů, nebo už i heterosexuálů, kteří chtějí vypadat dokonale úplně všude?

Autor: Šimon Hauser
Toxická maskulinita neznamená, že mužnost je problém. Problém nastává ve chvíli, kdy se z ní stane úzká klec plná zákazů a očekávání.
TĚLO & MYSL

„Nebreč, nejsi holka“ aneb proč se tolik mužů bojí vlastních emocí? Odpověď možná leží ve větách, které slýchali už jako malí kluci

Autor: Šimon Hauser
Petra Řehořková patří mezi výrazné osobnosti české neinvazivní estetické péče. Petra Clinic založila už v roce 2002.
LIDÉ

„Vousy nebo chloupky v nose? Dnes epilujeme prakticky všechno,“ říká zakladatelka Petra Clinic Petra Řehořková. Jak funguje moderní laserová epilace a proč už dávno není jen pro ženy?

Autor: Šimon Hauser

E-Shop